Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Šlechtická garda (“Noblegarda”) tvořila v letech 1813-1814 osobní gardu rakouského císaře Františka I., která byla rekrutována v českých zemích. Po porážce Napoleona I. v bitvě u Lipska doprovodila a chránila skupina 38 českých šlechticů císaře během jeho tažení na Paříž. Na památku tohoto tažení byl zřízen a 3. května 1814 jednorázově udělen všem 38 gardistům Český šlechtický kříž. Členové gardy ve slavnostních stejnokrojích s epoletami s českým lvem se zůčastnili také korunovace Ferdinanda V. českým králem v září 1836.“ Zobrazit celý citát »

Česká šlechtická garda






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Týnec u Klatov – majitelé zámku

Jihozápadně od Klatov se nachází obec Týnec s monumentálním zámkem, který se tyčí těsně pod vrcholem návrší. Zámecká stavba je významnou dominantou širokého okolí. Jde o vrcholně barokní stavbu, která svou koncepcí náleží k nejvýznamnějším českým i evropským zámeckým stavbám své doby.

♣♣♣

První písemná zmínka o obci Týnec pochází z roku 1227, kdy ve falzu ze 13. století je Týnec na Klatovsku jmenován mezi vesnicemi kláštera benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském. Týnec je jmenován též v roce 1233 na stvrzovací listině 19.3.1227 zvoleného 178. papeže Řehoře IX.
(† 22.8.1241) o velikosti majetku téhož kláštera.

Po založení královského města Klatov po roce 1260 Týnec postupně přestal plnit své původní funkce a téměř dvěstěleté klášterní panství na počátku 14. století skončilo. Týnec na více než sto let získal rod vladyků, kteří se po svém sídle nazývali „z Týnce“. V letech asi 1305 až asi 1423 postupně Týnec drželi Jan, Jošt – Josef, Mikeš – Mikuláš starší a mladší, Půta – Děpold, Jan a snad i Diviš a Týnce?)

Po roce 1420 přešel Týnec do vlastnictví husitského hejtmana Přibíka z Klenové (*1416 † 1465). Páni z Klenové byli starý český rod, jedna z odnoží        pánů z Janovic, jehož jméno bylo odvozeno od hradu Klenová v západních      Čechách. Součástí panství Klenová s měnícími se vlastníky zůstal Týnec až do roku 1554. Majiteli byli:
1420 – 1465 Přibík z Klenové,
1465 – 1475 poručníci Burjan a Linhart z Butštejna,
1476 – 1509 Jan z Klenové
1509 – 1534 Vilém Švihovský z Rýzmberka,
1534 – 1535 Zdeněk Lev z Rožmitálu,
1535 – 1549 Adam Lev z Rožmitálu,
1549 – 1553 Adam ze Sternberga a od
1553 – 1554 Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, který postoupil Týnec svému                               švagrovi; tvrz a ves byli tehdy pusté.
1554 – 1584 Bořivoj Roche z Otova (z rodu Příchovských). Rytíř Bořivoj Roche  obnovil tvrz, dvůr a ves. Během třiceti let (1554 – 1584) vytvořil z Týnce
středisko vznikajícího týneckého panství.

♣♣♣

Dědičky pak roku 1584 malé týnecké panství prodaly Janu Wiederspergovi († před 1625). Ten pocházel z panského (mutěnínského) rodu Wiederspergů (Videršpergárů) z hradu (dnes zřícenině)
Wiedersberg mezi Hofem a Oelsnitz v saském Vogtlandu Hrad byl postaven v roce 1117 a byl považován za rodové sídlo baronů Wiedersperger von Wiedersperg.

1584 – 1624 Jan Wiedersperg z Wiederspergu-  (40 let)

Jan s manželkou Alenou, rozenou z Běšin malé týnecké panství (Týnec, část Horní Lhoty a Vacovy) rozšířili o vsi Chvalšovice, Předvojovice, Stojanovice a o novou ves Nevděk.

Jejich nejmladší dcera Anna Maria Eva († 20.2.1638) se v roce 1622 provdala za chudého šlechtice Viléma Albrechta I. hraběte Krakowského z Kolowrat (*18.2.1600 Týnec † 18.2.1688 Praha).

1584 – 1624 Jan Wiedersperg z Wiederspergu-  (40 let)

♣♣♣

1622 – 1948 rod Kolowratů-Krakowských:

1622 – 1688 Vilém Albrecht – učinil z Týnce středisko velikého panství s 15                              panskými dvory a poddanými v 35 vsích na Klatovsku.
1688 – 1721 Maxmilián Norbert
1721 – 1766 Jan Josef
1766 – 1790 Emanuel František
1790 – 1830 Arnošt Josef
1830 – 1865 Josef Arnošt
1865 – 1868 Karel
1868 – 1887 administrace panství
1887 – 1910 Leopold
1910 – 1918 Alexandr
1918 – 1920 Bedřich
1920 – 1948 Jindřich

Vilém Albrecht Krakowský z Kolowrat učinil z Týnce středisko velikého panství s 15 panskými dvory a poddanými v 35 vsích na Klatovsku.

Jeho syn Jan František se stal prapředkem březnického rodu a dalších pokolení, které dosud žijí.

Mladší syn Maxmilián Norbert byl prapředkem týneckého rodu, který vymřel po měči roku 1868 hrabětem Karlem Ludvíkem Krakowským z Kolowrat na Týnci.

Po devatenáctiletém administrování týneckého fideikomisu kolovratský majetek zdědil hrabě Leopold Filip Krakovský z Kolowrat, který ze zanedbaného panství vytvořil na svou dobu moderní panství Týnec-Běšiny.

Třistaleté kolovratské panství Týnec bylo pozemkovou reformou v letech 1922-1926 rozparcelováno a v Týnci byly vytvořeny “Zemědelské podniky Týnec Jindřicha Kolowrata” se dvory v Týnci a Lomci, s mnoha hektary lesů.

Během II. světové války byl kowratský majetek pod nacistickou správou, v dubnu 1948 byl znárodněn a od r. 1949 byl součástí Čs. státních statků.

Z majetku soukromých zemědělců bylo v r. 1957 ustaveno JZD Týnec, které se později sloučilo s JZD Javor a poté integrovalo do JZD Janovice n. Úhlavou, které existuje dodnes.

Kolowratský majetek restitucí získal původní vlastník Jindřich Kolowrat, který jej pronajal Statku Beňovy, spol. s r. o.

V těsné blízkosti tzv. „nového zámku“ stojí „starý týnecký zámek“. Předpokládá se, že obsahuje pozůstatky bývalých týneckých gotických tvrzí. Starý zámek byl v pozdější době byl přestavěn na úřednický dům.

Madoně Týnecké z kostela Nanebevzetí Panny Marie byla zasvěcena 40. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674–1690. Donátorem byl nejvyšší hofmistr Vilém Albrecht hrabě Krakovský z Kolovrat.

♣♣♣

Ottův slovník naučný:

Týnec  (Teinitzl), farní ves t. při stanici žel. dráhy Domažlice-Jihlava, hejtmanství a okres Klatovy; 53 domů, 446 obyv. českých, 2 německých (1900), kostel Nenebevzetí P. Marie, 4tř. šk., pš , telegraf, spořit. a zál. spolek, vápenice a opodál myslivna v Oborách. Svěř. panství T. a Běšiny (2894.65 ha půdy) se zámkem, dvorem, vápenicemi a cihelnou drží Leopold hr. Kolovrat-Krakovský. Far. kostel připomíná se zde již ve XIV. stol., r. 1617 obnoven; mešní kaple sv. Barbory s hrobkou Kolovratů založena roku 1758, krásný zámek vystavěný počátkem XVIII. stol. na místě bývalé tvrze v gotickém slohu s mešní kaplí sv. Jana Nepomuckého. Týnec uvádí se roku 1228 mezi statky kláštera sv. Jiří na hradě Pražském. Od XIV. století Týnec byl příslušenstvím hradu Klenového a odtud také ve starých listinách Týn pod Klenovým. Vilém Albrecht z Kolovrat vyženil s Annou Evou z Vidršperka († 1638) Týnec, k němuž přikoupil několik okolních statkův a posledním pořízením zřídil z Týnce statek nápadní, na němž potomci posud sedí.

 




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2025  |  O nás