Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Druhou šlechtickou deklaraci si vynutila abdikace (5.10.1938) prezidenta Evarda Beneše, jeho odjezd (22.10.1938) do exilu a zvolení (30.11.1938) nového prezidenta Emila Háchy. Zástupci šlechty se s ním sešli při audienci 24. ledna 1939, aby mu potvrdili to, co již 17. září 1938 deklarovali E. Benešovi. Audience na Pražském hradě se zúčastnilo 12 signatářů z 10 rodů české zemské šlechty a projev opět přednesl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí. “ Zobrazit celý citát »Druhá šlechtická deklarace – 24.1.1939
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouDrahenice
První písemná zmínka o Drahenicích pochází již z roku 1227, kdy byla majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vzniká zemanský statek, jehož majitelem se stává roku 1364 Jan Brus z Kovářova. Koncem tohoto století na zdejší tvrzi již sedí Jan Šic z Drahenic. Dalším majitelem je Jan Drahenský z Rastel, jehož dcery Apolonie, Alena a Markéta prodávají dvůr s tvrzí a vsí roku 1535 Kerunkovi Vrábskému z Vrábí. Vrábští drží Drahenice až do roku 1686, kdy Eva Marie Vrábská, rozená Lažanská z Bukové prodává panství hraběti Leopoldovi Vilémovi z Valdštejna. V průběhu 18. století se zde vystřídalo několik rodů vzájemně spřízněných. Vdova po synovi Viléma z Valdštejna Marie Ludmila Libšteinská z Kolowrat, která se podruhé vdává za hraběte Jana Václava ze Šternberka, jejich dcera provdaná za Viléma Albrechta Krakovského z Kolowrat a opět jejich dcera Marie Alžběta hraběnka Krakovská z Kolowrat provdaná za Františka Antonína z Nostic. Od ní roku 1795 kupuje Drahenice hrabě Jan Prokop Hartman z Klarštejna, od roku 1792 přísedící zemského výboru a také člen pražské zednářské lože. Za Hartmanů dochází k přestavbě tvrze na zámek, který vlastní do roku 1870, kdy jej kupuje kněžna Anna z Lobkowicz, rozená z Lichtenštejna. Od ní zámek získává její syn Jan Lobkowicz, který zámek držel až do jeho znárodnění roku 1948. V roce 1990 byl zámek Lobkowiczům v restituci vrácen a majiteli opraven.
Dvoukřídlá patrová budova zámku s mansardovou střechou je doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění. Budovy nejsou jako soukromý majetek běžně přístupné veřejnosti.
Zdroj: HRADY.CZ