Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »Karel Schwarzenberg a pandemie
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-TaxisůŽinkovy
Žinkovy jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městečku, asi 7 km západně od města Nepomuku v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Historie
Předchůdcem zámku byl hrad postavený nejspíše ve druhé polovině patnáctého století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1525. Od poloviny patnáctého století jej vlastnili páni z Klenové.
V osmnáctém století byl hrad za Jana Františka ze Steinau přestavěn v barokním slohu a další úpravy prováděli pánů z Vrtby, kterým patřil až do roku 1830. Dále se jako majitelé vystřídali přes Lobkovice a Harrachy až po architekta rytíře Karla Wesselého, který zámek v roce 1897 přestavěl do pseudorenesanční podoby. Tuto přestavbu provedli vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer za účasti prostějovského architekta Fišera. Roku 1916 zakoupil zámek průmyslník Karel Škoda. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn, a od roku 1950 sloužil jako rekreační zařízení ROH.
Roku 1999 zámek zakoupila společnost Crown Estates. V roce 2008 byla zahájena jeho rekonstrukce a přestavba na kongresové centrum. V současnosti zámek slouží jako kongresový a hotelový komplex se zázemím pro rekreaci.
Stavební podoba
Podle popisu z roku 1542 byl hrad dvoudílný a obehnaný vodními příkopy. Do předhradí s patrovou budovou konírny a srubem se vstupovalo čtverhrannou věží. V jádře se nacházel tzv. mnichovský dům s velkým sálem a dvěma pavlačemi, ze kterého se vcházelo také do věže. Jiná obytná budova stála naproti němu. V jednom z nároží v předhradí nebo jádře stávala další velká věž. Dochované gotické zdivo se nachází nejspíše ve zdech severní a západní fasády a snad také v jihovýchodním nároží.
Trojkřídlý, dvoupatrový zámek má fasády upravené podle různých předloh od italské renesance po německou středověkou architekturu
Žinkov, pův. Žiženkov, městec v Čechách, hejtm. Přeštice, okr. Nepomuky; 95 d., 821 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Václava z r. 1736 (pův. ve XIV. stol. far.), 5tř. šk. obec. a průmysl. pokrač., špitál, pš., četn. stanice, spořit. a zálož. spolek, cihelna. Alod. panství (3388,13 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem, par. pilou, par. mlékárnou, sýrárnou a cihelnou drží Karel ryt. Wessely. Nad kopcem vých. od rybníka zbytky hradu Potstýna.
Erb měst.: v červeném poli český nekorunovaný lev stříbrné barvy. Žinkovy byly rodným sídlem pánů ze Žinkov, z nichž připomíná se r. 1176 Oldřich a r. 1245 Protiva ze Žinkov, v l. 1245-89 Půta zvaný od nově založeného hradu z Potenšteina, r. 1396 jako patron zdejšího kostela Bavor ze Žinkov společně s Jindřichem opatem Pomuckým. S Bavorem z Potenšteina seděním na Žinkovech vymřeli Potenšteinové Klatovstí, načež ujal Žinkovy Přibík Klenovský z Klenového a Janovic, jehož potomci skoro celé tři století na Žinkovech vládli.
Po smrti (†1696) Viléma Fr. hr. Klenovského prodala (r. 1712) Žinkovy jeho manželka Zuzana Janovi hr. ze Steinau. Jeho dcera Marie provdala se za Frant. Václava hr. z Vrtby a Žinkovy věnem mu přinesla. Po vymření hrabat z Vrtby zboží žinkovské dostalo se odkazem r. 1830 Janu kn. z Lobkovic. Později vládl na Žinkovech Jan hr. Harrach, od něhož celé panství koupil r. 1897 Karel ryt. Wessely.