Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (1824-1904)






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Středoevropská šlechta v konfrontaci s totalitními režimy

12. 10. 2010 | Redakce | Autor píše

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Ústav pro studium totalitních režimů

Středoevropská šlechta v konfrontaci s totalitními režimy
20. století

19.–20. října 2010

Akce se koná pod záštitou ministra zahraničí České republiky Karla Schwarzenberga
v prostorách FF UK na náměstí Jana Palacha v Praze

Úvodní slovo děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Jsem velmi rád, že půda naší alma mater hostí konferenci na téma role šlechty v konfrontaci s totalitami 20. století. Mám za to, že není nutné opakovat zjevné skutečnosti, že se jedná o téma stále do značné míry neprobádané, zároveň ale závažné a v mnohém ilustrující pohnuté osudy středoevropského prostoru v minulém století.
O tom všem budou jistě mnohem fundovaněji hovořit odborníci na tomto odborném setkání. Osobně se mi při volbě tohoto tématu vybavuje geniální absurdní drama Alfréda Jarryho „Král Ubu“ z roku 1885, ve kterém je pro bezskrupulózního tyrana prvním a nejnebezpečnějším nepřítelem právě šlechta. Literát si zde na rozdíl od složitých peripetií nejednoznačnosti dějin může dovolit mnohem čistší rozpor mezi
despotickou hloupostí beze cti a staletou tradicí s odpovědností za život a stav země a společnosti. Jakkoliv se přitom Jarry inspiroval v historii, hovořil s futuristickou vizí o šílenství přicházejícího dvacátého věku. Jsem velmi rád, že se v osudech konkrétních představitelů šlechtických rodů můžeme inspirovat odvahou i schopností pojmenovávat nebezpečí totality. Přeji konferenci co největší úspěch, navázání nových vzájemných kontaktů na poli odborném a všem účastníkům příjemný pobyt na
půdě naší alma mater.
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.

Úvodní slovo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

Jakkoliv se fenomén šlechty stává v posledních letech poměrně frekventovaným tématem české historiografi e a publicistiky, představuje problematiku stále opředenou četnými mýty a legendami, které je zapotřebí zasadit do reálných historických souvislostí. Na historiky čeká nesnadná výzva, jak podat obraz šlechty v objektivnějším světle. Stojíme před úkolem, jak oprostit šlechtu, jejíž příslušníci byli nositeli dějinných tradic evropských států, od deformovaných pohledů, v českém případě od představ aristokracie coby cizáckého a Čechům nepřátelského elementu. Jedná se o látku velmi inspirativní, badatelsky, lidsky i společensky zajímavou, především však překypující jedinečnými životními příběhy, poznamenanými přeryvy totalitarismů minulého století.
Jsem nadmíru rád, že se podařilo problematiku šlechty v časech totalitních režimů 20. století včlenit mezi badatelské projekty Ústavu pro studium totalitních režimů a že se náš ústav aktivně podílí na pořádání této mezinárodní konference. Věřím, že její průběh napomůže k srovnání dosavadních výsledků v oblasti výzkumu středoevropské šlechty v moderních dějinách, současně přinese nové poznatky a náměty, jež povedou k pokračování studia této veskrze fascinující oblasti dějin. V neposlední řadě se konference, jak doufám, stane vítanou příležitostí k prohloubení mezinárodní spolupráce institucí a badatelů zabývajících se šlechtou v obtížných letech vlády totalitních či autoritativních režimů, rovněž tak i příjemným společenskovědním setkáním.
Mgr. Zdeněk Hazdra

Úvodní slovo odborných garantů konference

Šlechta sehrávala po staletí významnou roli v dějinách evropských národů. Přestože v posledních dvou stoletích vliv postupně ztrácela, ustupovala ze svých mocenských pozic sílícím a na její místo nastupujícím občanským vrstvám, zůstává dodnes společensko-historickým fenoménem. Jako svébytný sociálně-politický útvar zanikla, její představitelé, nositelé starobylých jmen, však upomínají na věky utvářené státní tradice jednotlivých národních pospolitostí, k nimž jejich předkové neodmyslitelně náleželi a s nimiž sdíleli své osudy. Šlechtictví je živým synonymem slov tradice, víra, dějinnost a kontinuita. Dvacáté století ale nepřineslo středoevropské šlechtě pouze konec (de facto i de iure) její existence. Současně ji postavilo před několik výzev. Ty byly spojeny s hledáním identity ve stále rychleji se měnícím světě a s tím souvisejícím kompromisem mezi přijímáním hodnot nové, občanskými složkami utvářené společnosti na jedné straně a snahou uchovat hodnoty staré, typické pro šlechtický svět a mentalitu na straně druhé.
V průběhu „krátkého“, avšak událostmi doslova přesyceného 20. století se prostorem střední Evropy přehnaly dva totalitní režimy. Do přímé konfrontace s nacismem a komunismem se dostali i členové šlechtických rodů. Tato konference by tudíž měla přispět k poznání dosud komplexně nezpracované problematiky ve středoevropském rámci, přinést poznatky o vztazích, postojích a chování šlechty vůči oběma totalitám, o jejím odboji či odporu proti nacismu či komunismu a její následné perzekuci.
Stranou pozornosti ale nezůstane ani druhá strana mince, tedy kolaborace a sympatizování šlechty s totalitarismy, zvláště s nacismem. Na dané téma sice existuje řada studií, ovšem mnohé práce vznikaly dosud izolovaně a bez potřebného kontextu. Mezinárodní mezioborová konference může konfrontovat dosavadní výsledky bádání a nastínit perspektivy dalšího výzkumu.
V rámci konference na toto téma promluví odborníci z České republiky, Lichtenštejnska, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska. Cílem organizátorů je vytvořit tolik potřebné diskusní prostředí vedoucí ke komparaci úlohy a osudů šlechty v jednotlivých státech a národních společenstvích ve střední Evropě v časech nacismu a komunismu. Jednacími jazyky konference jsou čeština, slovenština, němčina a polština. Přednesené příspěvky následně vyjdou ve sborníku.Konferenční jednání se bude týkat zejména následujících otázek:
– Šlechta v protinacistickém odboji
– Šlechta a kolaborace s nacismem
– Rozpad šlechtického světa – zestátňování, znárodňování a další dopady
druhé světové války na šlechtu ve střední Evropě
– Šlechta a exil
– Šlechta v konfrontaci s komunistickou mocí
Mgr. Zdeněk Hazdra, doc. PhDr. Václav Horčička, Ph.D.
a doc. PhDr. Jan Županič, Ph.D.

Středoevropská šlechta v konfrontaci s totalitními režimy 20. století
PROGRAM

19. října 2010

9.30–10.00 Ofi ciální zahájení konference
10.00–10.15
Höbelt, Lothar (Universität Wien): Rakouská šlechta mezi stavovským státem a Třetí říší
10.15–10.30
Knapíková, Jana (Ostravská univerzita v Ostravě): Rodina Boos-Waldeck z Vizovic –
konfrontace německé šlechtické tradice s nově vzniklým československým státem
10.30–10.45
Bezecný, Zdeněk (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích): Schwarzenbergové ve 20. století
10.45–11.00
Quaderer, Rupert (Liechtenstein-Institut Bendern): Rod Lichtenštejnů a jeho vztahy s Československem po první světové válce
11.00–11.15
Sterneck, Tomáš (Historický ústav Akademie věd České republiky): Rod
Daublebských v časech nacistické okupace
11.15–11.30
Górzyński, Sławomir (Polskie Towarzystwo Heraldyczne, Wydawnictwo DiG): Šlechtici či zemané. Urozená elita 20. století
11.30–11.45
Županič, Jan (Univerzita Karlova v Praze): Colloredo-Mansfeldové ve čtyřicátých letech 20. století – od perzekuce k perzekuci
11.45–12.15 Diskuse
12.15–13.30 Oběd10
13.30–13.45
Wakounig, Marija (Universität Wien): Starorakouská šlechta v meziválečném období
13.45–14.00
Wiesfl ecker, Peter (Steiermärkisches Landesarchiv, Universität Graz): Konec
šlechtického světa. Poznámky ke šlechtě Vnitřních Rakous mezi lety 1918 a 1945
14.00–14.15
Holec, Roman (Historický ústav Slovenskej akadémie vied, Univerzita Komenského v Bratislave): Bulharský excár Ferdinand Coburg v konfrontácii s dvoma totalitami (1933–1948)
14.15–14.30
Hazdra, Zdeněk (Ústav pro studium totalitních režimů): František princ Schwarzenberg. „Masarykovský“ aristokrat v souboji s totalitními režimy 20. století
14.30–15.00 Přestávka na kávu
15.00–15.15
Pejčoch, Ivo (Historický ústav Armády České republiky): Jindřich  un-Hohenstein
15.15–15.30
Vajskebr, Jan (Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a Památník Terezín):
Šlechta v řadách německého bezpečnostního aparátu na území Protektorátu Čechy a Morava
15.30–15.45
Horčička, Václav (Univerzita Karlova v Praze): Konfi skace majetku knížat z Lichtenštejna v ČSR po druhé světové válce
15.45–16.00
Zářický, Aleš – Brňovják, Jiří (Ostravská univerzita v Ostravě): Šlechta v českém Slezsku v první polovině 20. století
16.00–16.30 Diskuse
od 18.30 Slavnostní večer v Pantheonu Národního muzea

20. října 2010

9.00–9.15
Maršálek, Zdenko (Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky): S modrou krví v republikánské armádě
9.15–9.30
Wojewódzki, Ireneusz (Uniwersytet Zielonogórski, Zielona Góra): Zemané v řadách polského vojska v průběhu druhé světové války
9.30–9.45
Pál, Judit (Babes-Bolyai Universität, Cluj-Napoca): Rozpad sedmihradské šlechty v zrcadle vzpomínek
9.45–10.00
Kraus, Hans-Christof (Universität Passau): Krize šlechty a převrat 1918/1919 – konec německého císařství ve šlechtických románech Fedora von Zolbeltitz
10.00–10.15
Orosová, Martina (Pamiatkový úrad Slovenskej republiky): Zánik šľachtického sveta na Slovensku (1918–1948)
10.15–10.30
El-Kalak-Haugwitz, Johanna – Míšková, Alena: Heinrich hrabě Haugwitz
10.30–10.45
Nozar, Lukáš: Příběh hraběte Františka Schönborna
10.45–11.30 Diskuse
11.30–12.15 Přestávka na občerstvení
12.15–12.30
Láníková, Lucie (Univerzita Palackého v Olomouci): Rytíři Bauerové a Chlumecký-Bauer proti myšlenkám nacionálního socialismu
12.30–12.45
Hořejš, Miloš (Národní technické muzeum v Praze): Šlechta a nacistická pozemková politika v českých zemích12.45–13.00
Švaříčková-Slabáková, Radmila (Univerzita Palackého v Olomouci): Odchod šlechty do exilu a jeho prožívání v očích mužů a žen
13.00–13.15
Kubů, Naďa (Národní památkový ústav): Památková péče po roce 1945
13.15–13.30
Hlubuček, Pavel (Ministerstvo kultury České republiky): Prezentace šlechty na zpřístupněných státních hradech a zámcích východních Čech v době totality
13.30–13.45
Dufek, Pavel (Národní archiv): Restituce šlechtických statků po druhé světové válce
13.45–14.00
Pokorný, Jindřich: Hraběnka Jacqueline Pillet-Will a její pomoc našemu disentu za normalizace
14.00–14.30 Diskuse
14.30 Zakončení konference





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta