Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Via Ludmila I – Trasa A – Etapa 2

Kudy, jak a co k vidění a navštívení

16 míst zastavení

17.  LITOVICE
Hájeckou stezkou 201 směr Litovice – cestou jsou v vidění hájecká kaple č. XX, XIX, XVIII.
Litovickou ulicí do cyklostezce do Hostivic.
Památky:
Litovická tvrz s prvky francouzské gotiky, založena kolem roku 1330 Janem z Dražic. V polovině 16. století byla upravena renesančně a o sto let později v duchu baroka. Postupně se z tvrze stala sýpka.
Litovickou ulicí do cyklostezce do Hostivic.

                                                                                          ♣♣♣

18. HOSTIVICE
Z centra Hostivic od Hostivického zámku pokračovat po cyklostezce 201 k železniční stanici – Hostivice-Sadová.

♣♣♣

19. HOSTIVICE – SADOVÁ (železniční zastávka)
Zde odbočit na cyklostezku A154 směr Peterkův mlýn.  Za Peterkovým mlýnem je rybník Strnad, cca 200 metrů od cyklostezky je XII. kaple hájecké cesty a na druhé straně rybníka XI. kaple hájecké cesty. Pokračovat po cyklo A154 a podjet Pražský okruh – směr Řepy.

♣♣♣

20. PRAHA – ŘEPY
 Řepy – ulicí K Šancím po cyklo. 154 -nalevo  kostel sv. Rodina a Klášter kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.  Pokračovat ul. Želanského (nedaleko je kostel sv. Martina) a Čistovickou, stále cyklo A15 (cca 500 m od sv. Martina ulicí K mostku stojí u ul. Karlovarská X. hájecká kaple)
Památky:
Klášter kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Budova kláštera byla postavena v letech 1858-64 v klasicistním stylu. Kostel byl vysvěcen v roce 1861. Nejdříve klášter sloužil jako sirotčinec, od roku 1865 zde byla zřízena ženská trestnice. Svoji činnost ukončila v roce 1948 a budova byla upravena na ústav sociální péče pro dospělé, od roku 1958 prostory využíval Výzkumný ústav zemědělské techniky. Dnes se zde nachází domov pro nemocné seniory a zároveň oddělení výkonu trestu pro ženy.
Kostel sv Rodina – zřízen jako součást areálu kláštera sester boromejek, vysvěcen r. 1861. R. 1948 byl kostel uzavřen, zařízení interiéru rozkradeno nebo zničeno. Od roku 1992 opět slouží boromejkám.
                                                                                                       ♣♣♣

21. PRAHA- ŘEPY (Bílá Hora)
Od kláštera pokračovat ul. Želanského (nedaleko je kostel sv. Martina) a Čistovickou, stále cyklo A15 (cca 500 m od sv. Martina ulicí K mostku stojí u ul. Karlovarská X. hájecká kaple). V ul. Na Bělohorské pláni odbočit doleva, přejet ul. Karlovarská, okolo VIII. kaple hájecké cesty, v těsném sousedství je klášter benediktinek a kostel Panny Marie Vítězné.
Památky:
Kostel Panny Marie Vítězné
klášter benediktinek

   ♣♣♣

22. MOHYLA BÝLÁ HORA a ulice Nad Manovkou
Od kláštera ulicí Řepskou odbočit doleva do ulice Ve Višňovce a pokračovat ulicí Nad Manovkou až na cyklo. 157.
Památky:
Mohyla na Bílé hoře je připomínkou bitvy, která zde proběhla 8. listopadu 1620.

♣♣♣

23. BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER
Po cyklo 157. okolo letohrádku Hvězda pokračovat na cyklo. A150, okolo plochodrážního stadionu Markéta až k Břevnovskému klášteru.
Památky:
Klášter benediktinů Břevnov
Bazilika sv. Markéty

♣♣♣

24. ŘEČICKÉHO ULICE 
Od kláštera  přes ulici Bělohorskou do Řečického ulice, doprava do Hoštálkovi ul. a Štefkovopu do ul. Tomanova.

♣♣♣

25. TOMANOVA ULICE
Z Tomanovi ulice do parku Ladronka.

♣♣♣

26. LADRONKA-ROZHLEDNA ŠIŠKA
Od rozhledny cyklostezkou BŘ-LE do ulice Atletická.
Nedaleko IV. kaple hájecké cesty.

♣♣♣

27. STRAHOV-ATLETICKÁ ULICE
Okolo komplexu stadionů na Strahově po cyklo. BŘ-LE.
Sjet z cyklostezky do ul. Vaníčkova a Šermířská k Růžovému sadu.

♣♣♣

28. PETŘÍN -RŮŽOVÝ SAD
Růžový sad a Štefánikova hvězdárna.

♣♣♣

29. PETŘÍN
Strahovskou ulicí na Petřín.
Památky:
Křížová cesta na Petříně v Praze byla zbudována roku 1738. Čtrnáct výklenkových kaplí stojí podél horní části cesty od Malé Strany ke kostelu svatého Vavřince na vrcholu Petřína, z větší části v parku u rozhledny. Spolu s kaplemi byla postavena také kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu jako součást areálu
Kaple Kalvárie stojí na východní straně od kostela svatého Vavřince. Byla postavena spolu s Křížovou cestou roku 1735 jako její předposlední zastavení. Na její čelní stěně je sgrafito Zmrtvýchvstání Krista, které maloval Jaroslav Reidl v roce 1936 podle předlohy od Mikoláše Alše. U kaple je sousoší Kalvárie a klec symbolizující Kristovo věznění – Žalář Kristův.
 Kaple Božího hrobu byla postavena roku 1738 jako poslední zastavení původní křížové cesty. Stavba podle svatyně uvnitř chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě stojí mezi Petřínskou rozhlednou a Bludištěm. Jejími autory byli kněz Norbert Saazer a architekt Jan Ferdinand Schor, který zřejmě navrhl také vnitřní výmalbu.
Kostel sv. Vavřince – barokní kostel v zahradě U rozhledny na pražském Petříně. Od roku 1995 jej využívá Starokatolická církev jako svůj katedrální chrám. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Petřínská rozhledna – jedna z neodmyslitelných dominant Prahy, byla postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže (k té je v poměru 1:5), je vysoká 58,70 m a na její vrchol, který je ve stejné nadmořské výšce jako skutečná Eiffelova věž, vede 299 schodů.

♣♣♣

30. PETŘÍN-STRAHOVSKÁ ULICE
Strahovskou ulicí podél Hladové zdi na Pohořelec.

♣♣♣

31. POHOŘELEC
Kostel sv. Rocha – dal v letech 1603–1612 postavit Rudolf II. Když v roce 1599 řádil v Čechách mor, slíbil císař Rudolf II., že nechá postavit nový kostelík ke cti sv. Šebastiána a sv. Rocha.  Původně se jednalo o farní kostel strahovské farnosti. Za vlády Josefa II. byl v roce 1784 zrušen a na místo něj byl farním kostelem prohlášen nedaleký klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Krátce pak sloužil jen jako kaple pro zemřelé a následně byl využíván jako kovárna. V roce 1881 provedl strahovský opat Zikmund Starý rozsáhlou renovaci kostela a 15. října 1882 byl znovu vysvěcen. Komunistickým režimem byl kostel spolu s klášterem “znárodněn” a zprvu sloužil jako depozitář, později byl přeměněn na výstavní síň. V současné době je sídlem Galerie MIRO.

♣♣♣

32. STRAHOVSKÝ KLÁŠTER
Strahovský klášter-Královská kanonie premonstrátů na Strahově, je rovněž sídlem Památníku národního písemnictví.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od příchodu prvních premonstrátů v roce 1143 zde řeholní společenství úspěšně rozvíjí řeholní život a v celé své historii hraje významnou úlohu v dějinách českých zemí.
Klášterní zahrady
K zahradám Strahovského kláštera náleží: zahrada Konventní a Opatská, Vyhlídka s vinicí a Velká strahovská zahrada. Celá lokalita spadá do Pražské památkové rezervace.
Konventní zahrada je místem rozjímání, pro veřejnost je uzavřena.
Knihovní sály
Teologická knihovna – teologický sál byl postaven za opata Jeronýma Hirnhaima (1671-1679). Jeho architektem se stal Pražan italského původu Jan Dominik Orsi. Je zde uloženo více než  18 000 svazků.
Filosofická knihovna – vznikla za Opata Václava Mayera v poslední čtvrtině 18. století. Knihovnu nechal vystavět italským architektem Janem Ignáciem Palliardim na místě původní sýpky. Celkový počet svazků v tomto sále přesahuje 42 000 kusů.
Kabinet kuriozit-byl zakoupen na Strahov z pozůstalosti barona Karla Jana Ebena v r. 1798. Kabinety kuriozit představují přímé předchůdce novodobých museí.
Budova konventu a obrazárna
Její součástí jsou: Ambity, Rajský dvůr, Kapitulní síň, Románské sály s expozicí o zakladateli premonstrátského řádu svatém Norbertovi a historii strahovského kláštera, Letní a zimní refektář (jídelní sál). Strahovská obrazárna-jejíž základ byl dán již roku 1835, dnes obsahuje téměř jeden a půl tisíc maleb. N
 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla vystavěna jako třílodní románská basilika dlouhá 56 m a 22 metrů s příčnou lodí a dvěma hranolovitými věžemi. Tuto podobu si však dlouho nezachovala, protože po požáru v roce 1258 byla goticky přestavěna. Plochý dřevěný strop nahradila klenba a k severní boční lodi byla přistavěna kaple sv. Voršily.
Po vyplenění husity a dlouhém chátrání začala za opata Jana Lohelia její oprava a přestavba v renesančním stylu. Loheliův nástupce, opat Questenberg, nechal basiliku směrem k západu prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi byla za něj přistavěna kaple Panny Marie Pasovské.
V roce 1742 byla bazilika znovu poničena, a to za francouzského bombardování Prahy. Pod vedením italského architekta A. Luraga následovala barokní úprava stavby, jejíž výsledkem je v podstatě dnešní podoba basiliky.
Strahovský kostel byl 6. listopadu 1991 povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor.

♣♣♣