Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (1824-1904)



Karel IV. v Anatomickém ústavu

21. 04. 2016 | Redakce | Karel IV.

NAROZENINY KARLOVY NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ

"Fakt, že naše 1. lékařská fakulta, následnice jedné ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy, a potažmo celá univerzita oslavuje sedmisté narozeniny našeho zakladatele Karla IV. - českého krále a římského císaře -, je vlastně velmi osobní. A protože to opravdu nejsou narozeniny ledajaké, setkáváme se při tomto výročí i se spoustou dalších gratulantů. Je jich opravdu mnoho a tvoří skvělou společnost," vítal účastníky Semináře o životě a smrti Karla IV. děkan 1. LF UK Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Seminář o Životě a Smrti  Karla IV. byl  21.4.2016 zahájen ve Velké  posluchárně 
Anatomického ústavu
1. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy (LF UK)  v 15.30 hodin a trval až do 
20. hodiny večerní. Celý program semináře byl provázen velkou účastí a zájmem posluchačů.

 

 

"Co nás všechny spojuje?", pokračoval Aleksi Šedo. "Respekt k významnému muži. Člověku, jenž dokázal propojit politický talent a odvahu k boji, ale který zároveň vnímal duchovní hodnoty a význam vzdělanosti. Přitom byl schopen ocenit a užít světské stránky života, vínem počínaje a turnajovými kláními - z dnešního pohledu adrenalinovými sporty - konče. Byl v pravém slova smyslu evropským občanem a hybatelem.

 

Před zahájením akce: zleva přednosta Anatomického ústavu Prof. MUDr. Karel Smetana DrSc., Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., a Prof. MUDr. Aleksi Šedo, Dr.Sc.Seminář O životě a smrti Karla IV. připravila
MUDr. Anna Trojanová, jednatelka společnosti Kardiologie pro děti a dorost ve spolupráci
s PR 1. LF  UK  (Ing. Jana Tlapáková).

 

Velká posluchárna byla zcela zaplněna. Podle sdělení přednášejícího Jana Drocára byli mezi posluchači i tři potomci Karla IV.Aby se na všechny zájemce dostalo, byl průběh semináře přenášen i do posluchárny
o patro výše - foto ale není k dispozici. 

 

Součástí slavnostního semináře bylo také vystoupení souboru zobcových fléten Pražské konzervatoře Consortium Conservatotium pod vedením prof. Jakuba Kydlíčka

Consortium Conservatorium

je soubor zobcových fléten Pražské konzervatoře tvořený studenty oboru hra na zobcovou flétnu a jeho obsazení se mění ve shodě s aktuálním obsazením třídy. Na slavnostním semináři zahrály: Monika Reslerová, Alžběta Chlubnová, Eva Liptáklová, Lucie Valtrová, Zdenka Sládková, prof. Martina Bernášková - zobcové flétny, Marta Ebenová j.h. - cantus.
K výběru tohoto hudebního tělesa pro slavnostní zahájení semináře o "Životě a smrti Karla IV. nesporně přispěl fakt, že Pražská konzervatoř byla v roce 1810  založena českou zemskou šlechtou, mezi jejímiž členy bylo i mnoho potomků Karla IV.  Skupina 53 českých šlechticů tehdy ustanovila pod názvem 
Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, soukromé sdružení, prostřednictvím kterého poté více jak 100 let konzervatoř financovala a po ekonomické stránce také řídila. První školní rok na konzervatoři zahájila 24.4.1811 - před 205 lety . Jednota nechala postavit i Rudolfinum, kde měla Pražská konzervatoř původně své sídlo.

 

Seminář byl doprovázen vernisáží výstavy kreseb akademického malíře Pavla Koutského.
Jeho kresby jsou také součástí publikace, která k semináři O životě a smrti Karla IV. vyšla.
Jmenuje se Karlovo evangelium a kromě editorky Anny Trojanové do ní přispěli:
Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český
(k 700. výročí narození Karla IV.),
Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. (Karel IV. - vladař a donátor),
Prof. PhDr. Petr Čornej, Dr.Sc. (Karel IV. - Profil vůdčí osobnosti pozdně středověké Evropy),
PhDr. Václava Kofránková, Ph.D. (Dědictví po předcích. Karel IV. a dynastická tradice),
Prof. MUDr. Radomír Čihák, Dr.Sc.
(Kosterní pozůstatky Karla IV.; lékařsko-antropologická interpretace nálezů),
Prof. MUDr. Jan Bartoníček, Dr.Sc (Osudová poranění Otce vlasti).
V publikaci je také citováno z vlastního životopisu Karla IV. "Vita Caroli" a je v ní zachycené
i genealogické linie od prvního středověkého římského císaře Karla Velikého ke Karlu IV.,
který sestavil Jan Drocár.

pro zvětšení, prosím, klikněte na obrázek

Akademický malíř Pavel Koutský, 

který na výstavě doprovázející seminář nadčasově umělecky ztvárnil osobnost a dobu Karla IV., učí animaci na pražské FAMU a je také výtvarníkem mezinárodního festivalu AniFest.  Ve své tvorbě se věnuje animovanému filmu, převážně kreslenému. Ve volných chvílích ho zajímá především historie, ve které nalézá souvislosti a následně je ve své tvorbě sděluje se smyslem pro symboličnost
a dynamickou zkratku.

 

Kardinál Dominik Duka OP:

"Propojení pozemského a nebeského bylo vlastní Karlově zbožnosti. Kolekce relikvií a různých posvátných předmětů měla nejen připravit Prahu jako nový Řím, sídlo říše. Karel však vidí dál, nežije svůj život jen přítomností, ale spojuje tuto přítomnost s eschatologickou budoucností, novým Jeruzalémem. Jistěže v této myšlence můžeme vidět i spojení s otcem Evropy Karlem Velikým."

 

Jako první vystoupil před posluchače Prof. PhDr. Petr Čornej , DrSc. s přednáškou Karel IV.: Profil vůdčí osobnosti pozdně středověké EvropyJménem arcibiskupa pražského a primase českého Dominika kardinála Duky OP pozdravila přítomné sestra Dominika.

 

"Karel IV. byl člověk z masa a kostí",

připomněl ve své přednášce Prof. PhDr. Petr Čornej , DrSc.. "Snad v ještě větší míře než jiní středověcí panovníci byl fixován na svou rodinu a lucemburskou dynastii, jejíž mocenská prestiž byla pro něho zásadní prioritou."

Karel IV. ve vlastním životopise napsal:

"A tak když jsem byli přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matku, ani bratra, ani sestry, ani koho známého. Také řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme dovedli mluvit, psát a číst nejen česky, ale i francouzsky, italsky, německy a latinsky tak, že jsme byli mocni oněch jazyků stejně jednoho jako druhého."

Součástí semináře byl rodokmen představující několik genealogických linií od prvního středověkého císaře římského Karla Velikého, mnohými nazývaného Otcem Evropy, k císaři římskému
a 11. králi českému Karlu IV. Lucemburskému, Otci vlasti. Rodokmen sestavil Jan Drocár.

 

Mezi předky Karla IV. je ve 20. generaci i Karel I. Veliký, první středověký římský císař. Karel IV. mu dal v Praze postavit a zasvětit kostel na Karlově a osobně se účastnil jak položení základního kamene, tak vysvěcení kostelaMezi potomky Karla IV. patří dnes členové evropských královských rodin, ale také většina příslušníků české zemské šlechty. Jan Drocár
se snaží tento fakt přiblížit graficky 
prostřednictvím rodokmenů. 

 

Rodokmen "Od Karla I. Velikého ke Karlu IV. Lucemburskému" v hale Anatomického ústavu.

 

Dalším přednášejícím na semináři "O životě a smrti Karla IV." byla PhDr. Václava Kofránková, Ph.D. z Historického ústavu AV ČR. 
V jejím příspěvku "Dědictví po předcích.
Karel IV. a dynastická tradice."  mj. uvedla:
"Úcta k předkům a touha po vzestupu
vlastního rodu hrála v Karlově myšlení
a politické praxi klíčovou roli.  Důraz na kontinuitu u Karla později vykrystalizoval
v propracovaný symbolický systém, v jehož centru stály následováníhodné postavy
Karla Velikého a sv. Václava."

"Karlův pocit výlučnosti

nepramenil pouze z fiktivních rodových linií. V jeho žilách po předcích skutečně kolovala krev mnoha středověkých císařských a královských předků." (Z přednášky PhDr. Václavy Kofránkové, Ph.D.).

 

Prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc. emeritní přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK

 

vystoupil s příspěvkem "Kosterní pozůstatky Karla IV.: lékařsko-antropologická
interpretace nálezů."

Prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc.:

"Sdělení má převážně povahu vzpomínky na 26.4.1978, kdy v posluchárně Anatomického ústavu 1. LF UK demonstroval Prof. MUDr. Emanuel Vlček, DrSc., fakultní veřejnosti kosterní pozůstatky Karla IV. Ty byly 6.2.1976 vyzvednuty z královské hrobky katedrály sv. Víta v Praze k lékařsko-antropologickému výzkumu v očekávání vzpomínkových akcí  při 600. výročí králova úmrtí. Prof. Vlček (*1925 † 2006) tehdy představil královy pozůstatky jako kostru silného muže atletického typu, s výškou postavy 173 cm."

Profesoři  historie Petr Čornej a Jan Royt naslouchají závěrům lékařsko-antropologického výzkumu pozůstatků Karla IV.

Prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc.:

"V roce 1350 podle dochovaných zpráv Karel IV. závažně onemocněl, a to ve věku 36 let....nález na dolní čelisti a krční páteři ukázal, že král utrpěl dvojitou zlomeninu zranění mandibuly a jednostrannou luxační zlomeninu páteře v úrovni CS/C6. K tomuto zranění zřejmě došlo při turnaji, kterého se účastnil na zapařenou a bylo snahou Karlovou i jeho okolí celou záležitost utajit. Vlček hovoří o "pádu vzhůru", neboť  "na lože uléhá mladý výbojný rytíř a vstává z něj zralý vládce a chytrý diplomat".
(Z přednášky Osudová poranění otce vlasti).

 

Přednosta Kliniky ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha Prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc., který 
vystoupil  na semináři s přednáškou "Osudová poranění otce vlasti", se jako studen účastnil přednášek Prof. Vlčka o kostře Karla IV.  Se
svými poznatky seznámil i televizní diváky.
Klinické anatomii pohybového aparátu se Prof. Bartoníček profesně věnuje již bezmála 40 let . Jeho celoživotním zájmem  je poté literatura, archeologie a historie, a to včetně historie ortopedie. Splnil si i sen a navštívil některé 
ze světových archeologických lokalit.

Česká televize odvysílala 21.4.2016 příspěvek týkající se anatomických výzkumů kostry Karla IV. Vystupují v něm lékaři spjati s Anatomickým ústavem 1. LF UK - jak prof. Emanuel Vlček, tak profesoři Radomír Čihák a Jan Bartoníček:

 

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.:

"Donátorskou činnost zahájil Karel IV. okamžitě po svém příchodu do Čech na podzim roku 1333. Nejprve konsolidoval hospodářské poměry v zemi, snažil se vykupovat zastavěné statky, u papeže dosáhl povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Podstatná byla snaha vytvořit z Prahy centrum své říše a vybudovat "druhý Řím". V Čechách jsou tři fundace: katedrála sv. Víta, Nové Město pražské a Karlštejn. Každá z nich měla svůj hluboký ideový koncept Karlových názorů a představ. Prestiž království zvýšilo založení vysokého učení roku 1934". 
(Z přednášky Karel IV.: vladař a donátor).

Děkan 1. LF UK Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (vpravo) a prorektor UK pro tvůrčí a ediční činnost Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. před jeho přednáškou Karel IV.: vladař a donátor. Prof. Royt byl nedávno vyznamenán Řádem sv. Řehoře Velikého, což je jeden z pěti rytířských řádů Svatého Stolce, které uděluje Svatý otec. Řád založen roku 1831 papežem Řehořem XVI. a jeho patronem je svatý Řehoř I. Veliký, hlava církve v létech 590 – 604. Řád je rytířským řádem jezdeckým, a jeho nositelé se stávají členy s titulem „rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého“ ve 4 hodnostních stupních. Rytířům je zaručeno privilegované místo během papežských procesí i při jiných obřadech. Rytíři Řádu sv. Řehoře Velikého mají přednost před pontifikálními řády sv. Silvestra, před řády maltézskými a Řádem Svatého hrobu a ve Vatikánu jsou zdraveni Švýcarskou gardou.
Z členství v Řádu sv. Řehoře vyplývalo zvláštní privilegium - právo vjet na koni do basiliky
sv. Petra ve Vatikánu. Tohoto práva však dlouhou dobu nikdo z rytířů nevyužil a brzy bylo anulováno.

A zmiňovaní potomci Karla IV. mezi posluchači?

Ve čtvrté řadě odspoda druhá a třetí zprava sedí hraběnky AdrienneKristina z rodu Korff-Schmising-Kerssenbrock. Otec jedné z nich přeložil do němčiny knihu o Emilu Zátopkovi, byl učitelem i atletickým trenérem a připravoval druhou z nich na olympiádu v Římě. Jejich prateta Terezie byla vychovatelkou dětí posledního českého krále a otcové Adrienny Arthur (*1914 † 1979) a Kristiny Klement (*1912 † 1989) spolu s jejich dědečkem Klementem (*1883 † 1960) podepsali "Prohlášení
české a moravské šlechty v září 1939" . Toto prohlášení podepsali i dědeček Mikuláš (*1897 † 1954) 
a pradědeček Michael (*1864 † 1949) hrabata Bubna-Litic, předkové Michala Důjky, který je
v 21. generaci i potomkem Karla IV., účastnil se semináře a na následném snímku je zcela vpravo.

 

MUDr. Anna Trojanová, organizátorka semináře:

"Odkaz Karla IV. nás dodnes inspiruje. Otec vlasti, jak bývá nazýván, reprezentoval hodnoty, které během staletí neztratily na důležitosti. Za to, že jsme je obdrželi také my jako dědictví, můžeme vděčit i jeho poselství . Předávejme tedy tento poklad dalším generacím jako dobrou zprávu
- KARLOVO EVANGELIUM.

Autoři fotografií:
KAREL FEITL a PETR HEŘMAN





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta