Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Cesta kolem Pražského hradu ke korunovačním klenotům

Do Prahy se vrátil sníh, ale v neděli 22.1.2023 ho už zase bylo pomálu. Možná ideální čas postát si v hradní frontě na Pražském hradě. Tentokrát ne jako obvykle pro překonání letitých zemanovských zátarasů (asi jediná možná historická vzpomínka na prezidenta z kategorie zlých, mstivých a hulvátských, toho, kterého si český národ zvolil do nejvyšší funkce dokonce dvakrát), ale po dlouhých letech do první důstojné lidské fronty vinoucí se hradními zahradami a nádvořími. Až na největší III. nádvoří a do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Václava k vystaveným Českým korunovačním klenotům.

Jak ukazují fotografie dlouhá fronta je sice nucenou, ale když už, tak vítanou příležitostí k opětovnému shlédnout oněch nádherných „panoramat“ podvečerní Prahy. Vítaný by ale asi byl pro časy budoucí nějaký nápad nového nájemce hradu českých králů, který by umožnil vystavení nejvzácnějších českých klenotů trvale. Jde to v mnoha evropských zemích.

V úterý 24.1.2023 výstava skončila. Jelikož byla zahájena 17.1.2023 trvala plných osm dní. A pak už k vidění nic, nezbývá než čekat na další „významnou příležitost“, kterou zase někdo někdy určí.

Na stránkách Historické šlechty není třeba čekat, tímto příspěvkem je možné se k Českým korunovačním klenotům a atmosféře jejich posledního vystavení stále vracet.

Panorama Hradu od Královského letohrádku.

Mihulka, neboli Prašná věž, je válcová kamenná věž Pražského hradu, jedna ze tří věží zachovalého pozdně středověkého opevnění severní strany Hradu nad strmým srázem Jeleního příkopu.

Míčovna je podlouhlá renesanční budova v Královské zahradě Pražského hradu, která původně sloužila ke hraní míčových her a byla postavena v letech 1568-1569. Fontána se sochou Herkula, která byla vytvořena z žehrovického pískovce, je po stranách zdobená maskami, z jejichž úst vytéká voda do nižší nádrže mušlovitého tvaru.

Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v roce 1496 za vlády 17. českého krále Vladislava II.  Jagellonského (*1456 † 1516) stavitelem Benediktem Riedem *1454 † 1536) . Pojmenovaná je podle prvního vězně drženého v jejím žaláři, Dalibora z Kozojed († 13.3. 1498). jehož pradědeček (rovněž Dalibor) statečně bojoval po boku krále Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku.

V bývalém Prezidentském domečku bydleli preziden ti (první byl už před válkou Edvard Beneš) až do poloviny devadesátých 20. století. Václav Havel vilu už příliš nevyužíval a prezident Václav Klaus si nechal v roce 2005 upravit k obývání Lumbeho vilu.

Sloup ze sliveneckého mramoru zakončený dlouhým bronzovým jehlancem podle návrhu Otto Rothmayera stojí v Jelením příkopě v blízkosti Prašného mostu, nedaleko Stájového dvora.		V Jelením příkopě bylo v souvislosti s pražským povstáním popraveno 21 (převážně) mladých lidí, kteří byli zatčeni skupinou SS v okolí Míčovny v Královské zahradě.

V popředí Fürstenberský palác, dnes sídlo Polského velvyslanectví a Vladštejnská zahrada.

V popředí Thunovský palác,  kde zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a kostel sv. Tomáše.		Kostel sv. Mikuláše a Thunovský palác, kde sídlí velvyslanectví britského Spojeného království.

Na staroměstském nábřeží: hudba už spí, filozofie také, ale výtvarno ještě tvoří.

Hlavní vyhlídková terasa Zahrady na Valech v jižních zahradách Pražského hradu.

Na vnějším obvodu Zahrady Na Valech postavil Josip Plečnik (*1872 † 1957) monolitový pilíř s jónskou hlavicí, nesoucí na vrchu zlecenou kouli. To jen aby líbajícící se věděli, kde tak činí.

Ze Zahrady Na Valech se na III. nádvoří Pražského hradu lze dostat schodištěm, které navrhl v roce 1927 hradní architekt  Josif Plečnik a bylo postaveno v letech 1929-1931. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí schodiště.

Původní rotunda sv. Víta založená knížetem sv. Václavem byla později nahrazena bazilikou, jejíž stavba byla zahájena v roce 1060. Bazilika sv. Víta se poté zřízením pražského arcibiskupství bulou papeže Klementa VI.  z 5. května 1344, stala chrámem metropolitním.

Výše zmíněný 198. papež Klement VI. (*1291 † 1352) byl ještě jako arcibiskup učitelem první manželky Karla IV. (s kterým ho pojilo letité přátelství) Blanky z Valois. Když jako papež  (byl jím od roku 1342) vyhlásil rok 1350 Svatým rokem, Karel IV. s prvním českým arcibiskupem Arnoštem z Pardubic zorganizovali k této příležitosti v Praze na Dobytčím trhu (Karlově náměstí) velkolepou slavnost spojenou s ukazováním říšských relikvií a dalších svatých ostatků.

Fronta se dále vinula kolem Starého probošství, na jehož jihozápadním nároží je umístěna socha Sv. Václava od  Jana Jiřího Bendla z roku 1662. Obelisk na levé straně od fronty byl odhlan již r. 1928 (10. výročí vzniku Československa).		Třetí nádvoří Pražského hradu je hlavní a největší ze čtyř nádvoří na Pražském hradě. Ze všech nádvoří je situováno nejvýchodněji, ve střední části Hradu. Na západní straně se na něj vstupuje průchodem ze II. nádvoří, na severu plynule přechází do Vikářské ulice.

Pouzdro na Svatováclavskou korunu (vlevo) a pouzdro pro královské jablko.

Pohřební klenoty 5. českého krále Přemysla II. Otakara († 26.8.1278), jejichž podoba je připomínkou nedochovaných insignií českých králů z rodu Přemyslovců.

Kristus

Lebka sv. Václava je jedna z nejcennějších českých relikvií.

Souprava Českých korunovačních klenotů zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky.

Klenoty jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Vyjmout je lze pouze za situace, kdy se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a předseda vlády, předsedové Poslanecké sněmovny obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.

Svatováclavská koruna, královské žezlo, jablko a Korunovační kříž jsou stejně jako v roce 1929 (první veřejné vystavení korunovačních klenotů) vystaveny v původní vitríně, navržené architektem Josefem Gočárem (*1880 † 1945).

Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.

Jan Drocár, 25. 1. 2023

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora