Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Drahenice

První písemná zmínka o Drahenicích pochází již z roku 1227, kdy byla majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vzniká zemanský statek, jehož majitelem se stává roku 1364 Jan Brus z Kovářova. Koncem tohoto století na zdejší tvrzi již sedí Jan Šic z Drahenic. Dalším majitelem je Jan Drahenský z Rastel, jehož dcery Apolonie, Alena a Markéta prodávají dvůr s tvrzí a vsí roku 1535 Kerunkovi Vrábskému z Vrábí. Vrábští drží Drahenice až do roku 1686, kdy Eva Marie Vrábská, rozená Lažanská z Bukové prodává panství hraběti Leopoldovi Vilémovi z Valdštejna. V průběhu 18. století se zde vystřídalo několik rodů vzájemně spřízněných. Vdova po synovi Viléma z Valdštejna Marie Ludmila Libšteinská z Kolowrat, která se podruhé vdává za hraběte Jana Václava ze Šternberka, jejich dcera provdaná za Viléma Albrechta Krakovského z Kolowrat a opět jejich dcera Marie Alžběta hraběnka Krakovská z Kolowrat provdaná za Františka Antonína z Nostic. Od ní roku 1795 kupuje Drahenice hrabě Jan Prokop Hartman z Klarštejna, od roku 1792 přísedící zemského výboru a také člen pražské zednářské lože. Za Hartmanů dochází k přestavbě tvrze na zámek, který vlastní do roku 1870, kdy jej kupuje kněžna Anna z Lobkowicz, rozená z Lichtenštejna. Od ní zámek získává její syn Jan Lobkowicz, který zámek držel až do jeho znárodnění roku 1948. V roce 1990 byl zámek Lobkowiczům v restituci vrácen a majiteli opraven.

Dvoukřídlá patrová budova zámku s mansardovou střechou je doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění. Budovy nejsou jako soukromý majetek běžně přístupné veřejnosti.

Zdroj: HRADY.CZ

 

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás