Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Také by bylo hezké, kdyby lidé nekradli, nesmilnili a neopíjeli se kořalkou." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel VII. *1937






Historická šlechta je součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Bitva na Bílé hoře

08. 11. 2009 | Jana Achcenitová | Autor píše

Na rozsáhlém území Evropy zanechala válečné stopy třicetiletá válka. Svůj běh započala v Čechách bitvou na Bílé hoře.
Před 389 lety, přesněji 8. listopadu 1620, zde proti sobě stály dvě bojující strany - stavovská armáda v čele s Kristiánem z Anhaltu st., Jindřichem Matyášem Thurnem, Jiří Fridrichem z Hohenlohe a Jindřichem Šlikem. Katolické síly, tj. císařskou armádu a vojska Katolické ligy zastupoval Karel Buquoy, Maxmilián Bavorský a Jan T. Tilly. 

Letohrádek Hvězda na Bílé hořeStavovské vojsko se rozložilo na kopci u Bílé hory a jeho ležení dosahovalo až ke zdi rozsáhlé obory letohrádku Hvězda. Katolické vojsko přicházelo od Ruzyně a Řep. Početní síly na obou stranách byly téměř vyrovnané. Katolické vojsko však bylo lépe organizováno a tažení proti Čechům bylo prohlášeno za tažení proti kacířům. Stavovská armáda se opírala především o najaté žoldnéře a také v té době byly síly a především finance stavovského odboje již vyčerpány.
František Sekanina ve své knize Bílá Hora píše …“čeští stavové byli příliš důvěřiví k najatým žoldnéřům, kteří byli sehnáni ze všech končin světa. Této mase se nedostávalo vroucího vlasteneckého cítění, vřelosti a zápalu. Během kratičkých dvou hodin, co bitva trvala, přece jen vykonán nejeden hrdinský, odvážný čin. Ale byla to spíše touha po hrdinství a po válečném dobrodružství.“
Útok zahájila císařská vojska, žoldnéři stavů začali utíkat a panika zasáhla zbylé stavovské vojsko. U zdi letohrádku Hvězda se bránily už jen zbytky Thurnovy jednotky, ale marně.

  
    Fridrich Falcký                     Ferdinand II. Habsburský

Pomník na Bílé hořeČeský vzdorokrál Fridrich Falcký se k bitvě ani nedostavil, protože v té době pořádal slavnostní oběd pro anglické vyslance. A v okamžiku, kdy se rozhodl bojiště navštívit, potkával se s již ustupující armádou. Po večerní poradě nechal proto naložit vozy a ráno 9. listopadu 1620 ve spěchu opouštěl Prahu. Po jeho útěku vtrhlo do Prahy císařské vojsko Ferdinanda II. Habsburského a o osudu české královské koruny bylo rozhodnuto.

Následky bitvy vyvrcholily krvavým divadlem 21. června 1621 na Staroměstském náměstí, kde bylo popraveno 27 povstalců - tři odsouzenci stavu panského, sedm stavu rytířského a zbývající odsouzení byli měšťané.
V roce 1920 byla na památku 300. výročí bitvy na Bílé hoře, na prvním bojišti třicetileté války, postavena malá mohyla s pomníčkem.


Jana Achcenitová, 08. 11. 2009

e-mail: redakce@historickaslechta.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta