Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Monarchie je jediný systém, v němž je moc vykonávána pro společné dobro".“ Zobrazit celý citát »

Aristoteles *384 př. n. l. † 322 př. n. l.



Sídla

Dírná

8. 11. 2018 | Dana Janečková | Autor píše, Sídla

První zmínky o tvrzi, která zde stála před vybudováním zámku, jsou z roku 1354. Vlastnili ji bratři Oldřich Pluh a Jošt  z Dírné. Do majetku rodu Vratislavů z Mitrovic se dostává v roce 1607, kdy ji dostala věnem Barbora Růtová provdaná za Adama mladšího Wratislava z Mitrovic. Tvrz byla  v roce 1636 zničena požárem a Kryštof Vratislav z Mitrovic ji přestavěl na renesanční zámek. František Adam Vratislav zámek později,  v letech 1757 až 1759,  přestavěl v barokním slohu.

Dobříš

13. 7. 2018 | Redakce | Sídla

Rokokový zámek ve městě Dobříš je rozsáhlá trojkřídlá stavba se zajímavým francouzským a rozsáhlým anglickým parkem. Současná podoba zámku pochází z let 1745–1765, kdy byla Jindřichem Pavlem Mansfeldem uskutečněna rokoková přestavba. Až do 2. světové války jej vlastnil šlechtický rod Colloredo-Mansfeldů. V roce 1942 jej vyvlastnili nacisté, po válce jej získal československý stát a sloužil Svazu českých spisovatelů. V roce 1998 byl navrácen potomkům bývalých vlastníků, rodině Colloredo-Mansfeldů.

Dolní Beřkovice

11. 12. 2018 | Redakce | Sídla

Tvrz v Dolních Beřkovicích, původně jen v Beřkovicích, je zaznamenána až za Radslava II. Beřkovského ze Šebířova ve 2. polovině 15. století. V r. 1513 přenesl své sídlo do nedalekého Liběchova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundu Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz neodpovídala jeho potřebám a proto dal na místě tvrze v roce 1606 vybudovat renesanční zámek.

Domažlice

6. 10. 2009 | Redakce | Sídla

Domažlice (německy Taus, latinsky Tusta) jsou město v Plzeňském kraji a tradiční centrum Chodska, 47 km jihozápadně od Plzně a 10 km od německých hranic na řece Zubřina. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. Sestávají z vlastního města, čtyř předměstí a vsi Havlovice. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací. Narodilo se zde několik znamenitých mužův (viz Roh, Slatina a Střela), zejména Baltazara z Domažlic, jenž byl roce 1348 prvním učitelem lékařství na universitě pražské.

Doudleby nad Orlicí

7. 11. 2018 | Redakce | Sídla

Zámek dal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna. Původně sloužil jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Rod Bubnů stavbu vlastní nepřetržitě,  s výjimkou let 1948-1993. Nevelký zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i veřejností. Pozornost upoutá také bohatý štuk, výmalba interiérů a zajímavá expozice.

Drahenice

11. 12. 2018 | Redakce | Sídla

První písemná zmínka o Drahenicích pochází již z roku 1227, kdy byla majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vzniká zemanský statek, jehož majitelem se stává roku 1364 Jan Brus z Kovářova. Koncem tohoto století vlastní tvrz Jan Šic z Drahenic. Dalším majitelem je Jan Drahenský z Rastel, jehož dcery prodávají dvůr s tvrzí a vsí roku 1535 Kerunkovi Vrábskému z Vrábí. Ti drží Drahenice až do roku 1686, kdy Eva Marie Vrábská prodává panství hraběti Leopoldovi Vilémovi z Valdštejna. V průběhu 18. století se zde vystřídalo několik rodů vzájemně spřízněných.

Drslavice

13. 7. 2018 | Redakce | Sídla

Drslavice jsou goticko-renesanční tvrz ve stejnojmenné obci v okrese Prachatice. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR. Náleží nesporně k nejpozoruhodnějším útvarům ve skupině architektury, jakožto sídlo nižší šlechty. Tvrz je souborem staveb vzájemně stavebně souvisejících, obklopující těsné nádvoří. První písemná zmínka z 1384 se vztahuje k Petru a Janu z Rožmberka.

Dymokury

2. 10. 2009 | Redakce | Sídla

Dymokury se poprvé připomínají v roce 1249, kdy je uváděn Soběslav z Dymokur. Barokní zámek postavil Vilém Lamboy kolem roku 1654 a Ludvík Colloredo z Wallsee ho o třicet let později zvýšil o jedno patro. Roku 1833 získal zámek sňatkem Otakar hrabě Czernin (*1809 † 1886). Po komunistickém převratu byl zámek jeho pravnukovi Rudolfu Theobaldovi (*1904 † 1984) zkonfiskován a sídlem vinořské větve rodu Czerninů z Chudenic se opět stal až po roce 1989, kdy byl v restituci vrácen Theobaldovi Czerninovi (*1936 † 2015).




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás