Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Kniha o posledním králi v Čechách

17. 12. 2021 | Jan Drocár |

V nakladatelství Triton vyšla v listopadu 2021 kniha Karel I. Světec a poslední král v Čechách, která předznamenává 100. výročí úmrtí posledního českého krále, císaře Karla I. Rakouského, které připadá na 1.4.1922). Autor Milan Novák pro tuto výroční příležitost připravil nové vydání příběhu, který císařský pár Karel Habsburský a Zita Bourbonsko-Parmská prožili v českých zemích, zejména v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.

Výpravná a historickými fotografiemi bohatě dotovaná kniha je zvláště blízká českému čtenáři, když osobnost císaře Karla I. přibližuje i v dobovém kontextu českých zemí a zamýšlí se nad jeho odkazem politika – světce. „Tragický a dojemný životní příběh císařského a královského páru Karla a Zity by se v naší historické paměti měl stát příběhem znovu živým, chceme-li se konečně objektivně ohlédnout za vlastní minulostí a lépe se pak orientovat v současném, neméně komplikovaném a ohroženém světě“.

Na přebalu knihy je obraz Karla I. ztvárněný akademickým malířem Jiřím Rychtalíkem. Originál obrazu je v presbytáři chrámu Panny Marie ve Staré Boleslavi. K jeho umístění došlo v roce 2021 u příležitosti instalace relikvie bl. císaře Karla I. do hlavního oltáře.

Představení knihy se uskutečnilo za účasti autora 16.12.2021 v Kaiserštejnském paláci na pražském Malostranském náměstí. Akci pořádal Řád sv. Jiří evropský řád Domu Habsbursko-Lotrinského a Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy. Hosty uvítal vicekomtur české komendy Řádu sv. Jiří Michael Heres.


Vicekomtur české komendy Řádu sv. Jiří Michael Heres představil autora knihy		Dr. Milana Nováka a jeho knihu „Karel I. Světec a poslední král v Čechách.“

Svou knihu, která obsahuje předmluvu arcivévody Karla Habsburského, hlavy Domu Habsburského a vnuka posledního českého panovníka, kterému je kniha věnovaná, poté představil sám autor. Upřesnil, že poslední český král v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi sloužil u dragounského pluku. Dobře mluvil česky a Brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Daleko předtím, už v roce 1906, ale Karel pobýval v Praze, když nastoupil studia na Karlo-Ferdinandově v Praze. Hlavní město českého království i bydlení na Hradčanech znal už z dětských let, kdy rodina doprovázela otce po jeho vojenských štacích, nejprve do Brna a poté do Prahy. Byt arcivévody se nacházel v patře hradního paláce na třetím nádvoří Pražského hradu a z jeho oken mohl denně shlížet na celou krásu hlavního města českého království.


Vlevo v první řadě sedí archivářka PhDr. Eva Gregorovičová, správkyně fondu Rodinného archivu toskánských Habsburků a vedle ní poslankyně parlamentu ČR Nina Nováková.		Byl Habsburk i potomek Přemyslovců představil autor knihy Milan Novák Karla I. (*1887 † 1922), který byl v letech 1916-1918 zatím poslední z českých králů.

Původní gotický hrad v Brandýse nad Labem ze 14. století se v roce 1547 stal majetkem české královské komory a loveckým sídlem krále Ferdinanda I.

Od těch dob býval letním a loveckým zámkem panovníků, v průběhu pěti staletí jej navštívili všichni z habsburské dynastie. Od roku 1860 zámek patřil toskánské linii habsburského rodu a posledním majitelem byl arcivévoda Ludvík Salvátor (*1847 † 1915). Významný cestovatel a vědec, který na zámku soustředil obsáhlé sbírky ze svých cest. Nejoblíbenějším místem jeho pobytu se v poslední třetině 19. století stal ostrov Mallorca. Sbíral místní pohádky a pověsti, které vydal knižně v roce 1896. Na Mallorce vlastnil celkem 17 nemovitostí a jeho mallorské panství se nazývalo Miramar.

PhDr. Eva Gregorovičová mnoho let zkoumá archiv toskánských Habsburků a připomněla proto detailní podrobnosti o prodeji brandýského zámku Karlovi I. Ten do zámku už v roce 1911 přivedl svoji choť Zitu Bourbonsko-Parmskou (*1892 † 1989), která poté vzpomínala na klidné brandýské časy jako na ty nejkrásnější ve společném životě s Karlem. Je v této souvislosti zajímavé si všimnout kolik lidí z blízkosti manželského páru pocházelo z českého prostředí. Nejbližší rodině byla určitě milovaná vychovatelka všech osmi dětí císařského páru,

Terezie hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrocková (*1888 † 1973). Byla původem z Líšťan u Plzně a Zitu věrně provázela až do své smrti, zemřela doslova v její náruči. Byla pohřbena v nové hrobce Habsburků ve švýcarském klášteře Muri.


Přítomni byli i dva přední čeští genealogové spjati s Univerzitou Karlovou. Heraldik a profesor angličtiny Dr. Milan Buben (vlevo) a pracovník rektorátu univerzity Mgr. Petr Nohel.		Přítomným Dr. Milan Novák podepisoval svou knihu, o kterou je podle posledních informací tak velký zájem, že v roce 2022 nakladatelství Triton chystá druhé vydání knihy.

Kaiserštejnský palác byl do dnešní podoby dostavěn v roce 1714 po přestavbě dvou renesančních domů. Prvním majitelem byl vojenský velitel Prahy František z Kaisersteinu. Mezi dalšími majiteli byla i rodina Radeckých z Radče. Jan Václav Radecký byl považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století a v roce 1859 mu byl na Malostranském náměstí, které v té době neslo jeho jméno, odhalen pomník. Od Radeckých palác získal hoteliér Václav Petzold, který zde zřídil restauraci. Paláci se tak dalších sto let říkalo „U Petzoldů“. Jeho manželkou byla operní pěvkyně Marie Petzoldová-Sittová, která byla první představitelkou Smetanovy Prodané nevěsty. V letech 1908–1911 zde žila další česká operní hvězda – Ema Destinnová.