Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Šlechtictví můžeme mít v sobě jako něco osobního, co v sobě nosíme a nějakým způsobem prezentujeme." Zobrazit celý citát »

Dlauhoweský Václav *1946






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Šlechtické deklarace signovali potomci Karla IV. (1)

11. 09. 2017 | Redakce | Karel IV.

 Výstava na zámku královského věnného města Mělník

V sobotu 9.9.2017 byla v Koncertním sále mělnického zámku jako součást standardní prohlídky otevřena výstava šlechtických rodokmenů nesoucí název Šlechtická poselství. Jednotlivá plátna zachycují rodiny všech šlechticů, kteří podepsali "Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939". Byla to v pořadí  již třetí aktivita, kterou česká zemská šlechta reagovala na situaci vznikající v době nejvyššího ohrožení země. Text dokumentu byl zveřejněn 7.9.1939, tedy už za nacistické okupace a jeho signování tak nebyla jen otázka souhlasu s obsahem, ale i záležitost značné odvahy a statečnosti.

Poznámka: některé fotografie lze kliknutím zvětšit.

 

Celkový pohled na mělnický zámek s věží kostela sv. Petra a Pavla, který patří k nejstarším křesťanským svatostánkům v Čechách.Pohled na průčelí zámku s branou ze Svatováclavské ulice. Věž kostela
sv. Petra a Pavla je tentokrát vlevo. 

 

Vstupní brána do zámku je na fotografii vlevo vzadu. Nad vedlejším venkovním posezením místní kavárny je šest velkých oken Koncertního sálu. Zde je umístěna výstava šlechtických rodokmenů. Na stěnách jsou "kryti" souborem vedut zámku a parku ve Versailles.Opačný pohled na nádvoří zámku z oken Koncertního sálu. Ten se nachází v křídle zámku, které bylo úplně dostavěno až v roce 2007 podle původních plánů italského architekta Domenica de Rossi. Sál je plný obrazů a broušených zrcadel ve zlacených rámech. Pořádají se v něm příležitostné koncerty.

 Koncertní sál mělnického zámku

 Statečných bylo hodně, protože když byl originál "třetí" deklarace 6.10.1939 předán Emilu Háchovi a její dva opisy 11.10.1939 prezidentské kanceláři, bylo pod dokumentem podepsáno 85 šlechticů z 33 rodů české zemské šlechty. Mezi nimi i Jan Lobkowicz (*1885 † 1952), děd současného majitele mělnického zámku Jiřího, který 
k poctě svého děda a všech ostatních signatářů výstavu na svém zámku pořádá. 

 

Jan kníže z Lobkowicz
*6.11.1885 Praha † 11.1.1952 Wolfegg
Jiří princ z Lobkowicz
*23.4.1956 Zürich

Dole na levém snímku je autor výstavy Jan Drocár. Na fotografii vpravo stojí pořadatel výstavy Jiří Lobkowicz  před rodokmenem svého děda a signatáře všech tří deklarací Jana Lobkowicze z mělnické větve rodu.

 

RODOKMEN MĚLNICKÉ VĚTVE RODU LOBKOWICZŮ PODROBNĚ

Šlechtici svým činem vyjádřili bezvýhradnou věrnost své vlasti a českému národu a jejich potomci mají právo být na své otce, dědy a pradědy náležitě hrdi. Je to pro ně ale i závazek, jak připomenul  Karel 
Schwarzenberg v dopise, který poslal shromáždění potomků signatářů, kteří se sešli v červnu 2012 na zámku v Potštejně:

Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které kdysi napsal můj otec je, jak jste snad vyrozuměli, dodnes mým závazkem. Měli bychom si všichni uvědomit, že v dnešní době, která je pro nás do jisté míry zklamáním, je potřeba zabojovat, i když třeba v jiné formě."  

                        Plakát před vchodem do mělnického zámku s textem Karla knížete Schwarzenberga

***

SIGNATÁŘI ABECEDNĚ PODLE JEDNOTLIVÝCH RODŮ A V JEJICH RÁMCI OPĚT ABECEDNĚ

SIGNATÁŘI PODLE JEJICH POČTU V JEDNOTLIVÝCH RODECH

ZVĚTŠENÁ SPOLEČNÁ FOTOGRAFIE A DALŠÍ FOTA Z POTŠTEJNSKÉHO SETKÁNÍ POTOMKŮ SIGNATÁŘŮ DNE 24.6.2012

Fotografie z potštejnského setkání potomků šlechtických deklarací: na zámku, v zámeckém parku,
v kostele sv. Vavřince, kde arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP složil děkovnou mši za všechny signatáře. 

Prohlášení členů starých rodů...  

Prohlášení ze září 1939 navazovalo na dvě předešlá šlechtická vystoupení v letech 1938 a 1939. Nejprve 12 zástupců šlechtických rodů 17.9.1938 navštívilo prezidenta Edvarda Beneše a slovy Františka hraběte Kinského z Kostelce nad Orlicí mu předneslo "Prohlášení členů starých rodů vzhledem  k nedotknutelnosti území Českého státu." Nedlouho po Benešově abdikaci a odjezdu do Londýna opět 12 šlechtických představitelů potvrdilo 24.1.1939 obsah první deklarace i jeho nástupci v prezidentském úřadu Emilu Háchovi, který je přijal na Pražském hradě - foto dole.

Při přijetí šlechtické delegace 24.1.1939 prezident Emil Hácha mj. prohlásil, že "staré rody, které vzešly z našeho národa a zůstaly mu věrny, byly a jsou živým důkazem, že náš národ už před staletími dosáhl vysokého stupně civilizace."
   ZVĚTŠENÁ SPOLEČNÁ FOTOGRAFIE A DALŠÍ FOTA Z PRAŽSKÉHO SETKÁNÍ POTOMKŮ SIGNATÁŘŮ U PŘÍLEŽITOSTI VERNISÁŽE VÝSTAVY "ŠLECHTICKÁ POSELSTVÍ" DNE 5.9.2014
Vernisáž výstavy Šlechtická poselství byla na Pražském hradě zahájena ve 14 hodin. V Kostele Všech Svatých byla nejprve sloužena slavnostní mše, poté vznikla společná fotografie na schodech před Starým probošstvím vedle katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Výstava byla ke shlédnutí v Mladotově domě a závěrečná recepce se konala v Arcibiskupském paláci.  


Signatáři jsou potomky Karla IV.

Oproti předešlým výstavám v Mladotově domě na Pražském hradě, Lysicích, Kutné Hoře i v Policejním muzeu na pražském Karlově, je však mělnická výstava jiná. Získala širší, rozsáhlejší časový rozměr. Dominantním rodokmenem výstavy se stala nová velká genealogická studie, která uvádí signatáře šlechtické deklarace z roku 1939 jako potomky římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského. 

 

 

 

Další dva menší rodokmeny zachycují nově i předky Karla IV. Vlevo od hlavního rodokmenu po meči, vpravo po přeslici. Po meči vedou přes Karlova otce Jana Lucemburského až k prvnímu středověkému římskému císaři Karlu Velikému. Byl nejen prvním předchůdcem Karla IV. na trůně římských císařů, ale také jeho předkem ve 20. generaci. 

Předkové Karla IV. po otci - malý rodokmen vlevo, předkové Karla IV. po matce - malý rodokmen vpravo. Uprostřed  velký rodokmen  s genealogickými cestami k potomkům Karla IV. 
mezi signatáři šlechtické deklarace z roku 1939.

Ze strany matky Elišky Přemyslovny jsou  přímými předky Karla IV. členové první české knížecí a královské dynastie Přemyslovců, jejímiž zakladateli byli první historicky doložený kníže Bořivoj I. a jeho manželka sv. Ludmila Pšovská. Podle Kristiánovy kroniky byla Ludmila dcerou pšovského knížete Slavibora. Pšov bylo staré označení pro Mělník, který sňatkem Bořivoje a Ludmily v roce 874 přešel pod správu Přemyslovců. 

 V Praze na Karlově

Genealogickým propojením až ke Karlu Velikému se Šlechtická poselství časově prodloužila na více jak tisíc let. Mezi úmrtím Karla Velikého v roce 814 a podepsáním "Prohlášení české a moravské šlechty v září r. 1939" uběhlo 1125 let.  Během výstavy rodokmenů signatářů v pražském Policejním muzeu na Karlově, byla tato data "fyzicky" přímo vedle sebe. Policejní muzeum totiž bezprostředně sousedí s kostelem, který byl postaven ke cti Karla Velikého, jehož jméno je dodnes i součástí jeho názvu: Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého.  

 

Karel IV. byl 18. září 1350 při pokládání základního kamene kostela sv. Karla Velikého (dnešní název nese od roku  1634.) Osobně se účastnil i jeho vysvěcení v den svátku Karla Velikého 28. ledna 1377. Vložil tehdy do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách. Osmiboký půdorys lodi kostela kopíruje korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký a kde byli tradičně korunováni římští králové. Karel IV. roku 1349. Fotografie z neděle 30. října 2016, kdy v 9.30 hodin zahájil arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP obřad žehnání tří nových zvonů kostela Nanebevzetí Panny Marie a 
sv. Karla Velikého na Karlově. Zvony byly vyrobeny na počest 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. Největší zvon, zasvěcený Panně Marii, váží 1450 kg., prostřední, zasvěcený sv. Karlu Velikému, váží 800 kg a nejmenší, zasvěcený
sv. Albertu Velikému, váží 420 kg. 

 

Za sochou Karla IV. v parkovém areálu kostela  jsou umístěny rodokmeny vedoucí od Karla IV. resp. Karla Velikého k představitelům současných evropských monarchií. Vyjmenovány jsou pod vedlejším obrázkem. Potomky Karla IV. jsou
ale i představitelé většiny bývalých evropských monarchií včetně Ruska a potomky Karla Velikého a 1. českého krále Vratislava I. i mnozí američtí prezidenti včetně prvního George Washingtona. 
Rodokmeny zobrazují přímou genealogickou linii od Karla IV. k současným představitelům následujících evropských států: Belgické království, Dánské království, Lichtenštejnské knížectví, Lucemburské velkovévodství, Monacké knížectví, Nizozemské království, Norské království, Španělské království, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

 

Zajímavá výročí

Klášter Lateránských kanovníků řádu sv. Augustina (dnes Policejní muzeum) s výstavou Šlechtická poselství vztahující se k roku 1939, první vernisáž této výstavy v září 2014 v Mladotově  domě na
Pražském hradě, rok narození Karla IV. stavebníka karlovského kostela sv. Karla Velikého v roce 1314, datum úmrtí Karla Velikého v roce 814, nebo datum vysvěcení kostela v roce 1377
to jsou všechno data, jejichž kombinacemi vzniká řada zajímavých výročí.
"Nejkulatější" je asi čas uplynulý mezi úmrtím Karla Velikého a narozením Karla IV.  - 500 let.
Současníci  často nad velkým časovým rozpětím mávnou rukou - vždyť už je to tak dávno. Když se ale podaří  uváděná výročí vtěsnat na papír formátu A4, není to ale zas tak nepředstavitelné časové rozpětí. Jde sice o 40 generací předků, ale 40 lidí stojících za sebou jako ve frontě třeba na banány, není zas tak velký zástup. Přesvědčivě to dokládá například svou posloupností předků autor první šlechtické deklarace ze 17.9.1938 Karel VI. kníž Schwarzenberg (*1911 † 1986). Je ve 40. generaci potomkem Karla Velikého, ve 34. generaci potomkem českého knížete Bořivoje I. a jeho manželky sv. Ludmily a ve 20. generaci potomkem Karla IV. Vše pěkně na A4. Zde, prosím, klikněte:
 Předci Karla VI. Schwarzenberga.  

Autoři fotografií abecedně:
Jaroslav Betka, Jan K. Černý, Juraj Černý, Alena Drocárová, Karel Feitl, Dana Janečková

*** 

KLIK NA 2. DÍL ČLÁNKU





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta