Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež." Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín (1818-1854)



Výstava Magičtí Lucemburkové byla zahájena v Praze

23. 03. 2017 | Redakce | Karel IV.

Výstava Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské byla zahájena ve čtvrtek 23.3.2017 v prostorách Křížové chodby pražského Karolina na Ovocném trhu 3. Moderátor Alexander Hemala přivítal účastníky vernisáže výstavy, kterou poté oficiálně otevřel svým projevem starosta městské části Praha 1 Oldřich Lomecký. S výstavou přítomné seznámil její hlavní autor JUDr. Oldřich Beneš a na závěr slavnostního zahájení všechny pozdravila velvyslankyně Lucemburského velkovévodství Michéle Pranchère-Tomassini.

Výstava Magičtí Lucemburkové

V rámci projektu venkovní veřejné výstavy Křižovatka cest, která mapuje předky a potomky Karla IV., se bude od 23. března do 29. dubna 2017 v pražském...

Drslavic

Starý český šlechtický rod,  jenž měl ve 12. až 13. století v držení rozsáhlé majetky v západních a jihozápadních...

Eduard Maria Prosper baron Piette von Rivage
Theobald hrabě Czernin 7.7.1936 Praha † 12.7.2015 Praha
Karel kníže Schwarzenberg vévoda krumlovský *10.12.1937 Praha
Eduard hrabě Clam-Gallas (14.3.1805 Praha-17.3.1891 Vídeň) vojevůdce
Tomáš hrabě Czernin *4.3.1962 Plzeň
Jaroslav kníže Lobkowicz *16.8.1942 Plzeň

Výstava Magičtí Lucemburkové

06. 03. 2017 | Jana Janáčová | Karel IV.

Výstavu Magičtí Lucemburkové s podtitulem Čeští králové a panovníci Svaté říše římské pořádá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou od čtvrtka 23. března do soboty 29. dubna 2017 v  prostorách Křížové chodby univerzitního Karolina v Praze 1 na Ovocném trhu 3, společnost Rodro z.s. Autory celé výstavy jsou Oldřich Beneš a Marek Zágora z ostravské Společnosti MARIE z.s., autorem vystavovaných replik korunovačních klenotů je turnovský šperkař a zlatník Jiří Urban, sochy panovníků jsou dílem Igora Kitzberga, který studoval sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a vystavené rodokmenové studie vytvořil pražský genealog Jan Drocár.

Praha - Křižovatka cest předků a potomků Karla IV.

02. 03. 2017 | Jan Drocár | Karel IV.

Projekt Křižovatka cest byl zahájen 14.5.2016 v den 700. výročí narození římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského. Formou rodokmenů představuje vizuálně české i evropské předky Karla IV. a po přeslici i jeho současné potomky. Ti žijí dnes nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Aby se s nimi mělo možnost seznámit co nejvíce zájemců, jsou rodokmeny vystaveny v ulicích, parcích a náměstích Prahy, kde se Karel IV. narodil, kde žil i zemřel. Ze svého rodného města učinil významné evropské centrum a svými počiny se nesmazatelně zapsal do jeho dějin. Nezveleboval však jen Prahu, činil tak po celém území Českého království i za jeho hranicemi. Proto je ambicí projektu Křižovatka cest se v průběhu následujících let rozšířit prostřednictvím jeho potomků i do dalších míst.

Kniha Kuchyně a stolničení na šlechtických sídlech

28. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Kniha ​Kuchyně a stolničení na šlechtických sídlech čtenáře provede světem přípravy jídel a kultury stolování na českých a moravských šlechtických sídlech od období renesance až po vystěhování šlechtických rodů z jejich domovů před druhou světovou válkou či krátce po ní. Více než 600 fotografií zachycuje autentické prostory jednadvaceti vybraných hradních a zámeckých objektů, které byly využívány pro zajištění pokrmů na šlechtický stůl, i samotné jídelny aristokracie. Popis objektů je doprovázen ukázkami původního mobiliárního fondu a obohacen o další zajímavosti z archivů vážící se k tématu, jako jsou jídelníčky, soupisy spížních či vinných zásob, recepty. Text je uváděn ve třech jazycích.

Brandýský zámek národní kulturní památkou

20. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Po dlouholetém úsilí byl 20.2.2017 rozhodnutím vlády zámek Brandýs nad Labem, od roku 1547 sídlo císařů a králů habsburské dynastie a osobní sídlo posledního českého krále, blahoslaveného Karla I., prohlášen národní kulturní památkou.

Schwarzenbergové na obrazovce ČT

09. 02. 2017 | Redakce | Karel IV.

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod. První zmínky o něm najdeme datované již rokem 1172. Tehdy se rod jmenoval Seinsheim podle sídla v tvrzi Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. V roce 1654 získali Schwarzenbergové příslušnost mezi plnoprávné české šlechtické rody. Roku 1658 se Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (*1615 † 1683) zasloužil o zvolení Leopolda I. císařem a byl za to povýšen na říšského knížete. Hovořil pěti jazyky a své dědice zavázal k tomu, aby se naučili česky. Od těchto časů jsou Schwarzenbergové významným českým šlechtickým rodem. Jejich rodových heslem je "Nic než právo".

Jak romantici s erbem páchají veselé ekonomické sebevraždy

03. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Lehce patetický úvodní komentář Modré krve slibující splátku dluhu klame tělem. Neboť osmidílná série, která od čtvrtka na ČT provede našimi šlechtickými rody od Kolowratů po Kinské, navzdory kolekci urozených jmen a titulů představí současníky, kteří vystupují zcela civilně a zábavně.

Czerninové na obrazovce ČT

03. 02. 2017 | Redakce | Karel IV.

"Nezahyneš ani ohněm ani mečem". "Ukaž mi své cesty, ó Pane". Takového rodového kréda se snaží držet starý aristokratický rod Czerninů. První zmínky o tomto rodu se datují až do roku 1115. Nejstarší známý předek Czerninů byl komorníkem Přemysla Otakara I. Mezi předky Czerninů patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové. V rámci střední Evropy drží Czerninové historický primát: po sedm století dobrovolně neopustili rodinné sídlo Chudenice. Starý zámek stojí na místě bývalé tvrze z 12. století. Na konci 16. století Humprecht Czernin přestavěl tvrz na renesanční zámeček.

Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

03. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.

František Kinský: Srdcař s modrou krví

01. 02. 2017 | Lenka Jaklová | Autor píše

Konec jim předpovídali už po Bílé hoře, pak po roce 1918 a o třicet let později v časech hořké perzekuce komunistické totality - ale stále jsou tady. Aristokraté. Potomci dávných šlechtických rodů. Dnes už sice nespravují "panství", ale podnikají a i jinak žijí jako běžní občané, a přece se do jisté míry odlišují. Jejich historická jména jsou pro ně závazkem, hrdostí i údělem. František Kinský se dlouho bránil představě, že by měl převzít rodový majetek v Kostelci nad Orlicí. Tak dlouho se vzpíral myšlence, že se stane následníkem, až se jím opravdu stal. František, hrabě Kinský…

starší články »




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta