Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český politik Karel kníže Schwarzenberg, kancléř prezidenta Havla. senátor, ministr zahraničních věcí, místopředseda české vlády, prezidentský kandidát, poslanec komentuje i na Facebooku politické dění v zemi. Jeho vybrané příspěvky jsou v Historické šlechtě (HS) řazeny časově, nahoře je vždy ten nejaktuálnější. Fotografie knížete je z natáčení filmu ČT "Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje" v roce 2002. “ Zobrazit celý citát »

Karel kníže Schwarzenberg komentuje



Švédský král dostal rodokmen svých českých předků

15. 11. 2007 | Redakce | Karel IV., Rodokmeny

švédský král Karl XVI. GustavMarie ChatardováKaždý velvyslanec při příjezdu do země svého určení absolvuje nástupní audienci u hlavy státu. Při ukončení své mise je opět přijat nejvyšším představitelem. Proběhnou-li v příslušné zemi mezitím prezidentské volby, stane se mu, že je přijímán dvěma rozdílnými osobami. Tak je tomu v parlamentních demokraciích. Pokud však má země monarchistické zřízení, hlava státu se nemění a velvyslanec má jistotu, že ten, kdo ho přivítal, se s ním také rozloučí.
Tak absolvovala úvodní i závěrečný ceremoniál i česká velvyslankyně ve Švédsku Marie Chatardová. A při rozloučení předala švédskému králi Karlovi XVI. Gustavovi jako dar velký nástěnný rodokmen zachycující české předky švédských králů. Jeho autoři Jan Drocár a Pavel Loužecký prozradili čtenářům některé podrobnosti.

Jan Drocár

Myšlenka na sestavení takto rozsáhlých rodokmenů vznikla již před několika lety. Bylo to době, kdy jsme všichni společně slavili milénium a vstupovali do nového tisíciletí a Evropa si připomínala také významné výročí 1200 let od korunovace Karla I. Velikého římským císařem. Napadla mě tehdy otázka, zda náhodou ještě nežijí  nějací potomci tohoto panovníka… Nestudoval jsem dějepis a  nevěděl proto, že ano a že je to celkem známá věc.  Zcela nezatížen touto skutečností  jsem se celkem odvážně vydal po již probádaných cestách a začal pátrat v historických pramenech pátrat. Jan Drocár s Pavlem Loužeckým na rodokmenem
Během několikaletého úsilí jsem pak zjistil a podkladově si doložil mnoho zajímavých a někdy i překvapujících skutečností. Zanedlouho nebylo pro mě už nijak udivující, že mě pátrání po potomcích Karla Velikého střídavě vedlo z jedné evropské země do druhé. Celá Evropa se mi pak ukázala jako vzájemně časově a geograficky velmi hustě propojený kontinent mnoha a mnoha po sobě jdoucích generací Karlových potomků.
Jedním z nich byl i římský císař a český král Karel IV. Lucemburský, a to mě zaujalo. Možná  jde o obecně známou skutečnost, ale já jsem to nevěděl. Ale byl jsem rád, že jsem se toho dopátral sám a vše se mi podařilo faktograficky doložit. Zjistil jsem, že Karel IV. je potomkem Karla Velikého ve 20. generaci. Samozřejmě po přeslici (v ženské linii), protože dynastie Karlovců, kterou Karel Veliký založil, byla po meči v té době již vymřelá. Sám Karel IV. určitě   o skutečnosti, že je potomkem Karla Velikého, věděl. Svědčí  o tom i jeho stavba kostela na pražském Karlově, který nechal zasvětit právě tomuto svému předkovi.
Jak je známo, byl Karel IV. po přeslici potomkem českých knížat a králů z rodu Přemyslova. Z toho mi vyplynulo, že kdo je dnes potomkem Karla IV. je zároveň potomkem nejen české dynastie Přemyslovců, ale i Karla Velikého.
Zkoumá-li člověk dějiny Evropy po generacích, je zřejmé, že evropská aristokracie po staletí rozhodujícím způsobem ovlivňovala historické dění ve všech částech tohoto kontinentu.
A dnes prezentují její příslušníci vzájemnou politickou, kulturní, náboženskou, ekonomickou i příbuzenskou propojenost Evropy minulé i současné. Symbolicky, prostřednictvím předků, nesou současníci na svých bedrech i odpovědnost za její více než tisíciletý historický vývoj.

(Na horní fotografii Jan Drocár (vlevo) s Pavlem Loužeckým, na dolní Jan Drocár s Ivanem Hubačem, autorem koženého pouzdra rodokmenu).

Karel Veliký stál na počátku cesty a právem proto bývá označován jako Otec Evropy. A Evropa by si opět mohla připomenout další výročí spojené s jeho jménem. Dnem Pocty Karlu Velikému by se mohl stát 28. leden 2014, kdy od úmrtí tohoto panovníka uplyne 1200 let.
K holdu společnému předkovi by se v reprezentativním složení měli sejít především jeho potomci. Patří k nim i současný švédský král Karel XVI. Gustav.
Všechno, o čem jsem se dosud zmínil, může být nezajímavé suché čtení, pokud není doloženo odpovídajícím grafickým výstupem. Byl jsem si toho vědom a proto jsem se také po ukončení pátrání po potomcích Karla Velikého resp. Karla IV. a Přemyslovců obrátil na Pavla Loužeckého se žádostí o spolupráci. Výsledkem společného úsilí je zatím několik velkých grafických rodokmenů tištěných na plátně. Ke „královským“ patří i ten směřující k švédskému králi.

Pavel Loužecký

Když jsem byl postaven před úkol graficky ztvárnit poměrně složité genealogické vazby českých a evropských šlechtických rodů, hledal jsem především jednoduchou a srozumitelnou formu, která by stylizovaně připomínala rodokmen, zároveň byla čitelná, skýtala dostatek prostoru pro informace a mohla být prakticky stále stejná a přitom lehce variabilní. Po řadě pátrání jsem dospěl k závěru, že ideálním řešením je forma ZNAKU. A tak jsme s Janem Drocárem začali zpracovávat nejrůznější rodokmeny…
Nejdříve směrem odshora dolů u těch méně náročných a kratších. U královských jsme však museli sáhnout k poměrně radikálnímu a genealogicky netradičnímu řešení – tj. VODOROVNÉMU směru, kdy tok času plyne zleva doprava. Důvod byl zcela prozaický: První z řady těchto rodokmenů – „přemyslovský“ – totiž měřil dva metry na šířku, druhý – „anglický“ – už měřil dvaapůl metru a ten třetí – „švédský“ – necelé tři metry. Vodorovné řešení bylo jediné schůdné pro to, aby si ho mohl někdo někam nejen pověsit, ale následně ho také přečíst. Vzhledem k tomu, že nás za to prozatím žádní profesionální genealogové neukamenovali soudím, že by se toto řešení mohlo ujmout.

Jan Drocár

Genealogické linie vedou ke Karlovi XVI. Gustavovi od mnoha a mnoha švédských panovníků.
V rodokmenu je ale současný švédský král připomínán také jako potomek Karla IV. Lucemburského a díky tomu – jak vyplývá z výše uvedených skutečností – též Karla I. Velikého. Zachycen je také jako potomek nejen dalších českých panovníků z řad Lucemburků a Přemyslovců, ale i jako potomek českých králů Vladislava II. JagellonskéhoJiřího z Poděbrad.
Celý rodokmen je nazván Genealogická tabule švédských králů v návaznosti na jejich české předky. A ti nejsou pouze z královské krve. Zachyceno v rodokmenu je také několik desítek předků švédských králů z řad české šlechty.
Na fotografiích jsou také připomenuta i některá jejich sídla.
Tvořili jsme a tvořili a netrápili se příliš myšlenkou, jakým způsobem rodokmeny, těm, kterým byly primárně určeny, vlastně předáme.

kliknutím zvětšíte rodokmen do plné velikosti (obrázek se déle načítá)

V případě „švédské“ genealogické tabule nám pomohla zpočátku náhoda a později vstřícnost a ochota pracovníků České ambasády ve Stockholmu v čele s paní velvyslankyní Marií Chatardovou (dole na snímku s rodokmenem ve své kanceláři a nad rodokmenem s Jitkou Vykopalovou v červeném).
Náhoda spočívala v tom, že se autorkou, členkou redakční rady a zástupkyní šéfredaktora Pozitivních novin, které vydává Pavel Loužecký, stala pracovnice České ambasády ve Švédsku Jitka Vykopalová. Ta se postupně seznamovala s naší prací, promlouvala s paní velvyslankyní, oslovila sponzora rodokmenu – švédské zastoupení automobilky Škoda Mladá Boleslav – a byla nám po celou dobu nápomocna při realizaci tohoto projektu.

Marie Chatardová pro Pozitivní noviny

Čas neuvěřitelně letí! To jsem si znovu uvědomila, když se blížilo ke konci moje působení v roli velvyslankyně České republiky ve Švédském království.
Těch pět let doslova usprintovalo.
A tak mě v druhé polovině října roku 2007 čekal příjemný a zároveň trochu smutný maratón rozlučkových schůzek, obědů, večeří, recepcí a také jedna obzvláště milá povinnost: audience u švédského krále.
Těšila jsem se na ni i z toho důvodu, že jsem slíbila předat dárek: rodokmen vedoucí od prvního Přemyslovce po ženské linii ke švédskému králi.
Toto dílo, provedené tiskem na plátně o velikosti 3×1 metr, je výsledkem práce pánů Drocára a Loužeckého, kteří je zhotovili nikoliv coby profesionálové, ale coby nadšenci. I toto jsem švédskému králi zdůraznila, když jsme po několikaminutové audienci společně vyšli do předsálí, kde byl rodokmen rozrolován.
Po chvilkovém zkoumání rodokmenu mi švédský panovník za dar srdečně poděkoval a požádal o vyřízení díků tvůrcům tohoto díla.
Rodokmen by nyní měl podrobně zkoumat odborník z knihovny Královského paláce, tudíž tento pozoruhodný výtvor rozhodně nebude zapomenut.
A já jsem si ze Švédska odvezla hřejivý pocit z toho, že výsledek práce Jana Drocára a Pavla Loužeckého doputoval ke svému adresátovi.
Marie Chatardová

Neoficiální střípky z audience u krále

….králi se dárek velmi líbil, byl velice překvapen tím, jak vypadá a jak je velký a nevěděl prý, že jeho předci žili až na našem území. Velmi pečlivě si prý rodokmen prohlížel, poznával obrázky zámků jako např. Český Krumlov aj., se zaujetím si prohlížel své předky…
Veliké poděkování posílá všem, kdo se na tom dárku podíleli…
Zkrátka král byl překvapený, jak je plátno s rodokmenem obrovské a krásně provedené…

Švédský král Karel XVI. Gustav (*30. dubna 1946)

nastoupil na trůn v roce 1973 po smrti svého dědečka krále Gustava VI. Adolfa. Ten se dožil požehnaného věku 91let a byl tak věkově nejstarším švédským králem. Jeho syn princ Gustav Adolf bohužel zemřel již v roce 1947 při leteckém neštěstí, a proto současný král nastoupil na trůn mladý a ještě svobodný.
Až tři roky po korunovaci se oženil se Silvií Sommerlath, s kterou má tři děti: korunní princeznu Viktorii, prince Carl Philippa a princeznu Madeleine.
Král je jediným synem svých rodičů, ale není jedináčkem – má čtyři starší sestry. Všichni sourozenci jsou po předcích příslušníky dynastie Bernadottů, která vládne ve Švédsku od napoleonských válek. Tehdy byl Napoleonův maršál Jean Baptiste Bernadotte adoptován králem Karlem XIII., kterého po jeho smrti jako král Karel XIV. Jan vystřídal na švédském a norském trůnu. Po něm následovali na švédském trůnu králové Oscar I., Karel XV., Oscar II., Gustav V., výše zmiňovaný Gustav VI. Adolf a současný král.

Sponzor

Skoda Auto Sverige
www.skoda-auto.se

Partneři Kožené pouzdro pro rodokmen vyrobila firma:
Sedlář – Brašnář SRH R.Hubač
Terronská 29, Praha 6, tel. 233 312 684, mobil: 603 251 238Rodokmen na plátno vytiskla firma:
3e Companion Mgr. Štěpán Fediuk
Sámova 12, 101 00 Praha 10 – Vršovice
www.3ecompanion.cz  ♦ 3e@quick.cz
Mediální
partner

Zdroj: Pozitivní noviny, www.pozitivni-noviny.cz

OHLASY NA ČLÁNEK

26.11.2007

Vážená redakce,
hluboce oceňuji úsilí pana Drocára a pana Loužeckého o vystopování českých kořenů mezi prapředky nynějšího švédského krále. Vystudovala jsem historii a získala mimo jiné povědomí o vzájemné příbuznosti všech se všemi na našem obstarožním evropském kontinentu. Něco jiného však je mít povědomí a něco jiného je držet v rukou důkazy, jejichž nashromáždění je výsledkem trpělivé mravenčí práce. Díky Vám je teď tato záležitost o něco jasnější, díky paní velvyslankyni Marii Chatardové byla genealogická tabule předána těm, kterých se nejvíce týká, tedy švédské královské rodině.
S úctou
Jarmila Kocourková
Norrköping, Švédsko

22.11.2007

Vážení,
s opravdovým zájmem jsem si přečetl váš článek o rodokmenu švédského krále.Ta skutečnost, že náš král má české předky, byla pro mne úplnou novinkou, přesto, že zde žiji od roku 1966.
Rodokmen je velmi krásná práce a chci touto cestou vyjádřit můj obdiv a poděkování jeho tvůrcům za úžasnou práci.
S pozdravem
Josef Wolf
Švédsko

19.11.2007 OHLAS v podobě článku
Milan Dubský: Spřízněnost evropských královských vládnoucích šlechtických rodů
22. 8. 2008
Ahoj!
S velkým zájmem jsem si přečetl Váš článek o rodokmenu královské rodiny prezentující švédského krále Karla Gustafa.
Chtěl bych poukázat na to, že francouzská dynastie Bernadottů byla sjednocena se starým švédským královským rodem, kdy princ Gustaf, syn Oscara II., krále Švédska a Norska, se oženil s princeznou Victorií z Badenu. Victoria byla potomkem krále Gustafa IV. Adolfa ze starého švédského královského rodu, který byl svržen po katastrofální válce, ve které švédský stát ztratil více než polovinu svého území, včetně Finska.
Vlastní děti Gustafa IV. byly vyděděny švédským parlamentem, a jelikož jeho bratr, král Karel XIII. byl bezdětný, nabídl parlament švédsky trůn Napoleonovým maršálkům, jelikož v té době bylo Švédsko spojencem francouzského impéria. Několik těchto maršálků neprojevilo zájem, ale jeden, Jean-Baptiste Bernadotte, nabídku akceptoval a byl přijat do švédské luteránské víry, přičemž přijal jméno Karl Johan. Byl oficiálně adoptován Karlem XIII. a po jeho smrti při velké ceremonii korunován na krále Karla XIV. Johana.
Prostřednictvím manželství Gustafa V., potomka Karla XIV. Johana a Victorie z Badenu, je současný panovník, Karl XVI. Gustaf následníkem Gustafa III. a tím potomkem velkého švédského krále Gustafa I. Vasy, který založil současný švédský královský rod v 16. století. Nynější výzkum ukázal, že král Karl Gustaf XVI. je tedy z dřívějšího švédského královského rodu ze začátku13. století potomkem krále Sverkera II.
Současný švédský panovník byl bohužel v roce 1974 zbaven většiny svých pravomocí socialistickým parlamentem, přestože tento akt nebyl nikdy předložen k referendu. Tyto pravomoci převzaly politické strany a státní sféra, za což byly oprávněně kritizovány královskými přívrženci, protože královy pravomoci byly omezeny na nepolitické vedení státu jménem švédského lidu.
S přátelskými pozdravy

Douglas Mackinnon, Jihoafrická republika,
21.07.2008
Hi.
I have been reading with great interest your article on the family tree presented to King Karl Gustaf of Sweden.
I would like to point out that the French Bernadotte dynasty was reunited with the old Swedish royal line when Prince Gustaf, son of King Oscar II of Sweden and Norway was married to Princess Victoria of Baden. Victoria was a descendant of King Gustaf IV Adolf of the old Swedish royal line. He was deposed after a disastrous war in which the Swedish state lost more than half it’s territory including Finland.
Gustaf IV’s own children were disinherited by the Swedish Riksdag, and since his brother King Karl XIII was childless, the Riksdag offered the Swedish Throne to Napoleon’s marshalls at a time when Sweden was allied with the French empire. Several of these marshalls showed no interest, but one, Jean-Baptiste Bernadotte accepted, and was bapstized into the Swedish Lutheran faith taking the name Karl Johan. He was formally adopted by Karl XIII and was crowned with great ceremony as King Karl XIV Johan on the death of Karl XIII.
Through the marriage of Gustaf V, descendant of Karl XIV Johan, and Victoria of Baden, the present monarch, Karl XVI Gustaf is descended from Gustaf III, and also from the great Swedish king Gustaf I Vasa who founded the present Swedish royal line in the 16th century. Recent research has revealed that King Karl Gustaf is also descended from the earlier Swedish royal ine through the 13th century King Sverker II.
The present Swedish monarch was unfortunately stipped of most of his powers by the socialist Riksdag in 1974, though this act was never put to a referendum. These powers are now held by party politicians, a state of affairs which has justifiably been criticized by royalists, since these powers should be held by a non-party political head of state on behalf of the people of Sweden.Regards
Douglas Mackinnon, South Africa
cam(a)intekom.co.za


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás