Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Potřeba české šlechty vyjádřit svůj postoj k německé okupaci i na zbývajícím území české republiky pokračovala. Ve čtvrtek 7.9.1939 byla na schůzi výboru Národního souručenství veřejně prezentována třetí deklarace: "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939". Přečtení projevu bylo přijato výborem se všeobecným souhlasem a potleskem. Podpisy pod touto deklaraci byly poté získávány jednotlivě - platil zákazu sdružování občanů.“ Zobrazit celý citát »Třetí šlechtická deklarace ze září 1939
Navigace:
OTEC Boleslav I. Přemyslovec *c. po 909 místo † 15.7.972 místo |
MATKA jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
6. český kníže (972-999)Boleslav II. Přemyslovec (zvaný Pobožný)*c. 942 místo † 7.2.999 míso, ‡ Pražský hrad, sv. Jiří |
|
Boleslav II. byl český kníže v letech 972-999. Postupně ztrácel otcem dobytá území – Červeňské hrady, Slezsko, Malopolsko. Ztráty pravděpodobně kompenzoval obsazením jižní Moravy. Za jeho vlády bylo založeno biskupství, Břevnovský a Ostrovský klášter. Po roce 992 onemocněl a byl po nějakou dobu pravděpodobně neschopen vlády. | |
1. oo datum místo |
|
MANŽELKA neznámá manželka/manželky |
|
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
POTOMCI |
|
Václav Přemyslovec Boleslav III. Přemyslovec |
*c. 966 místo † před 999 místo *c. 968 místo † před 1034 asi v Polsku |
2. oo datum místo |
|
MANŽELKA neznámá manželka |
|
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
POTOMCI |
|
Jaromír I. Přemyslovec |
*c. 973 místo † 4.11.1003 místo *c. 975 místo† 9.11.1034 místo |
3. oo datum místo |
|
MANŽELKA Emma “regina” |
|
OTEC MANŽELKY italský král Lothar *datum místo † 22.11.950 místo |
MATKA MANŽELKY Adelheida Burgundská *c. 931 místo † 16./17.999 místo |
POTOMCI |
|
neznámý syn Přemyslovec |
*před 973-993 místo † ? před 999? místo |
Otazníky vyvstávají kolem žen a dětí Boleslava II. Na více manželek se usuzuje z předpokládaného rozmezí možných dat narození Boleslavových synů – 937 až 984. Významný byl jeho sňatek s Emmou, jenž se na svých mincích tituluje “regina”. Její původ byl hledán v burgundském a anglosaském prostředí. Nyní je většinou přijímán její italsko-západofranský původ. Kronikář Kosmas uvádí pouze dva syny Boleslava II., předčasně zemřelého Václava a Boleslava III. Jaromíra s Oldřichem má za syny Boleslava III. Jejich současník Thietmar však mluví o Boleslavovi III., Jaromírovi a Oldřichovi jako bratrech. Tomuto údaji je proto oprávněně dávána přednost. Kosmas má vůbec údaje z přelomu tisíciletí dosti zmatené. (Přemyslovci/Budování českého státu (2009)
♣♣♣
Boleslav II. syn Boleslava I. zvaný Pobožný (972-999). Kosmas o něm vypráví, že byl „kostelů Božích obzvláštní zakladatel. Neboť jak čteme v privileji kostela svatého Jiří, dvacet kostelů náboženství křesťanskému jako věřící křesťan založil a nadal je všemi požitky…“.
Po té, co zemřel první pražský biskup Dětmar, byl na Levém Hradci 19. února zvolen druhým pražským biskupem Vojtěch z rodu Slavníkovců, jenž se vzděláním a evropským rozhledem a vazbami zařadil k nejvýznamnějším osobnostem českého národa. Spolu s knížetem Boleslavem II. Vojtěch založil první mužský klášter v Čechách – opatství benediktinů v Břevnově.
Boleslavovi II. se nepodařilo udržet moc nad velkými částmi říše vybudované jeho otcem. Kyjevský kníže Vladimír obsadil Volyňsko a polský kníže Měšek polská území a Slezsko. Do posledních let vlády Boleslava II. patří i vyvraždění rodu svatého Vojtěcha na Libici v roce 995.
Královské dílo, Ústav dějin křesťanského umění, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova
Rozsah panství Boleslava II.