Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Němčice, zámek

Němčice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vsi v okrese Strakonice. Zámecký areál s hospodářským dvorem a parkem se nachází v severní části vesnice a je památkově chráněný.
Zámek byl založen ve druhé polovině šestnáctého století jako renesanční tvrz, ale dochovaná podoba je výsledkem raně a vrcholně barokních úprav. Památkově hodnotný je celý komplex venkovského feudálního sídla včetně parku a hospodářského dvora, který se dochoval bez podstatných novodobých úprav.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

es Němčice s neudržovaným zámkem vzniklým přestavbou starší tvrze, hospodářským dvorem a pustnoucím parkem leží v pěkném klidném kraji nedaleko Volyně, 10 km jihozápadně od Strakonic. Zámek samotný najdete nedaleko hlavní křižovatky v severozápadní části obce, a v současné době je uzavřený. Je však možný přístup do parku a tak si celou budou i s přistavěnou kaplí můžete alespoň obejít a prohlédnout z venku.

rvní historická zmínka o Němčicích se písemných pramenech objevuje již roku 1204, kdy Přemysl Otakar II. daroval odtud odváděné poplatky pražskému klášteru sv. Jiří. Podle několika velmi stručných zpráv z průběhu 14. a 15. století víme, že ves byla v té době rozdělena mezi několik majitelů a teprve někdy okolo poloviny 16. století byly tyto části opět spojeny Kocy z Dobrše. Václav Koc z Dobrše pak daroval osadu roku 1582 Adamu Chřepickému z  Modlíškovic, a právě Adam nebo jeho syn Václav nechali ve vsi postavit tvrz, která se poprvé výslovně uvádí k roku 1615. V druhé polovině 17. století byly na čas Němčice připojeny k blízké Dobrši, zanedlouho byly však opět vykoupeny a roku 1696 připojeny ke Kraselovu, čímž zde vznikl rodový statek v majetku Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. V majetku tohoto rodu pak Němčice zůstaly až do dvacátého století a tak byl zámek jejich potomkům po vyřízení restitucí opět navrácen a dočká se snad konečně i s přilehlým parkem konečně opravy.

oučasná obdélná budova s přistavěnou kaplí z roku 1727 (na severovýchodní straně) dodnes skrývá hmotu původní renesanční tvrze, a to, jak naznačuje síla zdiva, zřejmě až do výše 2. patra. Tato tvrz byla tvořena obvyklou pětiprostorovou dispozicí a dochovaly se z ní i valené klenby s hřebínky a výsečemi v komorách přízemí. Při raně barokní přestavbě Dlohoveských na přelomu 17. a 18. století byla budova rozšířena na jihozápadní straně a v  interiéru vzniklo nové široké trojramenné schodiště. Vzhled stavby také sjednotila fasáda zdobená štukami a bosáží v přízemí a v patrech pilastry a frontony, která je však dnes díky naprostému nezájmu v druhé polovině 20. století ve špatném stavu. Nezbývá než doufat, že noví majitelé co nejdříve započnou s celkovou opravou objektu.

První písemná zmínka o němčickém panském sídle pochází z roku 1629, ale renesanční tvrz vystavěl už Adam Chřepický z Modliškovic, který vesnici získal roku 1582 od Václava Koce z Dobrše. Adam Chřepický panství rozšířil o další vesnice a po jeho smrti je převzal syn Václav Chřepický, který zemřel před rokem 1615. Z jeho dvou synů statek zdědil mladší Václav, ale pro velké dluhy jej musel roku 1629 prodat. Vesnici koupil Adam Chřepický z Modliškovic, po kterém ji zdědila vdova Anna, rozená Kocová z Dobrše, a jejích šest dcer. Němčický statek tehdy tvořila tvrz se dvorem, pivovarem a dalšími pěti vesnicemi. Statek nebylo možné rozdělit, a proto jej dědičky roku 1667 prodaly Ctiboru Václavu Chřepickému z Modliškovic. Nějakou dobu potom Němčice patřily k dobršskému panství, ale roku 1674 je od Františka Albrechta Chřepického koupil Jiří František Věžník z Věžník považovaný za iniciátora přestavby tvrze na barokní zámek. Podle popisu z roku 1829 byl barokní zámek jednopatrový.

Jiří František Věžník zemřel roku 1685 a panství potom až do dospělosti syna Bernarda Václava spravovala vdova Lidmila. Od Bernarda Václava Němčice roku 1696 koupil Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, který zastával funkci probošta katedrály svatého Víta. Jan Ignác němčický statek připojil ke Kraselovu a někdy v té době už byl zámek zvýšen o jedno patro. Ignácovým dědicem se stal Jan Felix Dlouhoveský, který k zámku nechal přistavět kapli svatého Jana Nepomuckého, na jejímž portálu je letopočet 1729. Kapli snad navrhl a postavil architekt Pavel Ignác Bayer. Od té doby se Němčice staly centrem panství a rodu Dlouhoveských zámek patřil až do roku 1945 (nebo 1948. Posledním majitelem se stal baron Karel Dlouhoveský, kterému byl zámek roku 1948 zabaven.

V osmdesátých letech dvacátého století byl zámecký areál ve správě místního národního výboru a sloužil jako ubytovací zařízení škol v přírodě. Po roce 1990 zámek získali zpět potomci rodu Dlouhoveských. Prvním z nich byl Jan Ignác Dlauhoweský, syn barona Karla Dlouhoveského, a po jeho smrti zámek převzal starší syn Václav Dlauhoweský (narozený roku 1946) se svými třemi syny. Rodina se zámek několikrát pokusila opravit, ale neuspěla. V roce 2018 byl zámek nepřístupný, bez využití a chátral.

Dvoupatrový zámek má obdélný půdorys. Fasády zámecké budovy jsou členěné pilastry a v přízemí zdobené bosováním. Hlavní průčelí má devět os a v jeho středu se nachází vstupní portál. Okna jsou zdůrazněná štukovými rámy a v prvním patře se nad nimi střídají trojúhelníkové a půlkruhové nadokenní římsy. Přízemní místnosti mají stropy zaklenuté valenými klenbami s výsečemi.

K severnímu průčelí přiléhá kaple svatého Jana Nepomuckého s obdélným půdorysem a pravoúhlým zakončením. Interiér je zdoben štukovým zrcadlem na stropě a v západní části lodi stojí zděná kruchta. Portálový oltář z první třetiny osmnáctého století zdobí čtyři obrazy s motivy ze života Jana Nepomuckého. Kromě nich v kapli býval raně barokní krucifix a varhany.

K zámku přiléhá původně francouzský park, který byl v letech 1810–1820 upraven na romantický anglický park, který se v prvních dvou desetiletích dvacátého století nacházel v zanedbaném stavu. Součástí parku jsou okrasné stavby vyhlídkového pavilonu, zahradního altánu a torzo skleníku s kašnou. Na opačné straně zámeckého areálu je hospodářský dvůr se dvěma stodolami, stájemi a bývalým správcovským domem (čp. 45) po obvodu. Uvnitř dvora volně stojí sýpka a holubník.

V ohradní zdi u silnice do Jetišova je výklenková kaple se sochou svatého Vojtěcha z roku 1818. K památkově chráněným objektům patří také špýchar západně od zámeckého areálu.

Foto- Autor: Nissan0 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7460799