Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín *1818 † 1854



Dietrichstein-Proskau, Karel Maximilian *1702 † 1784

1. 9. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Walter Xaver Frant. kníže Dietrichstein
*18.9.1664 Brno † 3.11.1738 Mikulov
MATKA
Karolina baronka Pruskovská z Pruskova
*2.9.1674 Brno † 9.9.1734 místo

Karel Maxmilián kníže Dietrichstein-Proskau (z Pruskova)

*28.4.1702 Brno † 24.10.1784 Mikulov

Karel Maxmilián jako vnuk Jiřího Kryštofa Pruskovského z Pruskova, posledního rodu, zdědil jeho majetek, erb a jméno. Od roku 1769 používal pak on i jeho potomci jména Dietrichstein-Proskau. Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

oo 2.9.1725 Vídeň

MANŽELKA

M. Anna Josefa hraběnka z Khevenhülleru
*25.3.1705 Klagenfurt † 4.10.1764 Vídeň

Dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera.

OTEC MANŽELKY
Zikmund Bedřich
hrabě Khevenhüller

*17.9.1666 Klagenfurt † 8.12.1742 Vídeň
MATKA MANŽELKY
Ernestina Leopoldina
hraběnka Orsini-Rosenberg

*1.5.1683 Vídeň † 2.10.1728 Vídeň

POTOMCI

Karel Jan Dietrichstein-Proskau-Leslie

Bedřich (Fridrich) Dietrichstein-Proskau
Frant. Xaver Josef Dietrichstein-Proskau
František Tomáš Dietrichstein-Proskau

František de Paula Dietrichstein-Proskau

Marie Terezie Dietrichstein-Proskau

Marie Josefa Dietrichstein-Proskau

Francisca Xaveria Dietrichstein-Proskau
Jan Václav Dietrichstein-Proskau
Zikmund Matyáš Dietrichstein-Proskau
Antonín de Padua Dietrichstein-Proskau

*27.6.1728 místo † 25.5.1808 místo
*1729 místo † 1749 místo
*20.4.1730 místo † po 1730 místo
*1731 místo † c. 1731 místo
*13.12.1731 místo † 29.11.1813 místo
*28.11.1733 místo † c. 1.7.1740 místo
*2.11.1736 Vídeň † 21.12.1799 Vídeň

*16.3.1739 místo † 15.8.1744 místo

*16.1.1741 místo † c. 17.1.1744 místo

*24.2.1742 místo † 15.3.1744 místo
*1.8.1744 místo † 3.1.1759 místo

***

Karel Maxmilián kníže Dietrichstein-Proskau (*1702 † 1784)

WIKIPEDIE:

Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702, Brno – 24. října 1784, Mikulov) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.
Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Životopis
Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera Ditrichštejna (18. září 1664, Brno
– 3. listopadu 1738, Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně.
Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.  Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salzburgu, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.
Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem, o dva roky později nejvyšším hofmistrem V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna (č. 720). Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.
V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.
Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.
Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.

Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.

Rodina
Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

Karel Jan Baptista (1728–1808)
Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
František Xaver Josef (1730–?)
František Tomáš (*/† 1731)
František de Paula (1731–1813)
Marie Terezie (1733–1740)
Marie Josefa Anna (1736–1799)
František Xaver (1739–1744)
Jan Václav (1741–1744)
Zikmund Matyáš (1742–1744)
Antonín de Padua (1744–1759)





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás