Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Stačí nám, aby se svoboda projevu ustálila natolik, aby každý mohl nazvat zajíce zajícem, hraběte hrabětem či kejklíře kejklířem, aniž..." Zobrazit celý citát »

Kinský Radslav (1928-2008)






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Žinkovy

Žinkovy
Žinkov, pův. Žiženkov, městec v Čechách, hejtm. Přeštice, okr. Nepomuky; 95 d., 821 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Václava z r. 1736 (pův. ve XIV. stol. far.), 5tř. šk. obec. a průmysl. pokrač., špitál, pš., četn. stanice, spořit. a zálož. spolek, cihelna. Alod. panství (3388,13 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem, par. pilou, par. mlékárnou, sýrárnou a cihelnou drží Karel ryt. Wessely. Nad kopcem vých. od rybníka zbytky hradu Potstýna.
Erb měst.: v červeném poli český nekorunovaný lev stříbrné barvy. Žinkovy byly rodným sídlem pánů ze Žinkov, z nichž připomíná se r. 1176 Oldřich a r. 1245 Protiva ze Žinkov, v l. 1245-89 Půta zvaný od nově založeného hradu z Potenšteina, r. 1396 jako patron zdejšího kostela Bavor ze Žinkov společně s Jindřichem opatem Pomuckým. S Bavorem z Potenšteina seděním na Žinkovech vymřeli Potenšteinové Klatovstí, načež ujal Žinkovy Přibík Klenovský z Klenového a Janovic, jehož potomci skoro celé tři století na Žinkovech vládli.
Po smrti (†1696) Viléma Fr. hr. Klenovského prodala (r. 1712) Žinkovy jeho manželka Zuzana Janovi hr. ze Steinau. Jeho dcera Marie provdala se za Frant. Václava hr. z Vrtby a Žinkovy věnem mu přinesla. Po vymření hrabat z Vrtby zboží žinkovské dostalo se odkazem r. 1830 Janu kn. z Lobkovic. Později vládl na Žinkovech Jan hr. Harrach, od něhož celé panství koupil r. 1897 Karel ryt. Wessely.

(Ottův slovník naučný)





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta