Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„...Věk planety Země se počítá marnotratně na miliony let, ale pro živého člověka je vývoj jeho století lakomě důležitý. Deset století.  Jen desetkrát deset let a už se znovu začíná Nové století a vyměřují se hranice nových zemí....“ Zobrazit celý citát »

Jen tisíc let a tolik změn a překvapení



Tachlovice

Nejstarší písemná zpráva o něm a Tachlovicích pochází z roku 1234 v listině českého krále Václava I. Přemyslovce. Prvním historicky doloženým majitelem obce Tachlovice byl Gebhard z Tachlovic.

♣♣♣

Kostel sv. Jakuba Většího

Zmínky o kostele v Tachlovicích pocházejí už ze 14. století. Původní stavba byla zničena za vpádu Sasů roku 1631, kdy za své vzala i fara a poustevna. Zpráva z roku 1662 kostel líčí jako “klenutý, malovaný, strop tabulový, kruchta hlavní sklenutá, žákovská dřevěná, tři oltáře, částečně od vojska porušené, kazatelna s obrazy a epitafium p. Žďárského, kaple beze dveří a zvony odneseny”. Kostel sv. Jakuba Většího byl znovu postaven roku 1741 nákladem Anny Marie vévodkyně Toskánské (*1672 † 1741) – odtud toskánský znak v průčelí. Vyzdobil ho pražský malíř Josef Kolumbus. Barokní kaple s farou jsou o čtyři roky mladší. Poslední velké stavební úpravy proběhly z popudu císaře Ferdinanda Dobrotivého roku 1858.

Patron kostela: sv. Jakub, apoštol, svátek 25. července. Je často uváděn se svým bratrem, apoštolem Janem, oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus, jejich matka Salome patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Spolu s Petrem byli svědky vzkříšení Jairovy dcery, Ježíšova proměnění a úzkosti v Getsemanské zahradě.

Apoštol Jakub zemřel jako první z apoštolů; král Judeje a vnuk Heroda Velikého Herodes Agripa I. (*10 př.n.l. † 44) ho dal v Jeruzalémě o Velikonocích kolem roku 44 popravit mečem. V 9. století byl v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tomto místě se stal jedním z největších poutních míst na světě.

Převzato ze webových stránek Farnosti Rudná & Tachlovice
♣♣♣
Tam, kde se dnes nalézají Tachlovice se v prvohorách, v období siluru, (asi před 440 – 417 miliony let) rozkládalo mělké a teplé tropické moře hýřící bohatým podmořským životem. V jeho vodách s doznívající sopečnou činností žila společenstva  pravěkých  živočichů,  jako byli ramenonožci, ostnokožci, loděnkovití hlavonožci i mořské houby a koráli. Jejich zkameněliny se nacházejí ve vápencových usazeninách. Významné objevy v oblasti učinil světoznámý paleontolog Joachim Barrande. Jeho početné nálezy jsou dnes součástí sbírek nejen Národního muzea v Praze, ale i mnohých přírodovědných oddělení muzeí v různých zemích světa. Část názvu naší obce se stala součástí pojmenování fosílií  korálu  Favosites tachlowitzensis a plže Tachloconcha interrupta.



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás