Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Fotografický spolek Člověk a Víra se začal rodit v roce 2011. Jeho prvním cílem bylo rozvíjet křesťanskou fotografii jako do té doby opomíjený žánr a přispívat ke kultivaci chování fotografů během církevních obřadů. spolek zahajoval v Praze se třemi fotografy, rychle se však rozvíjel, a tak v současné době působí už více než 145 členů nynějšího spolku Člověk a Víra.“ Zobrazit celý citát »Fotografický spolek Člověk a víra
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
Habsbursko-Lotrinský, Karel *11.1.1961 Starnberg
22. 10. 2026 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC Otto arcivévoda Habsbursko-Lotrinský *20.11.1912 vila Wartholz u Reichena † 4.7.2011 Pöcking |
MATKA Regina princezna Sasko-Meingenská *5.1.1925 Würzburg† 3.2.2010 Pöcking |
hlava Habsbursko-Lotrinské dynastie, pretedent českého královského trůnu
Karel arcivévoda Habsbursko-Lotrinský
*11.1.1961 Starnberg, Bavorsko |
|
| Potomek sv. Ludmily a Bořivoje I. Přemyslovce v 34. generaci. Potomek prvního středověkého římského císaře Karla Velikého v 39. generaci. |
|
|
1. oo 31.3.1993 Mariazell (církevní) 6.2.1993 (civilní) – rozv. 2019 |
|
|
MANŽELKA Francesca baronka von Thyssen-Bornemisza |
|
| OTEC MANŽELKY Hans Heinrich baron Thyssen-Bornemisza de Kászon *13.4.1921 Scheveningen, Den Haag † 27.4.2002 Sant Feliu de Guixols, Španělsko |
MATKA MANŽELKY Fiona Frances Elaine Campbell-Walter *25.6.1932 Takapuna,Nový Zéland |
|
POTOMCI |
|
|
arcivévodkyně Eleonora Jelena arcivévodkyně Glorie Marie |
*28.02.1994 Salzburg *15.10.1999 Salzburg |
|
2. oo jaro 1922 Portugalsko |
|
|
MANŽELKA Christian Nicolau de Almeida Reid |
|
| OTEC MANŽELKY Robin Reid *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY Elsa Andresen Nicolau de Almeida *datum místo † datum místo |
|
|
|
♣♣♣
WIKIPEDIE
Karel Habsbursko-Lotrinský, nebo též Karel Habsburský (německá podoba jeho jména je Karl (von) Habsburg-Lothringen, panovnickým jménem Jeho císařská a královská Výsost arcivévoda Karel Rakouský * 11. ledna 1961, Starnberg, Bavorsko, Německo), je příslušník bývalé vládnoucí
habsbursko-lotrinské dynastie, někdejší rakouský politik za Rakouskou lidovou stranu
(Österreichische Volkspartei / ÖVP), mediální podnikatel od roku 1984 též původní profesí agronom a lesník.
Od ledna 2002 do ledna 2003 byl generálním ředitelem Organizace nezastoupených států a národů (UNPO). V rakouské armádě sloužil jako vojenský pilot, dosáhl hodnosti kapitána.
V letech 2014 až 2020 byl předsedou organizace na ochranu kulturních statků Blue Shield International a předtím v letech 2008 až 2014 předsedal Sdružení národních výborů ANCBS (Association of National Committees of the Blue Shield).
Život a činnost
Narodil se jako prvorozený syn bývalého rakouského, českého a uherského korunního prince
Oty a Reginy Sasko-Meiningenské a jako vnuk posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I. Byl pokřtěn celým jménem jako Karl Thomas Robert Maria Franziskus Georg Bahnam Habsburg-Lothringen, arcivévoda rakouský
Základní školu vychodil v bavorském Pöckingu a poté vystudoval jazykové gymnázium v Tutzingu. V roce 1981 nastoupil studium práv na univerzitě v Salcburku a od roku 1983 také španělštinu
a politologii. Studium práv bez titulu dokončil v roce 1993 a začal individuální studium, které kombinovalo prvky starověké historie s právními aspekty. V roce 2012 zakončil studium na IMADEC University s titulem Executive MBA.
Vojenskou službu vykonával v ozbrojených silách, kde absolvoval pilotní výcvik jako roční dobrovolník a v současné době je kapitánem letectva v záloze.
V květnu 1990 osobně vedl humanitární konvoj do Vilniusu s potravinami, léky a oděvy jako zástupce Panevropské unie v reakci na blokádu uvalenou tehdy Sovětským svazem po neuznání nezávislosti Litvy v březnu 1990. Během občanské války v Jugoslávii v roce 1991 Karel Habsburský zorganizoval mezinárodní pomoc proti ničení kulturního dědictví v Dubrovníku a bývalé Jugoslávii.
Od 1. ledna 2007 je Karel Habsbursko-Lotrinský hlavou habsbursko-lotrinského rodu. V letech 1996–1999 byl poslancem Evropského parlamentu za Rakouskou lidovou stranu.
Funkce a tituly
Karel Habsburský je od roku 1961 členem Řádu zlatého rouna, jehož je též od 30. listopadu 2000 (den sv. Ondřeje) velmistrem. Je nositelem velkokříže suverénního Řádu maltézských rytířů, členem rytířského Řádu sv. Šebestiána v Evropě a čestným členem Řádu německých rytířů. Dále je velmistrem Řádu sv. Jiří – evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského.
Ve své vlasti nemá uznaný žádný platný šlechtický či panovnický titul, neboť ty byly v Rakousku zrušeny tzv. Habsburským zákonem, a tak zde smí užívat pouze své občanské jméno Karl Habsburg nebo Karl Habsburg-Lothringen. V roce 2011 jej přesto papež Benedikt XVI. ve veřejných prohlášeních opakovaně oslovil jako (Jeho císařskou Výsost) arcivévodu Karla Rakouského. Rovněž vídeňským arcibiskupem kardinálem Christophem Schönbornem a papežským nunciem v zemi je též zmiňován jako arcivévoda, stejně tak ze strany monarchistů je považován za následníka trůnu označován jako Karl II. Rakouský, Károly V. Maďarský (Uherský) nebo Karel IV. Český.
Od roku 1986 do 16. dubna 2024 byl prezidentem Panevropského hnutí Rakouska, od 16. dubna 2024 je čestným prezidentem Panevropského hnutí Rakousko. Kromě toho je zakladatelem a předsedou „Panevropského spolku Alpen-Adria“. Je také nejvyšším představitelem Akademického zemského spolku rakouských katolíků (K.Ö.L.), čestným předsedou (od roku 1998) Evropského společenství vojenského parašutismu, reg. sdružení Assiette d’Honneur en Etain, des Brevet de Parachutisme Militaire Européen Honoraire (AEPM), od roku 2002 držitelem La Grande Medaille d’Or avec Ruban Merite Philanthropique a od roku 2003 nositelem La Croix de Commandeur
Evropského společenství vojenského parašutismu. Předsedá Mezinárodnímu výboru Modré štíty, což je kulturní ekvivalent Mezinárodního červeného kříže pro záchranu památek a kulturního dědictví. Na rok 2002 byl jmenován výkonem funkce generálního tajemníka Organizace nezastoupených států a národů (UNPO).
Vedle své činnosti coby blízký spolupracovník salcburského zemského hejtmana Haslauera byl v letech 1996 až 1999, po velice úspěšné předvolební kampani, poslancem Evropského parlamentu
za Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), kde se zasadil zejména za práva menšin. Karel vzbudil též pozornost svým neobvykle konzervativním prohlášením, např. svým přirovnáním abortivního prostředku Mifegyne k trestu smrti. Jeho politická kariéra skončila v souvislosti s tzv. „dárcovským skandálem World Vision“. Jednalo se o převod darovaných prostředků od World Vision na Panevropské hnutí, tehdejším generálním tajemníkem rakouské pobočky Panevropské unie, Wolfgangem Kronesem. Ten byl následně odsouzen. Karel Habsburský byl v této souvislosti některými novináři nařčen z nedostatečného dohledu nad svým generálním tajemníkem.
Dne 24. června 2026 se setkal s Petrem Pavlem v jeho pracovních prostorách na Pražském hradě. Toto setkání bylo nejen prvním setkáním prezidenta České republiky s členem bývalého vládnoucího rodu Habsburků, ale také první oficiální návštěvou hlavy habsburského rodu na Pražském hradě od roku 1918.

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Orlík, sídlo Schwarzenbergů