Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (1799?-1870)






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Přísečnice

Přísečnice (německy Pressnitz)

Přísečnice (německy Pressnitz) byla hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě,  které bylo zbořeno a zaplaveno při stavbě vodní nádrže se stejným názvem. V historických pramenech bývalo přísečnické panské sídlo uváděno jako tvrz, ale, ale prof. Tomáš Durdík (*1951 † 2012), český archeolog a kastelolog ho s přihlédnutím k rozsahu a způsobu opevnění klasifikoval jako hrad.

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie s tvrzí na výřezu z kresby M. Ornyse z roku 1591.
Dobývání tvrze na výřezu z mědirytu
švýcarského rytce M. Meriana (*1593 † 1650) 

Historie

Když v roce 1499 zemřel Mikuláš III. Hasištejnský z Lobkovic, přešla jeho část městečka na syny Václava, Mikuláše IV., Zikmunda a Viléma. Poslední z nich v roce 1518 získal do svého držení celé městečko. Pravděpodobně on nechal, nejspíše v letech 1518-1524, postavit tvrz, ale roku 1533 byl nucen kvůli dluhům přísečnické panství prodat. Za 14 000 zlatých ho koupili bratři Jeroným a Vavřinec Šlikové z Holejče. Za nich došlo k rozvoji stříbrných i železných dolů, ale ve městě sídlil pouze šlikovský hejtman Kryštof Rössler z Jáchymova. V roce 1540 celé panství získal Lorenc Šlik, ale o pět let později mu ho zkonfiskoval král Ferdinand I. a převedl ho pod správu královské komory. Během třicetileté Přísečnicí mnohokrát prošla švédská vojska a docházelo zde k častým střetům. Při jednom z nich byla v roce 1641 tvrz vypálena ustupujícím vojskem generála Johana Banéra. Královská komora ji nechala opravit až v roce 1650.

 

Půdorys zámku v neuskutečněném projektu
J.H.Dienebiera.
Dne 6. června 1973 byl zámek odstřelen a zmizel z  mapy.

Přísečnice - náměstí, zámek, autorka  foto Zdena Binterová. Převzato z  webových stránek obecně prospěšné společnosti Zaniklé obce a města chomutovského regionu.

V následujícím období, kdy se střídala období správy královskou komorou a zástavními držiteli, nebyla tvrz řádně udržována. Zchátralou stavbu nechal hejtman Kryštof Antonín Kayser zbourat a v letech 1749-1754 na jejím místě postavit za 10 687 zlatých barokní zámek. V roce 1811 zámek s velkou částí města vyhořel, ale už o dva roky později byl opraven. V roce 1828 přísečnické panství koupil za 250 000 zlatých saský kníže Otto Viktor ze Schönburg-Waldenburgu. Další majitelkou se roku 1832 stala majitelka červenohrádeckého panství, Gabriela Marie Buquoyová, rozená hraběnka z Rottenhamu. Buquoyové zdejší velkostatek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl majetek zkonfiskován.
Potom byl na zámku internát lesnické školy a později ještě krátce patřil Krajskému skladu léčiv v Ústí nad Labem. Dne 6. června 1973 byl zámek odstřelen a sutiny použity při stavbě hráze přehrady.

Stavební podoba

Pozdně gotickou tvrz podle vyobrazení tvořily dvě věže a palác se sedlovou střechou se třemi štíty obehnané vodním příkopem. Podle vyobrazení z roku 1648 měla tvrz tři okrouhlé věže v nárožích. Na místě čtvrté věže stála patrová budova a ve středu severní strany vysoká hranolová věž. Barokní zámek, který tvrz nahradil, byl postaven jako jednotraktová budova, ale dostavbou vznikla čtyři křídla okolo středového nádvoří. Na jižní straně mírně předstupoval před linii hlavní budovy se zaoblenými nárožími rizality s trojúhelníkovým štítem. Ostatní tři křídla byla v roce 1898 stržena a nahrazena novými. Průjezd do dvora vedl skrz západní křídlo. 

Pohled z Velkého Špičáku na přísečnickou nádrž a Jelení horu.


WIKIPEDIE 





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O nás