Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »Karel Schwarzenberg a pandemie
Navigace:
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouDolní Beřkovice
Tvrz v Dolních Beřkovicích, původně jen v Beřkovicích, je zaznamenána až za Radslava II. Beřkovského ze Šebířova ve 2. polovině 15. století. V r. 1513 přenesl své sídlo do nedalekého Liběchova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundu Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz neodpovídala jeho potřebám a proto dal na místě tvrze v roce 1606 vybudovat renesanční zámek.
Belvicové ale na zdejším panství dlouho nepobyli. Účastnili se stavovského povstání na straně stavů
a proto jim byl majetek po porážce na Bílé hoře zkonfiskován. Zabavený majetek byl nakonec ponechán Zikmundovým synům, Janovi a nezletilému Kašparu Mikulášovi, jako léno. Jan ale roku 1626 odchází do Sazka a jeho polovina majetku je opět zkonfiskována.
V roce 1627 koupila Beřkovice Polyxena Pernštejnská z Lobkowicz a od tohoto roku vládli v Beřkovicích ze svého sídla v Roudnici nad Labem hlavní členové roudnické větve Lobkowiczů. Majoritní pán roudnických statků Ferdinand Josef Lobkowicz předal tehdy již Dolní Beřkovice svému mladšímu bratru Josefovi a ten založil novou větev lobkovického rodu, zvanou dolnobeřkovickou.
Ještě roku 1853 Josef z Lobkovic nechává zámek přestavět v pseudogotickém stylu. Přestože byl přestavěn, zachoval si svoji původní dispozici i vzhled. Čtyři uzavřená křídla zámku tvořila téměř pravidelný čtverec, z něhož v rozích vystupovaly šestihranné věže.
Lobkovicové si na počátku 20. stol. Postavil vedle zámku dvoupatrovou vilu, kde poté přebývali a zámek pak jim sloužil jen k representaci a v době honů a podobných akcí.
V majetku Lobkowiczů zůstal zámek až do roku 1948. Po tomto roce připadl zámek státu. V letech 1938-1960 zámek sloužil jako měšťanská, resp. základní škola, poté jako skladiště léčiv a po celou dobu zde bylo několik občanských bytů.
V 90. letech 20. stol. byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům Lobkowiczům, kteří zahájili další rekonstrukci zámku.
V současné době je zámek v soukromém vlastnictví a není volně přístupný.
(zdroj Hrady.cz)