Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Shlédnutí videa s Václavem Havlem z roku 1994 inspirovalo Jiřího Troskova k napsání těchto několika vět. "Asi se mi stýská... inu politický vývoj! A nějak mě při tom napadlo pár slovních spojení: inteligent není nadávka, komunikace je o naslouchání, slušnost je ctnost, demokracie je o zodpovědnosti občana, arogance není odvaha a láska je dar, jenž si nelze vynutit."“ Zobrazit celý citát »

Jiří baron Troskov a jeho inspirace



Drslavice

Drslavice jsou goticko-renesanční tvrz ve stejnojmenné obci v okrese Prachatice. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.

Náleží nesporně k nejpozoruhodnějším útvarům ve skupině architektury, jakožto sídlo nižší šlechty. Tvrz je souborem staveb vzájemně stavebně souvisejících, obklopující těsné nádvoří. Navíc je obklopena budovami bývalého hospodářského zázemí /poplužního dvora/, jehož rozsah je v obci dobře patrný. Objekty jsou na svahu kaskádovitě uspořádány, což podmiňuje malebné pohledové uplatnění i v dálkových pohledech. Průčelí nesou stopy pozdně gotické i starší výstavby.

Počátky tvrze spočívají v temnotách středověku. Vesnice Drslavice je písemně doložena až na sklonku 14. století, mnohem později, než napovídá český čelední typ jejího názvu, nasvědčující vzniku v rámci vnitřní kolonizace nejméně o dvě století dříve. Někdy během 14. století sem vlastnicky pronikla i moc jihočeských velmožů – Rožmberků. Do jejíž závislosti upadl i dnešní rod.

První písemná zmínka z 1384 se vztahuje k Petru a Janu z Rožmberka. Místní rod, a tedy nepřímo i jeho sídlo, jsou nepřímo doloženy predikátem Petra z Drslavic, po kterém byla tvrz roku 1395 provolána jako královská odúmrť. Jiný Petr z Drslavic přitiskl svou pečeť k památnému listu české šlechty kostnického koncilu z 2. září 1415. Někdy v polovině 15. století získali tvrz vladykové z Újezda, kteří měli před rokem 1479 válku s pasovským biskupem. Další majitel Volf Vindar z Muranu prodává roku 1549 tvrz prostřednictvím Zikmunda Robmhapa ze Suché nezletilým posledním Rožmberkům Vilému a Petru Vokovi.

V roce 1603 bylo celé panství, jehož centrem byly Drslavice, pro svou zadluženost, prodáno i s tvrzí císařskému radovi a nejvyššímu zemskému sudímu Volfovi Novohradskému z Kolovrat. Nový majitel také zabředl do značných dluhů, pro které se snažil drslavické panství tak, jak jej získal po Rožmbercích, opět prodat. Kolovratovo sjednávání prodeje přerušilo stavovské povstání a bojové operace na jihu Čech. Za nich byly roku 1619 Drslavice přepadeny uherskými husary z císařské armády a celé vypáleny. Jednání vyústilo v prodej šlechtického sídla Drslavic s celým panstvím až 22. dubna 1628 krumlovskému vévodovi, knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku. Po dalších sto padesát let nejsou v dosti dobře zachované staré spisovně vimperského panství o panských objektech v Drslavicích záznamy. Až roku 1776 se stala drslavická tvrz předmětem pozornosti. 22. září toho roku tlumočil ředitel panství Hluboká vimperskému řediteli rozhodnutí prince ze Schwarzenberku, aby v nejbližších dnech polír z Netolic prohlédl starý zámek v Drslavicích, zaměřil jej a plán odeslal princi, který podle něj rozhodne o dalším osudu.

Příkaz vyplynul z princovi předcházející osobní návštěvy objektu, při které se mu patro objektu zdálo vhodným jako sýpka pro žito a podkroví pro oves. Pro využití ostatních místností chtěl vidět plány. Nakonec se v roce 1777 rozhodlo, že celý zámek se přestaví na panské sýpky. Přestavba se uskutečnila roku 1778. Jako sýpka fungoval objekt do roku 1803, kdy v rámci rušení a parcelace nerentabilních dvorů bylo rozhodnuto o likvidaci dvora v Drslavicích. Všechny objekty dvora včetně starého zámku byly rozděleny na malé obytné díly a za odhadní ceny rozprodány poddaným. Nejstarší část tvrze byla ponechána v panském vlastnictví. Až 11. listopadu 1931 prodala správa vimperského velkostatku tuto nejstarší část tvrze Josefu a Marii Švejdovým /majitelům větší části tvrze/ pro zlepšení provozu jejich hostinské živnosti za 1000,- Kč. Kupující se ve smlouvě zavázali odebírat pivo ze schwarzenberských pivovarů a minerálku Praga.

V roce 1947  Švejdovi hostinec a hospodářské objekty tvrze prodávají. Také jako Schwarzenberkové si ponechávají nejstarší část tvrze, kde zřídili taneční sál a šenkovnu. Tu dávají i s celým příslušenstvím do bezplatného užívání novým majitelům.

Po roce 1948 začal tvrz z větší části neoprávněně užívat stát, i přestože pět rodin nadále tvrz vlastnilo. Za krátkou dobu ji užíval celou, a to byl začátek největšího úpadku tvrze. Co přestálo téměř devět století, to nevydrželo 40 let špatného zacházení. Materiál z tvrze se používal na stavby kravínů a několik set let staré trámy a prkna se používalo jako palivo. Do roku 1994, kdy tvrz odkoupil od ostatních spolumajitelů vnuk Josefa a Marie Švejdových, byly objekty z poloviny zřícené a značně staticky narušené. V současné době probíhá za částečné pomoci státu rekonstrukce s nutným statickým zabezpečením a zastřešením. Noví majitelé předložili ústavu památkové péče studii, která řeší komerční využití tvrze. Na tvrzi by se mělo ve středověkém stylu vybudovat 32 pokojů, galerie, kaple, rytířský sál, hostinec, vinný sklep, stáj apod.

Drslavická tvrz je architektonicky a historicky výtvarným útvarem, který vyžaduje zachování a obnovu, která by se jevila po staletích nepřízně k objektu jako historický zlom.

Převzato z webových stránek tvrzdrslavice.cz

 

Tvrz Drslavice vznikla zřejmě ve 14. století. Avšak vesnice Drslavice je písemně doložena až na sklonku 14. století, mnohem později, než napovídá český čelední typ jejího názvu, nasvědčující vzniku v rámci vnitřní kolonizace nejméně o dvě století dříve. Prvními držiteli tvrze byli vladykové z Drslavic. Roku 1537 koupil Wolf Wiennar z Muronu od Diviše z Újezda tvrz a ves Drslavice včetně poddanských vsí Dvory, Kratušín a Borek. Dne 26. října 1548 pořídil Wolf Wiennar poslední vůli, ve které odkázal své jediné a dosud nedospělé dceři Maryně tvrz Drslavice a dům v Českých Budějovicích. Na hájení dědických práv osiřelé Maryny vystupují pokrevní přátelé bratři Robmhápové a Petr Sudek. Zikmund Robmháp ze Suché prodal v roce 1549 tvrz Drslavice s příslušenstvím poručníkům Viléma z Rožmberka za 1200 kop grošů českých. Později se tvrz dostala do moci Eggenbergů a Schwarzenbergů. Postupně ztrácela svou rezidenční funkci, tu nahrazovala funkce hospodářská. Úpadek tvrze nastal po roce 1619, kdy vyhořela. Hospodářský dvůr byl obnoven, tvrz však nikoliv. V roce 1778 byla tvrz upravena na sýpku, tomuto účelu sloužila až do roku 1803, kdy byla po částech rozprodána poddaným. V roce 1931 tvrz koupili manželé Švejdovi, jejich potomek, Zdeněk Švejda, bývalý stíhací pilot, tvrz dnes rekonstruuje.

Zdroj: Wikipedie




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás