Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Stačí nám, aby se svoboda projevu ustálila natolik, aby každý mohl nazvat zajíce zajícem, hraběte hrabětem či kejklíře kejklířem, aniž..." Zobrazit celý citát »

Kinský Radslav (1928-2008)



Slavnostní mše k 1200. výročí úmrtí Karla Velikého

12. 01. 2014 | Jan Drocár | Očekáváme...

Rok 2014 proběhne v Evropě ve znamení připomínání si 1200. výročí úmrtí († 28.1.814) prvního středověkého římského císaře Karla I. Velikého, mnohými nazývaného Otcem Evropy. V Praze se k tomuto výročí připravuje ojedinělá akce. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český bude v sobotu 25.1.2014 v chrámu sv. Víta na Pražském hradě celebrovat slavnostní vzpomínkovou mši sv., na kterou budou zváni i potomci Karla Velikého.

A zvát na mši a setkání je symbolicky bude i římský císař a český král Karel IV. Lucemburský. Pro něj byl Karel Veliký nejen přímým předkem ve 20. generaci, ale i celoživotním vzorem a inspirací. Kromě toho, že nechal na hradě Karlštejn vymalovat rodokmen dokladující jeho genealogickou příbuznost s Karlem Velikým, vystavěl také tomuto svému prvnímu předchůdci na římském trůnu kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na pražském Karlově.

Karel IV. před kostelem Nanebevzetí Panny Marie
a sv. Karla Velikého na pražském Karlově

Karel IV. položil také základní kámen chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde se slavnostní mše k poctě Karla Velikého bude konat. Spolu se svým otcem králem Janem Lucemburským, mladším bratrem Janem Jindřichem a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Stalo se tak 21.11.1344 vzápětí po slavnostní mši ve staré bazilice sv. Víta, při níž první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic obdržel palium – odznak své hodnosti.

Nyní, po 670 letech, se hosté a potomci Karla Velikého (jsou zároveň i potomky Karla IV.) sejdou v katedrále na slavnostní mši, nad kterou převzal záštitu 36. nástupce Arnošta z Pardubic na pražském arcibiskupském stolci, Dominik kardinál Duka.

První chrám sv. Víta, který měl podobu rotundy založil již sv Václav. Později rotundu nahradila bazilika, kterou začal stavět v roce 1060 kníže Spytihněv II. Po zřízení pražského arcibiskupství, které potvrdil bulou z 5.5.1344 papež Klement VI., se bazilika sv. Víta stala chrámem metropolitním a začala výstavba nové katedrály. Během staletí tu nalezly místo hroby nejen českých knížat a králů, ale i několika vladařů Svaté říše římské – římských králů a císařů, nástupců Karla Velikého. K nim patří jak Karel IV. a jeho syn Václav IV.(římský král), tak císařové Ferdinand I., Maxmilián II. a Rudolf II.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta