Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě." “ Zobrazit celý citát »Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Via Ludmila I – Trasa A – Etapa 2
Kudy, jak a co k vidění a navštívení
16 míst zastavení
17. LITOVICE
Hájeckou stezkou 201 směr Litovice – cestou jsou v vidění hájecká kaple č. XX, XIX, XVIII.
Litovickou ulicí do cyklostezce do Hostivic.
Památky:
Litovická tvrz s prvky francouzské gotiky, založena kolem roku 1330 Janem z Dražic. V polovině 16. století byla upravena renesančně a o sto let později v duchu baroka. Postupně se z tvrze stala sýpka.
Litovickou ulicí do cyklostezce do Hostivic.
♣♣♣
18. HOSTIVICE
Z centra Hostivic od Hostivického zámku pokračovat po cyklostezce 201 k železniční stanici – Hostivice-Sadová.
♣♣♣
19. HOSTIVICE – SADOVÁ (železniční zastávka)
Zde odbočit na cyklostezku A154 směr Peterkův mlýn. Za Peterkovým mlýnem je rybník Strnad, cca 200 metrů od cyklostezky je XII. kaple hájecké cesty a na druhé straně rybníka XI. kaple hájecké cesty. Pokračovat po cyklo A154 a podjet Pražský okruh – směr Řepy.
♣♣♣
20. PRAHA – ŘEPY
Řepy – ulicí K Šancím po cyklo. 154 -nalevo kostel sv. Rodina a Klášter kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Pokračovat ul. Želanského (nedaleko je kostel sv. Martina) a Čistovickou, stále cyklo A15 (cca 500 m od sv. Martina ulicí K mostku stojí u ul. Karlovarská X. hájecká kaple)
Památky:
Klášter kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Budova kláštera byla postavena v letech 1858-64 v klasicistním stylu. Kostel byl vysvěcen v roce 1861. Nejdříve klášter sloužil jako sirotčinec, od roku 1865 zde byla zřízena ženská trestnice. Svoji činnost ukončila v roce 1948 a budova byla upravena na ústav sociální péče pro dospělé, od roku 1958 prostory využíval Výzkumný ústav zemědělské techniky. Dnes se zde nachází domov pro nemocné seniory a zároveň oddělení výkonu trestu pro ženy.
Kostel sv Rodina – zřízen jako součást areálu kláštera sester boromejek, vysvěcen r. 1861. R. 1948 byl kostel uzavřen, zařízení interiéru rozkradeno nebo zničeno. Od roku 1992 opět slouží boromejkám.
♣♣♣
21. PRAHA- ŘEPY (Bílá Hora)
Od kláštera pokračovat ul. Želanského (nedaleko je kostel sv. Martina) a Čistovickou, stále cyklo A15 (cca 500 m od sv. Martina ulicí K mostku stojí u ul. Karlovarská X. hájecká kaple). V ul. Na Bělohorské pláni odbočit doleva, přejet ul. Karlovarská, okolo VIII. kaple hájecké cesty, v těsném sousedství je klášter benediktinek a kostel Panny Marie Vítězné.
Památky:
Kostel Panny Marie Vítězné
klášter benediktinek
♣♣♣
22. MOHYLA BÝLÁ HORA a ulice Nad Manovkou
Od kláštera ulicí Řepskou odbočit doleva do ulice Ve Višňovce a pokračovat ulicí Nad Manovkou až na cyklo. 157.
Památky:
Mohyla na Bílé hoře je připomínkou bitvy, která zde proběhla 8. listopadu 1620.
♣♣♣
23. BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER
Po cyklo 157. okolo letohrádku Hvězda pokračovat na cyklo. A150, okolo plochodrážního stadionu Markéta až k Břevnovskému klášteru.
Památky:
Klášter benediktinů Břevnov
Bazilika sv. Markéty
♣♣♣
24. ŘEČICKÉHO ULICE
Od kláštera přes ulici Bělohorskou do Řečického ulice, doprava do Hoštálkovi ul. a Štefkovopu do ul. Tomanova.
♣♣♣
25. TOMANOVA ULICE
Z Tomanovi ulice do parku Ladronka.
♣♣♣
26. LADRONKA-ROZHLEDNA ŠIŠKA
Od rozhledny cyklostezkou BŘ-LE do ulice Atletická.
Nedaleko IV. kaple hájecké cesty.
♣♣♣
27. STRAHOV-ATLETICKÁ ULICE
Okolo komplexu stadionů na Strahově po cyklo. BŘ-LE.
Sjet z cyklostezky do ul. Vaníčkova a Šermířská k Růžovému sadu.
♣♣♣
28. PETŘÍN -RŮŽOVÝ SAD
Růžový sad a Štefánikova hvězdárna.
♣♣♣
29. PETŘÍN
Strahovskou ulicí na Petřín.
Památky:
Křížová cesta na Petříně v Praze byla zbudována roku 1738. Čtrnáct výklenkových kaplí stojí podél horní části cesty od Malé Strany ke kostelu svatého Vavřince na vrcholu Petřína, z větší části v parku u rozhledny. Spolu s kaplemi byla postavena také kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu jako součást areálu
Kaple Kalvárie stojí na východní straně od kostela svatého Vavřince. Byla postavena spolu s Křížovou cestou roku 1735 jako její předposlední zastavení. Na její čelní stěně je sgrafito Zmrtvýchvstání Krista, které maloval Jaroslav Reidl v roce 1936 podle předlohy od Mikoláše Alše. U kaple je sousoší Kalvárie a klec symbolizující Kristovo věznění – Žalář Kristův.
Kaple Božího hrobu byla postavena roku 1738 jako poslední zastavení původní křížové cesty. Stavba podle svatyně uvnitř chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě stojí mezi Petřínskou rozhlednou a Bludištěm. Jejími autory byli kněz Norbert Saazer a architekt Jan Ferdinand Schor, který zřejmě navrhl také vnitřní výmalbu.
Kostel sv. Vavřince – barokní kostel v zahradě U rozhledny na pražském Petříně. Od roku 1995 jej využívá Starokatolická církev jako svůj katedrální chrám. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Petřínská rozhledna – jedna z neodmyslitelných dominant Prahy, byla postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže (k té je v poměru 1:5), je vysoká 58,70 m a na její vrchol, který je ve stejné nadmořské výšce jako skutečná Eiffelova věž, vede 299 schodů.
♣♣♣
30. PETŘÍN-STRAHOVSKÁ ULICE
Strahovskou ulicí podél Hladové zdi na Pohořelec.
♣♣♣
31. POHOŘELEC
Kostel sv. Rocha – dal v letech 1603–1612 postavit Rudolf II. Když v roce 1599 řádil v Čechách mor, slíbil císař Rudolf II., že nechá postavit nový kostelík ke cti sv. Šebastiána a sv. Rocha. Původně se jednalo o farní kostel strahovské farnosti. Za vlády Josefa II. byl v roce 1784 zrušen a na místo něj byl farním kostelem prohlášen nedaleký klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Krátce pak sloužil jen jako kaple pro zemřelé a následně byl využíván jako kovárna. V roce 1881 provedl strahovský opat Zikmund Starý rozsáhlou renovaci kostela a 15. října 1882 byl znovu vysvěcen. Komunistickým režimem byl kostel spolu s klášterem “znárodněn” a zprvu sloužil jako depozitář, později byl přeměněn na výstavní síň. V současné době je sídlem Galerie MIRO.
♣♣♣
32. STRAHOVSKÝ KLÁŠTER
Strahovský klášter-Královská kanonie premonstrátů na Strahově, je rovněž sídlem Památníku národního písemnictví.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od příchodu prvních premonstrátů v roce 1143 zde řeholní společenství úspěšně rozvíjí řeholní život a v celé své historii hraje významnou úlohu v dějinách českých zemí.
Klášterní zahrady
K zahradám Strahovského kláštera náleží: zahrada Konventní a Opatská, Vyhlídka s vinicí a Velká strahovská zahrada. Celá lokalita spadá do Pražské památkové rezervace.
Konventní zahrada je místem rozjímání, pro veřejnost je uzavřena.
Knihovní sály
Teologická knihovna – teologický sál byl postaven za opata Jeronýma Hirnhaima (1671-1679). Jeho architektem se stal Pražan italského původu Jan Dominik Orsi. Je zde uloženo více než 18 000 svazků.
Filosofická knihovna – vznikla za Opata Václava Mayera v poslední čtvrtině 18. století. Knihovnu nechal vystavět italským architektem Janem Ignáciem Palliardim na místě původní sýpky. Celkový počet svazků v tomto sále přesahuje 42 000 kusů.
Kabinet kuriozit-byl zakoupen na Strahov z pozůstalosti barona Karla Jana Ebena v r. 1798. Kabinety kuriozit představují přímé předchůdce novodobých museí.
Budova konventu a obrazárna
Její součástí jsou: Ambity, Rajský dvůr, Kapitulní síň, Románské sály s expozicí o zakladateli premonstrátského řádu svatém Norbertovi a historii strahovského kláštera, Letní a zimní refektář (jídelní sál). Strahovská obrazárna-jejíž základ byl dán již roku 1835, dnes obsahuje téměř jeden a půl tisíc maleb. N
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla vystavěna jako třílodní románská basilika dlouhá 56 m a 22 metrů s příčnou lodí a dvěma hranolovitými věžemi. Tuto podobu si však dlouho nezachovala, protože po požáru v roce 1258 byla goticky přestavěna. Plochý dřevěný strop nahradila klenba a k severní boční lodi byla přistavěna kaple sv. Voršily.
Po vyplenění husity a dlouhém chátrání začala za opata Jana Lohelia její oprava a přestavba v renesančním stylu. Loheliův nástupce, opat Questenberg, nechal basiliku směrem k západu prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi byla za něj přistavěna kaple Panny Marie Pasovské.
V roce 1742 byla bazilika znovu poničena, a to za francouzského bombardování Prahy. Pod vedením italského architekta A. Luraga následovala barokní úprava stavby, jejíž výsledkem je v podstatě dnešní podoba basiliky.
Strahovský kostel byl 6. listopadu 1991 povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor.
♣♣♣