Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »

Karel Schwarzenberg a pandemie



Via Ludmila – první rodokmen

4. 2. 2021 | Jan Drocár | Via Ludmila

První a základní rodokmen

Jako první příklad rodokmenů provázející poutní cestu Via Ludmila je třeba uvést rodokmen českých panovníků. Osoby českých knížat a později králů, kteří ho tvoří, jsou obecně známé. Jeho obsah je poté cenný především svou rodovou návazností, řada českých panovníků nikdy nebyla příbuzensky přerušena. Zahrnuje kontinuálně celý písemně známý historický vývoj českých zemí.

První česká kněžna sv. Ludmila zemřela v roce 921 a její a manželův (první historicky doložený český kníže Bořivoj I. Přemyslovec) přímý potomek ve 32. generaci, byl poslední český král Karel III. z rodu Habsbursko-Lotrinského, který zemřel v roce 1922. V tomto časovém rozmezí rodokmenová řada zahrnuje 32 generací předků a potomků (podle toho z kterého konce na genealogickou řadu hledíme). Provází poutníky více než tisíciletou historií českého státu – 1001 rokem dějin českého knížectví a království. Od roku 1922, kdy zemřel poslední český král, se v osobách jeho potomků rodokmen posouvá o dalších baťovských 99 let až do aktuální současnosti v roce 2021.

♣♣♣

Rodokmenem od první české kněžny sv. Ludmily (*c. 860 † 921)
k poslednímu českému králi Karlu III. (*1887 † 1922) a k jeho následníkům:

ZDE PROSÍM KLIKNOUT NA RODOKMEN V PDF
♣♣♣

Středobodem uvedeného rodokmenu je Karel, potomek české královské princezny Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského, českého krále a syna římského císaře Jindřicha VII. Byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování. Stal se jedním z nejvýznamnějších panovníků vrcholného evropského středověku. Od roku 1346 byl jako Karel I. v pořadí 11. českým králem a od roku 1355 jako Karel IV. císařem římským. Stal se tak prvním českým panovníkem, který si na hlavu nasadil korunu římských císařů.  Své pražské rodiště učinil metropolí Římské říše a status „prvního města” v Evropě doprovázel i odpovídajícími stavebními počiny.

I proto se Praha může pyšnit unikátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, který dal Karel IV. spolu s klášterem Lateránských kanovníků řádu sv. Augustina postavit v roce 1350 ke cti svého předka ve 20. generaci Karla Velikého. Velmi si ho vážil a považoval ho za svůj vzor. Proto se také osmiboký půdorys lodi kostela odvolává na korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je jeho císařský předek pochován a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. zde byl římským králem korunován v červenci 1349.

Základní kámen Kostela Nanebevzetí  Panny Marie a sv. Karla Velikého byl položen a posvěcen prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září 1350.

Karel IV. Lucemburský dal kostel na Karlově postavit i k poctě svých rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Právě přes otce (po meči) byl Karel IV. potomkem Karla Velikého, přes matku (po přeslici) poté potomkem prvního českého knížecího páru Bořivoje I. Přemyslovce a sv. Ludmily. Chrám na Karlově byl vysvěcen druhým pražským arcibiskupem a prvním českým kardinálem Janem Očkem z Vlašimi, pravděpodobně v den svátku sv. Karla Velikého, 28. ledna roku 1377, tedy po 27 letech od položení základního kamene. Této slavnosti byl účasten Karel IV. a jeho syn Václava IV. a sám císař přitom vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře sv. Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách.

Vzhledem ke všem těmto významným skutečnostem se místo na pražském Karlově stává i důležitým zastavením poutní cesty Via Ludmila. Poutníci zde ukončí první základní trasu svého putování (Trasy A Via Ludmily I) a zahájí zde také její plánované pokračování až do sídla a místa posledního odpočinku Karla Velikého v Cáchách. Z tohoto hlavního města středověké Evropy je to poté již kousek do Bruselu, hlavního města současné propojené Evropy.

V areálu kostela a bývalého klášter a dnes sídla Muzea České policie si poutníci prohlédnou rodokmeny jejichž obsah souvisí i s tímto místem. Jsou to především rodokmeny Karla IV. ke svým předkům po linii svého otce Jana Lucemburského ke Karlu Velikému a na druhé straně po linie své matky Elišky Přemyslovny ke sv. Ludmile a jejímu choti Bořivoji I.

Mohou si zde prohlédnout i rodokmeny potomků Karla IV. a tudíž i potomků prvního českého knížecího páru sv. Ludmily a Bořivoje I. k jejich potomkům v řadách české rodové šlechty a k jejich potomkům v řadách těch evropských dynastiích, které stále kontinuálně stojí v čele svých zemí.

Karlovský park s rozmístěnými rodokmeny a nahoře vpravo pohled odtud na
kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého.

♣♣♣

Jak  z předešlého vyplývá, navštíví poutník na cestě s Via Ludmilou místa spjatá s životem sv. Ludmily a s životem jejích a Bořivojových potomků. Aby se vyznal ve spleti příbuzenských vtahů, bude Via Ludmila doprovázena rodokmeny přinášejícími příslušné informace. Všechny rodokmeny pohromadě budou v budoucnosti umístěny na mělnickém zámku, kde jsou ale ke shlédnutí některé rodokmeny už i dnes.

Na mělnickém zámku jsou už teď umístěny některé rodokmeny potomků sv. Ludmily.
Takové rodokmeny si v přiměřené podobě bude moci poutník i odnést s sebou domů,
aby mu Via Ludmilu stále připomínaly a lákaly k další návštěvě.

♣♣♣

Více o Via Ludmile v českých zemích – jako příklad uveden rod Lobkowiczů
na Mělníce, kde se sv. Ludmila pravděpodobně narodila:

ZDE PROSÍM KLIKNOUT NA VIA LUDMILU V ČESKÝCH ZEMÍCH

♣♣♣

Přesah poutní cesty Via Ludmila do evropských zemí

ZDE PROSÍM KLIKNOUT NA MAPU EVROPY V PDF

♣♣♣

Autoři fotografií: Jan K. Černý, Karel Feitl,  Dana Janečková, Michela Kynclová.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás