Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938



Dolní Beřkovice

Tvrz v Dolních Beřkovicích, původně jen v Beřkovicích, je zaznamenána až za Radslava II. Beřkovského ze Šebířova ve 2. polovině 15. století. V r. 1513 přenesl své sídlo do nedalekého Liběchova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundu Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz neodpovídala jeho potřebám a proto dal na místě tvrze v roce 1606 vybudovat renesanční zámek.
Belvicové ale na zdejším panství dlouho nepobyli. Účastnili se stavovského povstání na straně stavů
a proto jim byl majetek po porážce na Bílé hoře zkonfiskován. Zabavený majetek byl nakonec ponechán Zikmundovým synům, Janovi a nezletilému Kašparu Mikulášovi, jako léno. Jan ale roku 1626 odchází do Sazka a jeho polovina majetku je opět zkonfiskována.

V roce 1627 koupila Beřkovice Polyxena Pernštejnská z Lobkowicz a od tohoto roku vládli v Beřkovicích ze svého sídla v Roudnici nad Labem hlavní členové roudnické větve Lobkowiczů. Majoritní pán roudnických statků Ferdinand Josef Lobkowicz předal tehdy již Dolní Beřkovice svému mladšímu bratru Josefovi a ten založil novou větev lobkovického rodu, zvanou dolnobeřkovickou.

Ještě roku 1853 Josef z Lobkovic nechává zámek přestavět v pseudogotickém stylu. Přestože byl přestavěn, zachoval si svoji původní dispozici i vzhled. Čtyři uzavřená křídla zámku tvořila téměř pravidelný čtverec, z něhož v rozích vystupovaly šestihranné věže.
Lobkovicové si na počátku 20. stol. Postavil vedle zámku dvoupatrovou vilu, kde poté přebývali a zámek pak jim sloužil jen k representaci a v době honů a podobných akcí.

V majetku Lobkowiczů zůstal zámek až do roku 1948. Po tomto roce připadl zámek státu. V letech 1938-1960 zámek sloužil jako měšťanská, resp. základní škola, poté jako skladiště léčiv a po celou dobu zde bylo několik občanských bytů.

V 90. letech 20. stol. byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům Lobkowiczům, kteří zahájili další rekonstrukci zámku.

V současné době je zámek v soukromém vlastnictví a není volně přístupný.

(zdroj Hrady.cz)




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás