Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (1799?-1870)



Údělná knížata a markrabata moravská

18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše

​Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.

Pamětní deska Ferdinandu V. Dobrotivému

Dne 27. srpna 2016 ve 14 hodin bude v pražské městské části Přední Kopanina odhalena pamětní deska Ferdinandovi V. Dobrotivému. Tento poslední český...

Radetzký

Radetzský z Radtze (Radecký z Radče) - stará česká vladycká, později panská a hraběcí rodina. Původně sídlili v tvrzi...

Karel XVI. Gustav Bernadotte *30.4.1946 Haga švédský král
Ernest hrabě Kolowrat-Krakowský *20.2.1935 Praha
Theobald hrabě Czernin 7.7.1936 Praha † 12.7.2015 Praha
Jiří z Kunštátu a z Poděbrad (*23.4. 1420 Poděbrady † 22.3.1471 Praha) český král
Eduard Maria Prosper baron Piette von Rivage
Josef hrabě Kinský (*19.11.1913 Kostelec n. Orlicí † 14.3.2011 Kostelec n. Orlicí )

Římská královská koruna z Turnova

19. 09. 2016 | Jan Drocár | Karel IV.

V úterý 13.9.2016 v 18. hodin byla na zámku Loučeň veřejnosti poprvé ukázána replika koruny římského krále. Jde o první repliku korunovační koruny Karla IV. na římského krále vytvořenou v Čechách. Společně s touto korunou byly prezentovány i další koruny, kterými byl Karel IV. korunován, a to koruna svatováclavská a koruna císařská. Všechny koruny vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové“ .

Replika římské císařské koruny

19. 09. 2016 | Redakce | Autor píše

Repliku římské císařské koruny, kterou byl římský císař a 11. český král korunován v Římě 5.3.1355, vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové", která byla zahájena 17.5.2015 v Ostravě. Objednal jí autor projektu výstavy JUDr. Oldřich Beneš, který se svou společností Marie výstavu pořádá. Pro projekt vytvořil Jiří Urban také repliku české svatováclavské koruny a římské královské koruny.

Replika české svatováclavské královské koruny

18. 09. 2016 | Redakce | Karel IV.

​Repliku české svatováclavské královské koruny, kterou byl 11. český král korunován v Praze 2.9.1347, vyhotovil mistr Jiří Urban, šperkař a zlatník z Turnova pro putovní výstavu „Magičtí Lucemburkové", která byla zahájena 17.5.2015 v Ostravě. Objednal jí autor projektu výstavy JUDr. Oldřich Beneš, který se svou společností Marie výstavu také pořádá. Pro projekt vytvořil Jiří Urban také repliku římské císařské koruny a římské královské koruny.

Zemřel autor šlechtických Almanachů

17. 09. 2016 | Redakce | Autor píše

Ve věku požehnaných 87 let zemřel v pátek 9.9.2016 Ing. Karel Vavřínek, který stál léta v čele týmu, který se zasloužil o vydání řady Almanachů českých šlechtických a rytířských rodů. Vyšlo 21 dílů, ve kterých bylo uvedeno 3097 hesel o rodech české nižší šlechty. Ing. Karel Vavřínek byl jako skaut komunisty odsouzen k trestu smrti, po odvolání mu byl trest snížen a tak pobyl 3 a půl roku na uranu. Patřil mezi účastníky tzv. 3. odboje. Pohřeb se konal v pátek 16.9.2016 v kostele U sv. Matěje v Praze 6.

Výročí poslední korunovace českého krále

23. 07. 2016 | Redakce | Očekáváme...

V sobotu, dne 10. září 2016 v 11:00 hod. se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě uskuteční slavnostní mše svatá k připomenutí si 180. výročí poslední české královské korunovace, která se zde konala 7. září 1836. Tehdy arcibiskup pražský spolu s Františkem Antonínem Kolowratem Libštejnským položili královskou korunu na hlavu rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého. Mši svatou bude celebrovat pražský arcibiskup, Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, OP, který zároveň převzal záštitu nad touto oslavou.

Zahrada, kterou zakládal Karel IV.

08. 05. 2016 | Veronika Pincová | Karel IV.

Je rok 1360 a na dvoře Karla IV. v Praze žije, kromě jiných, též jeho osobní lékárník, neboli císařský apatykář, Angelo z Florencie. Těžiště tehdejšího léčení nejrůznějších neduhů spočívá v léčivých bylinách. Angelo z Florencie je znalec bylin a Karel IV. (*1316 † 1378) vytváří podmínky pro pěstování bylin. Oba pojali úkol poněkud velkoryse a z původního záměru bylinkové zahrádky vznikla docela rozsáhlá zahrada, která měla již charakter botanické zahrady. Karel IV. přidělil zahradě pozemek o výměře více, než 1 ha a „nadal jej znamenitými výsadami“, tj. založil nadaci, která zajišťovala její financování. Zahrada nesla po svém zakladateli jméno Hortus Angelicus, tj. Andělská zahrada a byla první svého druhu ve střední Evropě.

U Bubnů z Litic se slavilo

24. 04. 2016 | Redakce | Osobnosti

Eleonora Dujková rozená hraběnka Bubna-Litic, majitelka východočeského zámku Doudleby, oslavila se svými dětmi, vnuky a pravnuky narozeniny.

Karel IV. v Anatomickém ústavu

21. 04. 2016 | Redakce | Karel IV.

"Fakt, že naše 1. lékařská fakulta, následnice jedné ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy, a potažmo celá univerzita oslavuje sedmisté narozeniny našeho zakladatele Karla IV. - českého krále a římského císaře -, je vlastně velmi osobní. A protože to opravdu nejsou narozeniny ledajaké, setkáváme se při tomto výročí i se spoustou dalších gratulantů. Je jich opravdu mnoho a tvoří skvělou společnost," přivítal účastníky Semináře o životě a smrti Karla IV. děkan 1. LF UK Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Duchovní rodokmen Dominika Duky

20. 04. 2016 | Petr Nohel | Rodokmeny

​Duchovní rodokmen představuje schéma apoštolské posloupnosti, do které je včleňován každý svěcenec svým svěcením. Podstatné je přitom svěcení biskupské, protože nižší stupně svěcení (jáhne, kněz) nemohou takto získanou duchovní moc dále předávat. постельное белье купить

starší články »




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta