Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (1799?-1870)






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Schwarzenberg Karel *1937

02. 06. 2002 | Redakce | Autor píše

"Můj otec byl genealog, tak mi vysvětlil jak to po přeslici, po různých dcerách a vnučkách jde od Přemyslovců až k nám. Ale víte, to mi nehraje tu rozhodující roli ve vztahu k našim zemím. Rozhodující je, že jsem tady vyrostl, narodil se a to všechno. Jak ta posloupnost jde mi jednou otec před 40lety vysvětlil, ale upřímně řečeno, pro mě to není tak důležité, je to z mnoha takových panovnických rodů s kterými jsme spřízněni, ačkoliv ty dějiny Přemyslovců poměrně dobře znám."
"To byl Ferdinand, který byl zajímavý člověk, koncem 17. a začátkem 18. století zakládal nemocnice, sirotčince, sociální ústavy, a když byl mor, tak neutekl jako ostatní společnost, nýbrž se tomu postavil. Ten je mi takový nejzajímavější, vybočuje z takové té normální vojenské či diplomatické kariéry. A potom, později, můj prastrýc Bedřich, zvaný lancknecht, který byl spisovatel, velmi bystrý pozorovatel dějinného vývoje - kam to spěje v 19. století - vždycky lidi naštval svými postoji a výroky a tím co psal, a ten se mi vždycky hrozně líbil a taky mé myšlení nějak ovlivnil."
"Rodiče byli dosti významné osobnosti, jak otec, tak moje matka. Byli velmi odlišní a také názorově se často střetli. Ale oba mě velmi ovlivnili. Otec asi nejvíce intelektuálně, politickými postoji, tím, že mě naučil věci správně číst, rozpoznat jalovost jistých sloganů atd. Tím, musím říci, mě mnoho naučil. A co se týká charakteru, přístupu k práci a majetku, tak to asi byla více moje matka."
"My jsme všichni byli vychováni v tom duchu, že je to dočasně svěřený majetek, který má člověk po dobu svého života propůjčen, a že z toho také někomu musí skládat účty. To byla základní myšlenka. Samozřejmě to má velmi staré kořeny, nehodí se do moderní doby, nehodí se do dnešního hospodářského uvažování, ale to musím říci, tak jsem byl vychován a toho už se taky nezbavím."
"Především u našich politiků a vůbec zástupců starší a střední generace, člověk prostě cítí, že mají obzor omezený českou kotlinou, tedy za Šumavu a Krušné hory se nedívají. Dokud existovala Československá republika, Československo, lidi byli přinuceni se dívat alespoň do Bardějova a do Michalovců. Teď se už koukáme jenom do Břeclavi, do Chebu a do Hodonína. A podle toho to u nás vypadá. To je prostě strašně malicherné, já to nazývám českým pupkozřením. Díváme se jenom co se děje tady, co my děláme, a nedíváme se na to, co se děje ve světě. A jsme bohužel dneska ne příliš bohatá, zaostalá, velmi malá a dosti nezajímavá země uprostřed Evropy. A abychom se z toho dostali, musíme nejdříve začít pracovat na sobě a na té zemi. Ale to bude ještě nějaký čas trvat."





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta