Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Translace, světec, kanonizace



Etapa 1. trasy A Via Ludmily I

Kudy, jak a co k vidění a navštívení

14 míst zastavení:

 

♣♣♣

1. BEROUN – vlakové nádraží
Začátek etapy je před vlakovým nádražím v královském městě Berouně, kde poutník, pokud přijel vlakem, odbočí doleva a za mostem přes železniční trať se napojí na Stezku Sv. Ludmila vedoucí do obce Tetín. Tetínské území bylo jedním z opěrných bodů soustavy hradišť, která obklopovala přemyslovský stát ve středních Čechách. Jeho počátky jsou nejčastěji kladeny na přelom 9. a 10. století.

♣♣♣

2. TETÍN – náměstí 9. května
V roce 921 byla v Tetíně zavražděna Svatá Ludmila a od těch dob byl Tetín znám ze svatoludmilských a svatováclavských legend. Patrně od poloviny 10. století význam hradiště klesal. Dnes je jeho areál spolu se zbytky tetínského hradu chráněn jako kulturní památka České republiky. Na náměstí 9. května stojí Tetínský zámek a vlevo od něj Tetínské muzeum. Kolem něj se poutník vydá ke kostelu sv. Jana Nepomuckého s hrobkou rodu Vojáčků, letitých majitelů místního zámku. Trasa pokračuje pěšky ke zřícenině hradu Tetín se znamenitými výhledy na řeku Berounku. V okolí jsou Tetínské skály, jeskyně, vyhlídky, Tetínský vodopád, vrch Dalimil. Při návratu do vsi Hradební ulicí si lze odpočinout v komunitním centru Sdružení sv. Ludmily na Tetíně, které sídlí v bývalé faře. Poté může poutník navštívit dva zbývající tetínské sv. Kateřinysv. Ludmily.  Stojí těsně vedle sebe na náměstí.

Po prohlédnutí obou kostelů se poutník opět napojí na Stezku sv. Ludmily a z Tetína míří směrem do Srbska, kam po sjetí k řece pokračuje celou dobu kolem Berounky. 

Pohled od tetínského kostela sv. Jana Nepomuckého na řeku Berounku a železniční trať, podél níž směřuje poutní cesta Via Ludmila až do Srbska.

♣♣♣

3. SRBSKO – náves U Lípy

Srbsku -poutník přejede most přes Berounku a najede na cyklostezku Po stopách českých králů – směr Karlštejn. Tato silnice je však velmi frekventovaná, proto Via Ludmila nabízí  alternativní cyklotrasu. Ze Srbska kolem Prostřední hory k Dubu Sedmi bratří (v posledním úseku se poutník napojí  na Cestu Vojty Náprstka, Svatojakubskou cestu – Železnou), kde je možnost po žluté zajet k lomům Malá Amerika a Mexiko. V okolí je ale lomů více a mají i zajímavé názvy: Rybízový lom, Lom Jižní kříž, Černý lom, Supí lom, Lom Modlitebna, Liščí lom (Liščárna, Foxárna), Lom Soví ráj, Lom Kamensko a Lom Kozolupy. Největší je Lom Velká Amerika, kam už je ale blíže z dalšího zatavení Via Ludmily – Mořiny.

Lom Mexiko s památníkem Na Paměť politickým vězňům 1949 1953 sochaře Petra Váni.

Po navrácení kolem Penzion Hájovna u Dubu po cyklostezce 0013 do městyse Karlštejn.

♣♣♣

4. U DUBU – Přístřešek u Dubu sedmi bratří a Penzion Hájovna u Dubu v Karlštejně

Penzion Hájovna u Dubu

Po případném navrácení z výletu k lomům Malá Amerika a Mexiko pokračuje poutník kolem Penzion Hájovna u Dubu po cyklostezce 0013 do městyse Karlštejn. U barokní Sochy sv. Šebestiána z roku 1714, jejímž autorem je Matyáš Bernard Braun, je nutné z kola slézt a vést ho pěší zónou nahoru do kopce až k hradu Karlštejn. Pokud turista zamíří nejprve dolů k řece najde zde kostel sv. Palmácia. V tomto kostele, který je jediným kostelem tohoto zasvěcení v českých zemí, je připomínána sv. Ludmila – sochy sv. Ludmily a sv. Václava jsou umístěny po stranách oltářního obrazu. Kostel byl postaven císařem Karlem IV. současně se stavbou hradu Karlštejn; dostavěn byl zřejmě v roce 1356. Téhož roku získal Karel IV. od trevírského arcibiskupa Boemunda ostatky mučedníka sv. Palmácia.

 
Hrad Karlštejn

♣♣♣

5. KARLŠTEJN – Hrad Karlštejn
Základní kámen nejvýznamnějšího a bezesporu nejznámějšího českého hradu byl položen římským císařem a českým králem Karlem IV. roku 1348 mimo jiné za účelem uložení korunovačních klenotů a svatých ostatků.

Po prohlídce hradu Karla IV. pokračovat dále po silnici (11619) směr Mořina. Tato silnice velmi málo frekventována, jde o příjemnou cestu lesem. V Mořině stojí  na návsi kostel sv. Stanislava. I z Mořiny je možné jet po žluté k Velké Americe a dalším lomům.

♣♣♣

6. MOŘINA – Kostel sv. Stanislava

Mořina – na návsi kostel sv. Stanislava. Z obce je možné jet po žluté k lomu Velká Amerika. Jinak vyjet z Mořiny silnicí 10122– za obcí se silnice rozdvojuje (11613) směr Kozolupy – návštěva lomu Velká Amerika a Mexiko a zpět na cyklostezku 0013 a dál 10122 směr

♣♣♣

7. TRNĚNÝ ÚJEZD

Trněný Újezd je součástí obce Mořina. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1453. Nedaleko Trněného Újezda se nachází ves Lužce se stejnojmenným zámkem.

♣♣♣

8. KUCHAŘ po cyklostezce 0013.

Název obce pochází z toho, že jde o ves darovanou královskému kuchaři z Karlštejna. Údajně mu jí daroval přímo Karel IV. Lucemburský. Dnes je ves součástí obce Vysoký Újezd a leží na křižovatce silnic z Vysokého Újezdu do Třebotova a z Rudné do Mořiny v nadmořské výšce 380 m. Na sever od vsi se nachází les Březná, kterým vede i trasa Via Ludmily směrem do Tachlovic. Rozloha vesnice je 311,6 ha a žije v ní cca 110 obyvatel.

Turistický rozcestník „Kuchař rozcestník“ na křižovatce silnic III/10121 a III/10122.

♣♣♣

9. TACHLOVICE – Kostel sv. Jakuba Staršího
Tachlovice (10126)

♣♣♣

10. TACHLOVICE – Karlštejnská

♣♣♣

11. NUČICE – Kaple sv. Prokopa

♣♣♣

12. RUDNÁ – Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

♣♣♣

13. ÚHONICE
Drahelčice – 50 metrů od konce ul. Malá Strana odbočit doleva do ul. Slunečná. Ze Slunečné odbočit doprava – silnička mezi poli (pokračování ulice U Lípy) směr Úhonice.

♣♣♣

14. HÁJEK – františkánský klášter u Červeného Újezda
V Úhonicích přejet silnici Dušnická a pokračovat ul. Na Vlečce ke hřbitovu a napojit se na cyklostezku KO 1 k Hájku.
Krahulov – za železniční stanicí Nučice ulicí U zastávky a Pod Můstkem (10127), vjet na silnici l. třídy – ul. 5. května a ke kostelu Stětí sv. Jana Křtitele  a rovně po 101 ul. Lidická – podjet magistrálu – ul. Hořelická a odbočit do ul. Malá Strana (za rybníkem).

Ve františkánském klášteře končí Poutní cesta z Prahy do Hájku původně lemována 20 výklenkovými kapličkami. Poutník se tak vydá “proti toku času” od v pořadí dvacáté kaple k první kapli na Dlabačově.

♣♣♣




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás