Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Výroční koncert Jednoty pro zvelebení hudby 2022
8. 4. 2022 | Drocár Jan |
Výroční koncert Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách 7. 4. 2022
Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách si ustavili v roce 1810 hudbymilovní členové české zemské šlechty a jejím prostřednictvím založili Pražskou konzervatoř, kterou poté více jak sto let financovali a ekonomicky řídili. Od svého znovuobnovení v roce 2010 pořádá Jednota k poctě i jako trvalý dík svým zakladatelům, každoroční výroční koncert. Ten letošní se konal v Koncertním sále Pražské konzervatoře ve čtvrtek 7.4. 2022 od 19 hodin. Bude zapamatovatelný i velkým lijákem, který při odchodu z koncertní síně zaskočil diváky i účinkující.
![]() |
V sále Na Rejdišti předtím ale bylo krásně. Celý večer patřil Symfonickému orchestru Pražské
konzervatoře, který pod taktovkou dirigentky Miriam Němcové jako první předvedl Předehru k opeře Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta. Ten se narodil 27.1.1756 v Salzburgu a zemřel ve Vídni 5.12.1791 v pouhých 35 letech. Přesto během tak krátkého života zkomponoval kromě dalších i více než 20 oper a jiných jevištních děl. Kouzelná flétna byla operou závěrečnou, psát jí začal v posledním roce svého života a premiéru měla ve Vídni 30.9.1791.
![]() |
Prvním dílem, který na zahrál orchestr Pražské konzervatoře bylo provedení Předehry k Mozartové opeře Kouzelná flétna. |
V krásně vyvedeném programu je připomenuto, že historie provozování skladeb W. A. Mozarta na Pražské konzervatoři je bohatá. Významným a svého času jedinečným počinem bylo například uvedení Mozartových oper za působení profesora zpěvu Giovanniho Battisty Gordigianiho (*1795 Modena † 1871 Praha) v první polovině 19. století.
![]() |
Po provedení prvního díla přivítal diváky na koncertě zástupce ředitele Pražské konzervatoře a místopředseda Rady Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách profesor Ladislav Horák. Osobně představil při jeho instalace na podiu i nové koncertní křídlo značky Steinway model D, které bylo pro školu získáno z prostředků Magistrátu Hlavního města Prahy (MHMP), který je zřizovatelem školy. |
Nový klavír měl v Koncertním sále konzervatoře svou premiéru hned poté při provedení následujícího díla – Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c-moll, op. 37 Ludwiga van Beethovena, který za doprovodu orchestru Pražské konzervatoře pod vedením jeho dirigentky Miriam Němcové přednesla klavírní sólistka a letošní absolventka školy Anna Knoulichová. Vznikal z největší části mezi lety 1800-1803 a premiéra proběhla ve Vídni 5. dubna 1803. Skladba je věnována Ludvíku Ferdinandu princi Pruskému (*1772 † 1806), který kromě své kariéry vojáka napoleonských válek komponoval a hrál velmi dobře na klavír.
Program a podrobnější informace o účinkujících |
Klavír zaujímá v tvorbě Ludwiga van Beethovena (*17.12.1770 † 26.3.1827) zásadní postavení. Kromě bohatého odkazu sonát, variací a dalších skladeb složil Beethoven pro tento nástroj také celkem 5 koncertů, z nichž právě tento třetí zaujímá jedinečné postavení. Jako jediný je psaný v mollové tónině a sólový part je pojímán daleko více symfonicky než koncertantně.
Beethoven byl podporován českými šlechtici Josefem Františkem knížetem Lobkowiczem (*1772 † 1816), Ferdinandem Janem knížetem Kinským (*1781 † 1812) nebo Ferdinandem Arnoštem hrabětem Waldsteinem (*1762 † 1823). Lze si i připomenout, že orchestr Pražské konzervatoře v březnu 1846 provedl poprvé v českém prostředí Beethovenu 9. symfonii. Podle jiných pramenů provedla Pražská konzervatoř Devátou symfonii koncertně tři dny před skladatelovou smrtí.
![]() |
![]() |
Po koncertu děkovala klavíristka Anna Knoulichová za doprovod nejen dirigentce Miriam Němcové (foto nahoře) a celému orchestru, ale i jeho první houslistce Gabriele Barillové (foto dole). |
Po přestávce koncert vrcholil uvedením Symfonie č. 8 G dur, op 88, díla někdejšího ředitele Pražské konzervatoře Antonína Dvořáka (*8.9.1841 † 1.5.1904). Skladatel symfonii komponoval převážně na svém letním sídle ve Vysoké u Příbrami během léta a počátkem podzimu roku 1889. Dvořák symfonii vydal u londýnské formy Novello. Odtud také někdy používaný podtitul symfonie „Anglická“. Poprvé zazněla 2.2.1890 v pražské Rudolfinu a autor dílo sám dirigoval, stejně jako britskou premiéru, která se uskutečnila 24.4.1890 v Londýně při koncertu tamní Filharmonické společnosti v St. James´s Hall. Symfonie zaznamenala pronikavý úspěch jak obecenstva tak u kritiky. Dvořák sám popsal své zážitky z koncertu svému příteli V. J. Novotnému takto: „Koncert dopadl skvěle, ba tak, jak snad nikdy předtím dříve. Po první větě byl aplaus všeobecný, po druhé větší, po třetí velmi silný tak, že jsem se musel několikrát obracet a děkovat, ale po finále byla pravá bouře potlesku, obecenstvo v sále, na galeriích, orkestr sám i za ním u varhan sedící tleskalo tolik, že to bylo až hrůza, byl jsem několikrát volán a ukazovat se na pódium – zkrátka bylo to tak hezké a upřímné, jak to bývá při premiérách u nás doma v Praze. Jsem tedy spokojen a zaplať pánbůh za to, že to tak dobře dopadlo!“
Dvořák pak svou symfonii dirigoval ještě několikrát, například 15.6.1891 v Cambridge při příležitosti udělení čestného doktorátu Dvořákovi tamní univerzitou (viz foto), 12.8.1893 na tzv. Českém dnu během světové výstavy v Chicagu nebo 19.3.1896 znovu v Londýně.
![]() |
Dirigentka Miriam Němcová a pod jejím vedením hrající Symfonický orchestr Pražské konzervatoře při provedení Dvořákova díla. |
♣♣♣
Vydání programu jako každoročně podpořil hlavní partner školy firma Unikorn Vladimíra Koláře, který podle svých slov získal vřelý vztah ke škole i každodenním poslechem cvičících konzervatoristů během svého studia na sousední Fakultě jaderní a fyzikálně inženýrské. Byl to také on, který koupil pro Pražskou konzervatoř prostřednictvím Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách její první koncertní klavír Steinway,
♣♣♣
VÍCE FOTOGRAFIÍ Z KONCERTU SI LZE KLIKNUTÍM PROHLÉDNOUT ZDE