Vítej každý nový příchozí. I Ty.

Přemyslovské knížecí rodové patrimonium

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ

česky

deutsch

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Prezident sice udělal chybu, ale…

3. 10. 2026 | Lobkowicz Jiří |

PETR PAVEL UDĚLAL CHYBU.

A PRÁVĚ PROTO NENÍ TŘEBA Z NÍ DĚLAT AFÉRU.

Prezident Petr Pavel nebude hlasovat v komunálních volbách v Černoučku. V době voleb bude na soukromé cestě v zahraničí. Je to chyba? Ano.

Termín voleb byl znám dlouho dopředu a od prezidenta republiky lze právem očekávat, že svou osobní účast ve volbách bude považovat za důležitý symbol. Jenže právě tady podle mého názoru končí podstata celé věci. Petr Pavel se nezačal vymlouvat. Nevymýšlel příběh, proč za to může někdo jiný. Hrad jednoduše oznámil, že šlo o chybu v plánování a že prezidenta mrzí.
To je v politice možná obyčejnější věc, než si myslíme – a zároveň vzácnější, než by měla být:
udělal jsem chybu.

Mezitím jsme se dozvěděli, že prezident je v Maroku. Automobilový závodník Martin Prokop zveřejnil fotografii z Rallye du Maroc v Zagoře. Podle médií je Pavel na soukromé motocyklové cestě. A já na tom nevidím nic pohoršujícího. Prezident republiky není člověk odsouzený na pět let k životu mezi Pražským hradem, kolonou automobilů a protokolárními schůzkami. Má právo na soukromý život. Má právo na dovolenou. Má právo sednout na motocykl a odjet do pouště.

A ano — také má právo někdy udělat chybu v kalendáři. Podstatné je něco jiného. Jak člověk reaguje, když chybu udělá. Můžeme mít prezidentovi za zlé, že nebude volit. Můžeme říci, že právě hlava státu by měla jít příkladem. To je naprosto legitimní kritika. Ale měli bychom také umět rozlišovat mezi chybou a charakterem, mezi špatně naplánovaným termínem a skutečným selháním při výkonu úřadu.

Demokracie nepotřebuje bezchybné prezidenty. Takoví lidé neexistují. Potřebuje prezidenty, kteří respektují instituce, ústavu a pravidla demokratického státu – a kteří dokážou připustit, když něco nezvládli. Petr Pavel tentokrát něco nezvládl. Řekl to. A život jde dál.
Možná bychom právě tuto schopnost měli od politiků vyžadovat častěji: nepředstírat neomylnost, ale nést odpovědnost za vlastní chybu.