Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" ..." Zobrazit celý citát »

Kinský Radslav (1928-2008)



Opožděná vzpomínka na prvorozeného syna posledního českého krále

12. 03. 2012 | Jan Drocár | Autor píše

V pondělí 4. července 2011 ráno zemřel ve věku 98 let "v klidném spánku" ve svém domě v bavorském Pöckingu nedaleko Mnichova Dr. Otto Habsburský. Výrazná postava dějn evropské civilizace ve 20. století, nejstarší syn posledního rakousko-uherského císaře a českého krále Karla I. (III.). V českých zemích se zádušní mše konala v sobotu 9. července 2011 v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi  o 12. hodině polední.  Na nejstarším poutním místě v Čechách, na místě umučení hlavního národního světce knížete Václava.

Před mší

  

  

  

  

  

  

  

    

  

"U Palladia české země, při relikvii jeho otce, blahoslaveného císaře Karla I. z Domu Rakouského společně vzdejme poslední poctu zvěčnělému dědici tradice českých králů, členu Evropského parlamentu a čestnému občanu českých měst, vzácnému člověku, jenž dokonal své životní dílo" - zvala pozvánka zasílaná jménem Duchovní správy poutního místa Stará Boleslav a Matice staroboleslavské, České a moravské zemské Modlitební ligy císaře Karla I. za mír mezi národy, Vojenského a špitálního Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a Tradičních vojensko-historických občanských sdružení.

  

  

  

Zádušní Mši svatou za  Ottu Habsburského celebroval ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Přítomen byl rakouský velvyslanec v České republice Ferdinand Trauttmansdorff s chotí, šlechtu zastupovali členové rodů Czernin, Bořek-Dohalský, Lobkowicz, Mensdorff-Pouilly, Paar, Strachwitz, pozvání přijal malíř a grafik Adolf Born s manželkou. Bailli Ondřej Vanke zastupoval  spoluorganizátory  z Vojenského a špitálního Řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Památce zesnulého se přišli poklonit občané místního dvojměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, zástupci maltézského a dalších řádů i členové vojensko-historických občanských sdružení v dobových uniformách. 
Mezi nimi i  správce brandýského zámku Milan Novák,  rytíř papežského Řádu svatého Řehoře a organizátor každoročních brandýských Audiencí u císaře Karla I. Milan Novák byl hlavním průvodcem Otty Habsburského při jeho posledních návštěvách na zámku v Brandýse,  oblíbeném sídle habsburského rodu již od dob císaře a krále Rudolfa II.  

Mše

  

  

  

  

  

    

  

  

  

Otto Habsburský

Dr. Otto Habsburský (*20. 11.1912 vila Wartholz u Reichenau v Dolním Rakousku † 4.7. 2011 Pöcking) byl respektovanou hlavou habsburského rodu plných 89 let. Od smrti svého otce Karla, který zemřel 1. dubna 1922 na Madeiře. Oficiálně se ale stal  hlavou habsburského domu a hlavou Řádu zlatého rouna 20. října 1930 při dosažení zletilosti a ukončení opatrovnictví matky Zity. Ta také přísně dohlížela na jeho vzdělání. Otto  byl vyučován v národních jazycích rakousko-uherské monarchie (hovořil tedy vedle rodné němčiny čtrnácti dalšími jazyky, včetně češtiny a maďarštiny). 

Zámek a město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav byly pevnou součástí vzpomínek císařské rodiny - Karel a Zita zde podle svých slov prožili nejkrásnější období života. A toto místo bylo zcela výjimečné také pro Ottu. S rodiči zde pobýval již jako pětiletý. Jak často připomínal „starými svazky“ se cítil k městu trvale vázán a tento svůj vztah prožíval jako citové dědictví, které mu rodiče předali.

Politické dějiny Evropy a Čech mu dovolily Brandýs nad Labem – Starou Boleslav osobně opět navštívit až 7. prosince 1990. Dvaaosmdesát let po prvním pobytu otce, který sem narukoval k 7. dragounskému pluku vévody Lotrinského 1. července 1908.

Při své další návštěvě 29. dubna 2006 mohl Otto již pobýt v nově zrekonstruovaných komnatách brandýského zámku. Těch komnatách v nichž prožívali své šťastné chvíle jeho rodiče.
Při své poslední návštěvě obdržel Otto Habsburský od města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav čestné občanství. Stalo se tak při příležitosti jeho 95. narozenin. „Děkuji vám, že jste mi umožnili stát se zase jednou Čechem“, pronesl při přebírání pocty v kapli brandýského zámku 2. května 2008.

 

  

Dr. Otto Habsburský s dcerou Walburgou při přebírání čestného občanství
města Brandýs nad Labem- Stará Boleslav

Ottovo poslední poselství

Poslední dopis napsal Otto Habsburský do Brandýsa-Staré Boleslavi při příležitosti Slavnosti uložení relikvie blahoslaveného Karla I., která se konala v roce 2011 v rámci každoročně pořádané a mezinárodně navštěvované akce Audience u císaře Karla I.

Z Ottova poselství bylo během Audience citováno a Mše svatá s posvěcením kaple a uložením relikvie jeho otce se tak v neděli 1. května 2011 v chrámu Nanebevzetí Panny Marie uskutečnila za Ottovy duchovní přítomnosti. Zde jsou jeho slova určená účastníkům slavností:

„Milí přátelé!
Scházíte se opět v Brandýse, abyste si připomněli blahoslaveného císaře Karla.
Císař Karel zde strávil jako mladý důstojník s mojí matkou velmi šťastné období. Vážil si také velice blízkosti Palladia ve Staré Boleslavi, ke kterému rád opětovaně putoval. Proto je zvláště dojemné, že bude jeho relikvie umístěna právě na tomto místě.

Měl jsem sám již víckrát možnost pobýt s Vámi moji milí přátelé, v Brandýse a vidět všechno, co jste již dokázali a na čem nyní pracujete. To, co se u Vás teď děje, má velký význam pro Střední Evropu a pro naši společnou tradici. Právě v Brandýse se stále znovu ukazuje, že národy podunajského prostoru patří dohromady. To, že se zde scházejí příslušníci různých národů, znamená, že nás nerozděluje náš jazyk, ale že nás naopak spojuje naše společná minulost.
Právě toto je v současné době nesmírně důležité. Mnozí lidé totiž mají tendenci příliš snadno zpochybnit to, čeho již bylo dosaženo. Máme však přesto všechny důvody, abychom byli optimističtí. Pokud se někdo dožije mého stáří, je to vidět zvláště zřetelně. Navzdory totalitním diktaturám 20. století se nám daří, aby společenství, která srostla dohromady přirozeným způsobem, zase nalézala cestu k sobě. Z historie se můžeme poučit o tom, že národy a národnosti nemohou žít tak, že budou stát proti sobě, ale pouze spolu a vedle sebe.
To je také to, o co se vždy snažil můj otec, císař Karel – o mírové soužití národů. Právě společenství, které se schází zde v Brandýse, si na tomto poli získalo velké zásluhy – zasloužilo se o společnou tradici, o střední Evropu a o naši společnou budoucnost!
Přeji Vám mnoho úspěchů do další činnosti a ještě mnoho takovýchto krásných setkání !!!
Srdečně zdraví Váš Otto von Habsburg.“

Sedmdesát dní po uložení relikvie bahoslaveného Karla I. ve staroboleslavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie se zde konala 9. července 2011 i zádušní mše za jeho 4. července zemřelého nejstaršího syna Ottu.

Po Mši

  

  

  

    

  

  

  

  

  

  

  

  


V článku bylo citováno z knihy Dr. Milana Nováka Náš arcivévoda císař a král
Karel I. Rakouský  v městě Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi.

Fotografovali Alena Drocárová, Karel Feitl, Zdeněk Nováček:

  
Karel Feitl s manželkou Ivanou                     Ivana Feitlová, Alena  Drocárová

Zleva vpravo: Zdeněk Nováček s manželkou Lenkou majitelé zámku Potštejn





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta