Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Postoj české zemské šlechty v době nacistického ohrožení země byl vyjádřen v roce 1938 první šlechtickou deklarací nazvanou "Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu". Dne 17.9.1938 jí 12 šlechtických zástupců předneslo prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. Po jeho abdikaci potvrdili zástupci šlechty svůj postoj i novému prezidentu Emilu Háchovi (2. deklarace). “ Zobrazit celý citát »

Druhá šlechtická deklarace z 24.1.1939



Dietrichstein-Proskau, Karel Maximilian *1702 † 1784

1. 9. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Walter Xaver Frant. kníže Dietrichstein
*18.9.1664 Brno † 3.11.1738 Mikulov
MATKA
Karolina baronka Pruskovská z Pruskova
*2.9.1674 Brno † 9.9.1734 místo

Karel Maxmilián kníže Dietrichstein-Proskau (z Pruskova)

*28.4.1702 Brno † 24.10.1784 Mikulov

Karel Maxmilián jako vnuk Jiřího Kryštofa Pruskovského z Pruskova, posledního rodu, zdědil jeho majetek, erb a jméno. Od roku 1769 používal pak on i jeho potomci jména Dietrichstein-Proskau. Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

oo 2.9.1725 Vídeň

MANŽELKA

M. Anna Josefa hraběnka z Khevenhülleru
*25.3.1705 Klagenfurt † 4.10.1764 Vídeň

Dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera.

OTEC MANŽELKY
Zikmund Bedřich
hrabě Khevenhüller

*17.9.1666 Klagenfurt † 8.12.1742 Vídeň
MATKA MANŽELKY
Ernestina Leopoldina
hraběnka Orsini-Rosenberg

*1.5.1683 Vídeň † 2.10.1728 Vídeň

POTOMCI

Karel Jan Dietrichstein-Proskau-Leslie

Bedřich (Fridrich) Dietrichstein-Proskau
Frant. Xaver Josef Dietrichstein-Proskau
František Tomáš Dietrichstein-Proskau

František de Paula Dietrichstein-Proskau

Marie Terezie Dietrichstein-Proskau

Marie Josefa Dietrichstein-Proskau

Francisca Xaveria Dietrichstein-Proskau
Jan Václav Dietrichstein-Proskau
Zikmund Matyáš Dietrichstein-Proskau
Antonín de Padua Dietrichstein-Proskau

*27.6.1728 místo † 25.5.1808 místo
*1729 místo † 1749 místo
*20.4.1730 místo † po 1730 místo
*1731 místo † c. 1731 místo
*13.12.1731 místo † 29.11.1813 místo
*28.11.1733 místo † c. 1.7.1740 místo
*2.11.1736 Vídeň † 21.12.1799 Vídeň

*16.3.1739 místo † 15.8.1744 místo

*16.1.1741 místo † c. 17.1.1744 místo

*24.2.1742 místo † 15.3.1744 místo
*1.8.1744 místo † 3.1.1759 místo

***

Karel Maxmilián kníže Dietrichstein-Proskau (*1702 † 1784)

WIKIPEDIE:

Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702, Brno – 24. října 1784, Mikulov) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb.
Byl však také majitelem panství v Přibyslavi, roku 1750 rozhodl o stavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Životopis
Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera Ditrichštejna (18. září 1664, Brno
– 3. listopadu 1738, Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně.
Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.  Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salzburgu, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.
Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Khevenhüllera. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem, o dva roky později nejvyšším hofmistrem V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna (č. 720). Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.
V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.
Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.
Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.

Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.

Rodina
Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

Karel Jan Baptista (1728–1808)
Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
František Xaver Josef (1730–?)
František Tomáš (*/† 1731)
František de Paula (1731–1813)
Marie Terezie (1733–1740)
Marie Josefa Anna (1736–1799)
František Xaver (1739–1744)
Jan Václav (1741–1744)
Zikmund Matyáš (1742–1744)
Antonín de Padua (1744–1759)





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás