Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (1799?-1870)



Brandýský zámek národní kulturní památkou

20. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Po dlouholetém úsilí byl 20.2.2017 rozhodnutím vlády zámek Brandýs nad Labem, od roku 1547 sídlo císařů a králů habsburské dynastie a osobní sídlo posledního českého krále, blahoslaveného Karla I., prohlášen národní kulturní památkou.

Belcredi - prezentace knihy

Historický ústav Filosofické Fakulty Masarykovy univerzity a Matice moravská si dovolují pozvat dne 23. února 2017 v 17:00 hodin v Zámku Belcredi (velký...

Adlar

staročeský, dnes již vymřelý šlechtický rod

Daisy Zdislava Waldstein
Jiří z Kunštátu a z Poděbrad (*23.4. 1420 Poděbrady † 22.3.1471 Praha) český král
Eduard hrabě Clam-Gallas (14.3.1805 Praha-17.3.1891 Vídeň) vojevůdce
Tomáš hrabě Czernin *4.3.1962 Plzeň
Zdeněk hrabě Sternberg *15.8.1923 Praha
Josef hrabě Kinský (*19.11.1913 Kostelec n. Orlicí † 14.3.2011 Kostelec n. Orlicí )

Praha - Křižovatka cest předků a potomků Karla IV.

12. 02. 2017 | Jan Drocár | Karel IV.

Projekt Křižovatka cest byl zahájen 14.5.2016 v den 700. výročí narození římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského. Formou rodokmenů představuje vizuálně české i evropské předky Karla IV. a po přeslici i jeho současné potomky. Ti žijí dnes nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Aby se s nimi mělo možnost seznámit co nejvíce zájemců, jsou rodokmeny vystaveny v ulicích, parcích a náměstích Prahy, kde se Karel IV. narodil, kde žil i zemřel. Ze svého rodného města učinil významné evropské centrum a svými počiny se nesmazatelně zapsal do jeho dějin. Nezveleboval však jen Prahu, činil tak po celém území Českého království i za jeho hranicemi. Proto je ambicí projektu Křižovatka cest se v průběhu následujících let rozšířit prostřednictvím jeho potomků i do dalších míst.

Schwarzenbergové na obrazovce ČT

09. 02. 2017 | Redakce | Karel IV.

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod. První zmínky o něm najdeme datované již rokem 1172. Tehdy se rod jmenoval Seinsheim podle sídla v tvrzi Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. V roce 1654 získali Schwarzenbergové příslušnost mezi plnoprávné české šlechtické rody. Roku 1658 se Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (*1615 † 1683) zasloužil o zvolení Leopolda I. císařem a byl za to povýšen na říšského knížete. Hovořil pěti jazyky a své dědice zavázal k tomu, aby se naučili česky. Od těchto časů jsou Schwarzenbergové významným českým šlechtickým rodem. Jejich rodových heslem je "Nic než právo".

Jak romantici s erbem páchají veselé ekonomické sebevraždy

03. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Lehce patetický úvodní komentář Modré krve slibující splátku dluhu klame tělem. Neboť osmidílná série, která od čtvrtka na ČT provede našimi šlechtickými rody od Kolowratů po Kinské, navzdory kolekci urozených jmen a titulů představí současníky, kteří vystupují zcela civilně a zábavně.

Czerninové na obrazovce ČT

03. 02. 2017 | Redakce | Karel IV.

"Nezahyneš ani ohněm ani mečem". "Ukaž mi své cesty, ó Pane". Takového rodového kréda se snaží držet starý aristokratický rod Czerninů. První zmínky o tomto rodu se datují až do roku 1115. Nejstarší známý předek Czerninů byl komorníkem Přemysla Otakara I. Mezi předky Czerninů patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové. V rámci střední Evropy drží Czerninové historický primát: po sedm století dobrovolně neopustili rodinné sídlo Chudenice. Starý zámek stojí na místě bývalé tvrze z 12. století. Na konci 16. století Humprecht Czernin přestavěl tvrz na renesanční zámeček.

Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

03. 02. 2017 | Redakce | Autor píše

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.

František Kinský: Srdcař s modrou krví

01. 02. 2017 | Lenka Jaklová | Autor píše

Konec jim předpovídali už po Bílé hoře, pak po roce 1918 a o třicet let později v časech hořké perzekuce komunistické totality - ale stále jsou tady. Aristokraté. Potomci dávných šlechtických rodů. Dnes už sice nespravují "panství", ale podnikají a i jinak žijí jako běžní občané, a přece se do jisté míry odlišují. Jejich historická jména jsou pro ně závazkem, hrdostí i údělem. František Kinský se dlouho bránil představě, že by měl převzít rodový majetek v Kostelci nad Orlicí. Tak dlouho se vzpíral myšlence, že se stane následníkem, až se jím opravdu stal. František, hrabě Kinský…

Kolowratové na obrazovce ČT

27. 01. 2017 | Redakce | Karel IV.

Ve čtvrtek 26. ledna 2017 začala Česká televize na svém druhém programu vysílat nový dokumentární cyklus Modrá krev. Režisérka Alena Činčerová spolu s "průvodcem" Františkem hrabětem Kinským v něm postupně v týdenních intervalech představí přední rody české zemské šlechty. Rody, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti. První díl byl věnován rodu Kolowratů a vystoupilo v něm několik jeho představitelů.

Údělná knížata a markrabata moravská

18. 12. 2016 | Redakce | Autor píše

​Nákladem Koruny České byla vydána knížka Údělná knížata a markrabata moravská, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Publikace navazuje na loňský titul Nástupnické právo v Českém království, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také na Moravě. Publikace o 24 stranách stručně představuje a v dílčích genealogických schématech zobrazuje držitele jednotlivých moravských údělů z rodu Přemyslovců včetně pořadí jejich vlády.

Kolowrat-Libštejnský, František Antonín, *1778 † 1861, státní ministr

29. 10. 2016 | Redakce | Osobnosti

František Antonín hrabě Kolowrat-Libštejnský, *31.1.1778, Praha † 4.4.1836 Vídeň). Český a rakouský státník. Byl členem Císařské rady císaře Ferdinanda I., rytířem Řádu zlatého rouna a posledním mužským příslušníkem libštejnské větve Kolowratů. Patřil k zakladatelům Národního muzea a mecenášem české vědy. ​

starší články »




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta