Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (1824-1904)






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Lucemburský, Karel IV. *1316 † 1378, císař a král

12. 10. 2006 | Jan Drocár | Osobnosti

Nástupcům svým,
kteří seděti budou po mně
na dvojím mém trůně,
kladu na srdce,
aby poznali dvojí život
tohoto světa
a zvolili si lepší.


Karel IV. / Vita Caroli

 VÝBĚR NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DAT ZE ŽIVOTA
ŘÍMSKÉHO CÍSAŘE A ČESKÉHO KRÁLE
KARLA IV. (I.) LUCEMBURSKÉHO

1316 14.května

Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jan Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 


Možná se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí. Na počátku vlády Lucemburků v Českém království tento objekt využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze královna Eliška Přemyslovna. Rovněž Karel IV. využíval krátce pohostinství domu, než došlo po roce 1333 k renovaci Pražského hradu a Královského paláce.

Podle jiných pramenů jsou ale pravděpodobnějším místem narození Karla IV. komnaty měšťanského domu na Starém Městě, snad U Štupartů nedaleko kostela svatého Jakuba.  

1316 30.května křest na jméno Václav
1318 22.listopadu narození bratra Přemysla Otakara
1319 únor - listopad uvězněn na Lokti
1319 konec roku internován na Křivoklátě
1320 20.dubna úmrtí bratra Přemysla Otakara
1322 počátek roku narození bratra Mikuláše (z nemanželského lože)
1322 12.února narození bratra Jana Jindřicha
1322 21.září svatba tety Marie s francouzským králem Karlem IV. Sličným Kapetovcem
1323 27.března narození sester-dvojčat Anny a Elišky
1323 4.dubna povolán otcem do Paříže
1323 15.května Karlova svatba s Blankou z Valois a biřmování (přijímá jméno Karel) v Paříži
1330 jaro povolán otcem do Lucemburska
1330 28.září úmrtí matky Elišky Přemyslovny ve Zbraslavském klášteře
Klášterní mariánský chrám s kryptou určil Václav II. za královské pohřebiště panující přemyslovské dynastie a sám zde byl jako první v r. 1305 pohřben; po něm pak i dalších 13 členů rodu Přemyslovců a Lucemburků včetně Václava III. a Elišky Přemyslovny, naposledy v r. 1419 tělo Václava IV.
1331 jaro povolán otcem do Itálie
1331 2.června místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii
1333 24.srpna odjezd z Itálie
1333 30.října příjezd do Prahy
Před svým slavným vstupem do Prahy se Karel IV. nejdříve zastavil na Zbraslavi, kde se ve Zbraslavském klášteře poklonil u hrobu své matky.
1334 25.ledna první Karlova listina jako moravského markraběte
1334 jaro zahájení obnovy královského paláce na Pražském hradě
Po roce 1333, po letech politických zmatků a nezájmu krále Jana Lucemburského o panovnické sídlo, se rozhodl Karel IV. vybudovat si reprezentativní rezidenci. Starý královský palác na Pražském hradě byl ve značně zchátralém stavu právě až do přestavby Karlem IV. Počátky práce na obnově paláce spadají již do ranných 30. let 14.století, ale teprve se začátkem velkolepé přestavby baziliky sv. Víta v arcibiskupskou katedrálu nabyly na dynamice. Karel IV. chtěl z královského paláce, potažmo celého Pražského hradu, udělat reprezentativní rezidenci, v jejíž podobě by se odráželo politické postavení jejího obyvatele, který byl nejen českým králem, ale od roku 1355 rovněž císařem Svaté říše římské. Projekt byl ovšem kvůli uměleckým a finančním požadavkům panovníka velmi náročný a pokračoval v něm tedy i jeho syn, král Václav IV.
1334 12.června příjezd Blanky z Valois do Prahy
1334 prosinec druhý sňatek otce Jana (s Beatrici z Bourbonu v Paříži)
1335 24.května narození dcery Markéty
1335 30.července návrat krále Jana do Prahy - počátek konfliktů otce a syna
1337 25.února narození nevlastního bratra Václava (Lucemburského)
1339 8.ledna Karel IV. založil kolegiátní kapitulu Všech svatých na Pražském hradě
1340 x Karel IV. založil na Novém Městě pražském Kostel sv. Karla Velikého
Dominantní poloha tohoto kostela na kopci zvaném Karlov svědčila o Karlově úctě k tomuto světci. Nelze vyloučit, že panovník chtěl vybudovat Prahu s početnými stavbami i pahorkatým terénem připomínající starověký Řím. Spojená pražská města s oběma hrady, zajímající plochu 650 hektarů, předstihl tehdy jen Řím a Cařihrad.
1341 11.června na zemském sněmu v Praze jmenován následníkem trůnu
1341 11.července úmrtí sestry Markéty před svatbou s polským králem Kazimírem
1342 srpen narození dcery Kateřiny v Praze
1343 14.ledna volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem
1344 30.dubna povýšení pražského biskupství na metropolitní arcibiskupství
1344 21.listopadu položení základního kamene 
k Svatovítské katedrále

Karel IV., jeho otec český král Jan Lucemburský, Karlův mladší bratr Jan Jindřich a arcibiskup Arnošt z Pardubic položili do předem vykopané jámy základní kámen Katedrály sv.Víta na Pražském hradě. Stalo se tak při slavnosti instalace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Založit tak monumentálně pojaté dílo umožnil velkolepý dar desátku urbury ze všech stříbrných dolů v Čechách, který poskytl pražské kapitule na stavbu 23.10.1341 český král Jan Lucemburský. Pražský arcibiskup poskytl na stavbu peníze ze svých příjmů i dědictví po otci.
1346 11.července volba římským králem v Rhensu
1346 26.listopadu korunovace na římského krále v Bonnu
1347 2.září Karlova a Blančina korunovace v Praze
K příležitosti korunovace 2. září 1347 na českého krále dal Karel zhotovit svatováclavskou korunu a posléze se podílel i na formulování korunovačního řádu
Karel IV. založil pro řád slovanských benediktinů klášter Na Slovanech (chrám P.Marie a slovanských patronů). Klášter s chrámem založil v souvislosti s plánovaným zahájením výstavby Nového Města pražského o rok později, ale neméně podstatná příčina spočívala v Karlově snaze o obnovení slovanské církevní vzdělanosti v Čechách, jejíž centrem by se stal právě nový klášter. Ten se také za života císaře těšil jeho mimořádné přízni.
1347 21.listopadu Karel IV. založil jako součást karmelitánského kláštera chrám P. Marie Sněžné, který je nejvyšší kostelní stavbou v Praze.
Tento akt souvisel se založením a budováním Nového města pražského o rok později.
1348 8.března založení Nového Města pražského
1348 7.dubna vydání základních státoprávních listin a zakládací listiny pražské univerzity
s fakultou svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou. Filozofie, které se v rámci tzv. sedmera svobodných umění vyučovalo na artistické fakultě, byla na univerzitě považována za důležitou součást odborné přípravy i lékařů, právníků a teologů.
1348 10.června položení základního kamene ke Karlštejna
1348 1.srpna úmrtí manželky Blanky z Valois
Karel IV. po založení Nového Města pražského v roce 1348 dal přestavět Vyšehrad, který zahrnul do nového opevnění Prahy a jehož význam až do této doby značně poklesl. Vyrostl nový palác v gotickém slohu a také kapitulní chrám sv. Petra a Pavla byl takto přestavěn. Karel IV. se snažil o pozvednutí královského majestátu, reformoval proto korunovační řád, kterému měli napříště podléhat všichni zvolení panovníci Českého království. Vyšehradu v něm připadlo významné místo, neboť z něho vyjížděl zvolený panovník na korunovaci do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Karel IV., se rovněž s velkou pečlivostí věnoval přemyslovské tradici povolání knížete Přemysla kněžnou Libuší od pluhu, což měly dokumentovat lýkové střevíce a mošna uchovávané v paláci Vyšehradu.

Karel IV. daroval vévodům saským Saský dům, kteří nechali na jeho místě ve 2. polovině 14. století ve slohu vrcholné gotiky vybudovat výstavný palác. Původně se na místě objektu v těsném sousedství Karlova mostu, zvaného rovněž dům „U Šteiniců", nalézal patrně již ve 13. století kupecký dvůr, zvaný Vlašský, jehož majitelem byl panovník.

Z iniciativy Karla IV. bylo založeno a vyměřeno jako hlavní veřejné a obchodní prostranství nově zakládaného Nového Města pražského dnešní Karlovo náměstí. Jmenovalo se různě (Tržiště velké, rynk Novoměstský, rynk Hořejší), od poloviny 15. století pak Dobytčí trh a teprve v roce 1848 získalo náměstí svoje současné jméno.

Za osobního dohledu Karla IV. bylo vyměřeno dnešní Václavské náměstí v Praze. Protože bylo původně určeno k trhům s koňmi, jmenovalo se Koňský trh. Na návrh Karla Havlíčka Borovského bylo v roce 1848 nazváno Václavským náměstím.

1349 4.března sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu
1349 25.července korunovace Karla a Anny Falcké v Cáchách
1349 7.září úmrtí dcery Markéty, manželky Ludvíka I. Uherského
1349 11.září úmrtí sestry Jitky-Bonny, manželky francouzského krále Jana II. Dobrého z Valois
1349 1.listopadu korunovace Anny Falcké v Praze
1349 26.prosince udělení Moravy jako léna České koruny bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům
1350 17.ledna narození syna Václava
Ve 14. století prodělal vrcholně gotickou přestavbu do podoby trojlodní baziliky s krátkým kněžištěm s lichými cihlovými arkádami a dvěma průčelními věžemi kostel sv.Havla a stal se čtvrtým nejdůležitějším chrámem Prahy. Karel IV. mu daroval jako relikvii hlavu sv. Havla.
1351 28.prosinec úmrtí syna Václava
Karel IV. založil jako farní chrám horní části Nového Města pražského chrám Svatého Štěpána
1353 2.února úmrtí manželky Anny Falcké
1353 duben svatba dcery Kateřiny s Rudolfem IV. Rakouským v Praze
1353 27.května svatba Karla s třetí manželkou Annou Svídnickou v Budíně
1353 28.července korunovace Anny Svídnické v Praze
1355 6.ledna korunovace "železnou" lombardskou korunou v Miláně
1355 5.dubna císařská korunovace Karla a Anny Svídnické
1355 28.září svatováclavský sněm v Praze
1355 6.října odvolání zákoníku Maiestas Carolina
1355 11.listopadu první oficiální návštěva Karlštejna
1356 červenec básník Francesco Petrarca v Praze
1356 konec roku vydání Zlaté buly Karla IV.,
zákoníku, který bude platit ve Svaté říši římské až do roku 1806
1357 27.března zakládací listina kapituly na Karlštejně
1357 9.července položení základního kamene Karlova mostu

Karel IV. položil základní kámen nového mostu přes Vltavu. Na jeho místě stál původně most románský, zvaný podle manželky českého krále Vladislava I. Juditin. Postaven byl v letech 1158 - 1171, v roce 1272 jej vážně poškodila povodeň a jeho zbytky pak nevydržely 3.února roku 1342 nápor ledu, dřeva a jiného materiálu, přineseného opět povodní. Zničení mostu bylo ve své době považováno za národní pohromu.
Po této katastrofě byl dlouhou dobu provizorně užíván pouze most dřevěný. Základní kámen nového mostu (původně se jmenoval Pražský či Kamenný a teprve až od roku 1870 byl nazván Karlův most)

Karel IV. položil základní kámen přesně 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut, aby rok, den, měsíc, hodina a minuty tvořily magické číslo, stejné při čtení z obou stran – 135797531. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku.


Současně s budováním Karlova mostu bylo započato i s výstavbou Staroměstská mostecké věže Dokončena byla patrně kolem roku 1380.

1358 19.března narození dcery Elišky
1360 x Karel IV. založil společně s klášterem servitů v údolí potoka Botiče chrám Zvěstování P.Marie Na Slupi (Na Trávníčku).

V letech 1360-1362 nechal vybudovat Hladovou zeď, jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malé Strany) a také Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Zeď se táhla od prostoru Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. Dosahovala výšky 4 - 4,5 metru při šířce 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami a jako stavebního materiálu se užilo opuky. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361. Tehdy zde patrně část chudiny získala jistotu výdělku na stavbě opevnění, které ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.

1361 26.února narození syna Václava IV. na hradě v Norimberku
1362 11.července úmrtí manželky Anny Svídnické
Karel IV. založil chrám Svatého Apolináře Na Větrově, když sem přeložil kapitulu ze Sadské
1363 21.května svatba se čtvrtou manželkou Alžbětou z Pomořan-Wolgastu v Krakově
1363 15.června korunovace Václava IV. v Praze
1363 18.června korunovace Alžběty Pomořanské v Praze
1365 22.května přijetí papežem Urbanem V.
1365 4.června korunovace v Arles
1366 19.března svatba dcery Elišky s Albrechtem III. Rakouským
a ovdovělé dcery Kateřiny s Otou Braniborským v Praze
1366 11.července narození dcery Anny
1367 30.listopadu vysvěcení kaple sv.Václava v pražské katedrále
1368 14.února narození syna Zikmunda v Praze
1370 15.června narození syna Jana (Zhořeleckého)
1370 29.září svatba Václava IV. s první manželkou Johanou Bavorskou v Norimberku
Karel IV. inicioval přestavbu (novostavbu) Kaple Všech svatých (Starý královský palác na Pražském hradě). Pro stavbu, který se uskutečnila v letech 1370-1387 byla Karlovi IV. vzorem francouzská Sainte Chapelle, shromaždiště nejcennějších křesťanských relikvií celé tehdejší katolické Evropy
1372 13.března narození syna Karla v Praze
1373 24.července úmrtí syna Karla
1373 4.září úmrtí dcery Elišky, manželky Albrechta III. Rakouského
1373 29.září narození dcery Markéty v Praze
1373 2.října udělení Branibor Karlovým synům
1375 12.listopadu úmrtí bratra Jana Jindřicha
1376 30.března volba Václava římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem
1376 6.července Václavova korunovace v Cáchách
1376 21.prosince ustanovení o následnickém řádu
1377 srpen narození posledního dítěte, syna Jindřicha,
v Tangermünde
1378 29.listopadu Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večer na Pražském hradě
v důsledku zápalu plic ve věku šedesátidvou a půl roku. Je pochován v královské hrobce chrámu sv.Víta na Pražském hradě.po boku svých manželek
1378 11.-15.prosince smuteční obřady
v pohřební řeči po své smrti je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti.

grafika rodokmenu a foto © Pavel Loužecký





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta