Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Postoj české zemské šlechty v době nacistického ohrožení země byl vyjádřen v roce 1938 první šlechtickou deklarací nazvanou "Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu". Dne 17.9.1938 jí 12 šlechtických zástupců předneslo prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. Po jeho abdikaci potvrdili zástupci šlechty svůj postoj i novému prezidentu Emilu Háchovi (2. deklarace). “ Zobrazit celý citát »

Druhá šlechtická deklarace z 24.1.1939



Tachlovice – kostel sv. Jakuba Většího

Tachlovice

Zmínky o kostele v Tachlovicích pocházejí už ze 14. století. Původní stavba byla zničena za vpádu Sasů roku 1631, kdy za své vzala i fara a poustevna. Zpráva z roku 1662 kostel líčí jako “klenutý, malovaný, strop tabulový, kruchta hlavní sklenutá, žákovská dřevěná, tři oltáře, částečně od vojska porušené, kazatelna s obrazy a epitafium p. Žďárského, kaple beze dveří a zvony odneseny”. Kostel sv. Jakuba Většího byl znovu postaven roku 1741 nákladem Anny Marie vévodkyně Toskánské (odtud toskánský znak v průčelí) a vyzdobil ho pražský malíř Josef Kolumbus. Barokní kaple s farou jsou o čtyři roky mladší. Poslední velké stavební úpravy proběhly z popudu císaře Ferdinanda Dobrotivého roku 1858.

 

Patron kostela: sv. Jakub, apoštol, svátek 25. července. Je často uváděn se svým bratrem, apoštolem Janem, oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus, jejich matka Salome patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Spolu s Petrem byli svědky vzkříšení Jairovy dcery, Ježíšova proměnění a úzkosti v Getsemanské zahradě. Apoštol Jakub zemřel jako první z apoštolů; Herodes Agripa I. ho dal v Jeruzalémě o Velikonocích kolem roku 44 popravit mečem. V 9. století byl v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tomto místě se stal jedním z největších poutních míst na světě.

Převzato ze webových stránek Farnosti Rudná & Tachlovice



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás