Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín *1818 † 1854



Přimda

1. 3. 2015 | Redakce | Sídla

Zřícenina hradu Přimda stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. První zmínka o Přimdě pochází z roku 1121; Přimda je tak považována za nejstarší kamenný hrad na našem území. Stavebníkem hradu byl sice nejspíš německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost, která střežila obchodní cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce. Kromě toho sloužila jako královské vězení, kde byl nucen pobývat mimo jiné i pozdější král Přemysl Otakar II.

V 15. a 16. století byl hrad často dáván do zástavy šlechtickým rodům, zejména pánům ze Švamberka. Neudržovaný hrad pustl a v 17. století již byl neobývanou zříceninou. Z první poloviny 12. století zůstala zachována mohutná hranolová věž z lomového kamene, obložená žulovými kvádry.

Dějiny hradu

Zprávy o hradu jsou po většinu jeho historie velmi kusé. Přimda je obvykle spojována s blíže neznámým hradem, který měli podle Kosmovy kroniky roku 1121 vystavět Němci na české straně hraničního lesa
a který jim vzápětí český kníže Vladislav I. vzal. Souvislost této zprávy z Kosmovy kroniky s Přimdou není ale prokázána, stejně jako v některé literatuře uváděná hypotéza, že uvedeným Němcem
a zakladatelem hradu byl bavorský Děpold II. z Vohburku. Pravděpodobně byla Přimda ve své kamenné podobě založena českým knížetem k ochraně hranic.

První zmínka o hradu pochází už z roku 1126, kdy hrad nechal přestavět (společně s Tachovem
a Zhořelcem) kníže Soběslav I. Od počátku plnila Přimda i úlohu státního vězení. V průběhu neklidných dob 12. století zde byl dvakrát po řadu let vězněn budoucí kníže Soběslav II. svým bratrancem, knížetem Vladislavem II.  Z prvého věznění byl Soběslav osvobozen svými přívrženci, kteří hrad přepadli, zabili purkrabího a shodili ho do vězení. Dalšího purkrabího Přimdy nechal Soběslav potrestat i po svém druhém osvobození, kdy se stal knížetem.
 

V roce 1249 si vyzkoušel vězení na Přimdě i Přemysl (budoucí král Přemysl Otakar II.) po neúspěchu vzpoury proti svému otci a králi Václavu I.V průběhu 14. století se hrad Přimda stal centrem asi
15 chodských vesnic, jejichž obyvatelé byli povinni strážní službou na hranici. Dále byl i centrem přimdeckých manství, jejichž držitelé – manové – byli povinni vojenskou službou pro hrad. Zároveň se zde na jedné z větví norimberské cesty vybíralo clo.

Za Jana Lucemburského byla Přimda výměnou za finanční hotovost zastavena (dána do držení) šlechtě.

 

V roce 1336, v době sporů Jana Lucemburského s císařem Ludvíkem IV. Bavorským, byl hrad přepaden německým vojskem, obléhatelé překonali vnější opevnění, museli však ustoupit po zapálení dřevěných částí hradeb posádkou hradu.

Karel IV. v rámci snah o upevnění panovnické moci a jejích opor – královských hradů – Přimdu vyplatil
a ta se zařadila mezi hrady, které musí zůstat králi. V následující době však byla Přimda opět zastavována. V roce 1406 přešla Přimda do rukou Boreše z Rýzmburka. Borešem dosazený správce Tista však zřejmě se souhlasem svého pána loupežemi sužoval široké okolí (výpravy zasáhly až na Berounsko). V roce 1416 královské vojsko zajalo v hospodě v městečku skupinu 30 hradních ozbrojenců, kteří byli následně
v Praze oběšeni. K potlačení odporu Rýzmburků proti králi vedla až výprava v roce 1418, kdy byl hrad oblehnut královským vojskem a jeho posádka se vzdala. Následně byl hrad Rýzmburkům odebrán.
V husitském období, kdy jí držel Zikmundův straník Jindřich Žito z Jivjan, patřila Přimda k spolehlivým oporám katolické strany. Roku 1429 byla znovu krátce a neúspěšně obléhána, tentokrát husitským vojskem, které alespoň zničilo městečko pod hradem.
V roce 1454 získali Přimdu do zástavního držení Švamberkové. V jejich rukách pak Přimda zůstala až do roku 1592. Bratři Adam a Jindřich ze Švamberka si v roce 1548 panství i hrad rozdělili, přičemž Adamovi připadl tzv. horní hrad, zatímco Jindřichovi hrad dolní (horní a dolní hrad byly odděleny podélným skalním hřebenem). Za Švamberků v 16. století Přimda chátrala a ani dílčí opravy a některé nové hospodářské budovy stav hradu nezlepšily. Došlo i k bourání některých částí hradu. Chodové, zajišťující ostrahu hranic, si panovníkovi stěžovali na zchátralost hradu a „tunelování“ financí, určených na jeho opravy.

Po smrti obou bratří Adama i Jindřicha získal roku 1592 hrad s panstvím Rudolf II. a raději tento majetek rozprodal. Hrad následně koupila obec, ale již roku 1601 ho musela opět prodat.

V roce 1609 byl již hrad uváděn jako pustý, zbořený a opuštěný.

Následně zřícenina několikrát změnila majitele, až se roku 1675 dostala do majetku hraběte Jana Václava Novohradského z Kolovrat, který centrem panství učinil nedaleké Velké Dvorce. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.

Opravy hradu

První opravy zříceniny hradu byly provedeny v roce 1879 nebo 1880 za Filipa hraběte z Kolovrat.

Další práce, tentokrát značně většího rozsahu, proběhly v letech 1919-1923. Týkaly se hlavně věže, která byla na řadě míst upravena do své současné podoby.

Počátkem 21. století pak proběhlo další stavební zajištění věže, která byla stále v nevyhovujícím stavu.
V roce 1962 byla zřícenina hradu Přimda prohlášena vládou za národní kulturní památku. V roce 1968 pak došlo k zahájení dalších oprav. V rámci příprav a pro dopravu jeřábu byly tehdy značně poškozeny
a zničeny části přístupové cesty a nádvoří a tedy i stopy zástavby v tomto prostoru. Tehdejší opravy
v důsledku použití těžké techniky a necitlivého přístupu památku připravily o její hodnoty. V rámci těchto úprav, trvajících do roku 1977 a přesto tehdy nedokončených, byl výrazně změněn také terén nejen obou nádvoří, ale i na severní a východní straně věže.

Text převzat z oficiálních stránek Národního památkového ústavu
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA PŘIMDA

Autor fotografií
KAREL FEITL


Související klíčová slova

,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás