Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě." “ Zobrazit celý citát »Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Němčice, zámek
Němčice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vsi v okrese Strakonice. Zámecký areál s hospodářským dvorem a parkem se nachází v severní části vesnice a je památkově chráněný.
Zámek byl založen ve druhé polovině šestnáctého století jako renesanční tvrz, ale dochovaná podoba je výsledkem raně a vrcholně barokních úprav. Památkově hodnotný je celý komplex venkovského feudálního sídla včetně parku a hospodářského dvora, který se dochoval bez podstatných novodobých úprav.
Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.
es Němčice s neudržovaným zámkem vzniklým přestavbou starší tvrze, hospodářským dvorem a pustnoucím parkem leží v pěkném klidném kraji nedaleko Volyně, 10 km jihozápadně od Strakonic. Zámek samotný najdete nedaleko hlavní křižovatky v severozápadní části obce, a v současné době je uzavřený. Je však možný přístup do parku a tak si celou budou i s přistavěnou kaplí můžete alespoň obejít a prohlédnout z venku.
rvní historická zmínka o Němčicích se písemných pramenech objevuje již roku 1204, kdy Přemysl Otakar II. daroval odtud odváděné poplatky pražskému klášteru sv. Jiří. Podle několika velmi stručných zpráv z průběhu 14. a 15. století víme, že ves byla v té době rozdělena mezi několik majitelů a teprve někdy okolo poloviny 16. století byly tyto části opět spojeny Kocy z Dobrše. Václav Koc z Dobrše pak daroval osadu roku 1582 Adamu Chřepickému z Modlíškovic, a právě Adam nebo jeho syn Václav nechali ve vsi postavit tvrz, která se poprvé výslovně uvádí k roku 1615. V druhé polovině 17. století byly na čas Němčice připojeny k blízké Dobrši, zanedlouho byly však opět vykoupeny a roku 1696 připojeny ke Kraselovu, čímž zde vznikl rodový statek v majetku Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. V majetku tohoto rodu pak Němčice zůstaly až do dvacátého století a tak byl zámek jejich potomkům po vyřízení restitucí opět navrácen a dočká se snad konečně i s přilehlým parkem konečně opravy.
oučasná obdélná budova s přistavěnou kaplí z roku 1727 (na severovýchodní straně) dodnes skrývá hmotu původní renesanční tvrze, a to, jak naznačuje síla zdiva, zřejmě až do výše 2. patra. Tato tvrz byla tvořena obvyklou pětiprostorovou dispozicí a dochovaly se z ní i valené klenby s hřebínky a výsečemi v komorách přízemí. Při raně barokní přestavbě Dlohoveských na přelomu 17. a 18. století byla budova rozšířena na jihozápadní straně a v interiéru vzniklo nové široké trojramenné schodiště. Vzhled stavby také sjednotila fasáda zdobená štukami a bosáží v přízemí a v patrech pilastry a frontony, která je však dnes díky naprostému nezájmu v druhé polovině 20. století ve špatném stavu. Nezbývá než doufat, že noví majitelé co nejdříve započnou s celkovou opravou objektu.
První písemná zmínka o němčickém panském sídle pochází z roku 1629, ale renesanční tvrz vystavěl už Adam Chřepický z Modliškovic, který vesnici získal roku 1582 od Václava Koce z Dobrše. Adam Chřepický panství rozšířil o další vesnice a po jeho smrti je převzal syn Václav Chřepický, který zemřel před rokem 1615. Z jeho dvou synů statek zdědil mladší Václav, ale pro velké dluhy jej musel roku 1629 prodat. Vesnici koupil Adam Chřepický z Modliškovic, po kterém ji zdědila vdova Anna, rozená Kocová z Dobrše, a jejích šest dcer. Němčický statek tehdy tvořila tvrz se dvorem, pivovarem a dalšími pěti vesnicemi. Statek nebylo možné rozdělit, a proto jej dědičky roku 1667 prodaly Ctiboru Václavu Chřepickému z Modliškovic. Nějakou dobu potom Němčice patřily k dobršskému panství, ale roku 1674 je od Františka Albrechta Chřepického koupil Jiří František Věžník z Věžník považovaný za iniciátora přestavby tvrze na barokní zámek. Podle popisu z roku 1829 byl barokní zámek jednopatrový.
Jiří František Věžník zemřel roku 1685 a panství potom až do dospělosti syna Bernarda Václava spravovala vdova Lidmila. Od Bernarda Václava Němčice roku 1696 koupil Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, který zastával funkci probošta katedrály svatého Víta. Jan Ignác němčický statek připojil ke Kraselovu a někdy v té době už byl zámek zvýšen o jedno patro. Ignácovým dědicem se stal Jan Felix Dlouhoveský, který k zámku nechal přistavět kapli svatého Jana Nepomuckého, na jejímž portálu je letopočet 1729. Kapli snad navrhl a postavil architekt Pavel Ignác Bayer. Od té doby se Němčice staly centrem panství a rodu Dlouhoveských zámek patřil až do roku 1945 (nebo 1948. Posledním majitelem se stal baron Karel Dlouhoveský, kterému byl zámek roku 1948 zabaven.
V osmdesátých letech dvacátého století byl zámecký areál ve správě místního národního výboru a sloužil jako ubytovací zařízení škol v přírodě. Po roce 1990 zámek získali zpět potomci rodu Dlouhoveských. Prvním z nich byl Jan Ignác Dlauhoweský, syn barona Karla Dlouhoveského, a po jeho smrti zámek převzal starší syn Václav Dlauhoweský (narozený roku 1946) se svými třemi syny. Rodina se zámek několikrát pokusila opravit, ale neuspěla. V roce 2018 byl zámek nepřístupný, bez využití a chátral.
Dvoupatrový zámek má obdélný půdorys. Fasády zámecké budovy jsou členěné pilastry a v přízemí zdobené bosováním. Hlavní průčelí má devět os a v jeho středu se nachází vstupní portál. Okna jsou zdůrazněná štukovými rámy a v prvním patře se nad nimi střídají trojúhelníkové a půlkruhové nadokenní římsy. Přízemní místnosti mají stropy zaklenuté valenými klenbami s výsečemi.
K severnímu průčelí přiléhá kaple svatého Jana Nepomuckého s obdélným půdorysem a pravoúhlým zakončením. Interiér je zdoben štukovým zrcadlem na stropě a v západní části lodi stojí zděná kruchta. Portálový oltář z první třetiny osmnáctého století zdobí čtyři obrazy s motivy ze života Jana Nepomuckého. Kromě nich v kapli býval raně barokní krucifix a varhany.
K zámku přiléhá původně francouzský park, který byl v letech 1810–1820 upraven na romantický anglický park, který se v prvních dvou desetiletích dvacátého století nacházel v zanedbaném stavu. Součástí parku jsou okrasné stavby vyhlídkového pavilonu, zahradního altánu a torzo skleníku s kašnou. Na opačné straně zámeckého areálu je hospodářský dvůr se dvěma stodolami, stájemi a bývalým správcovským domem (čp. 45) po obvodu. Uvnitř dvora volně stojí sýpka a holubník.
V ohradní zdi u silnice do Jetišova je výklenková kaple se sochou svatého Vojtěcha z roku 1818. K památkově chráněným objektům patří také špýchar západně od zámeckého areálu.
Foto- Autor: Nissan0 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7460799
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů