Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Mým hlavním úkolem , je chránit mé národy před jejich politiky." Zobrazit celý citát »

Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (1830-1916)



Kandidát na papeže potomkem českých králů

16. 04. 2005 | Redakce | Autor píše

Kdo se stal novým papežem již víme. Jedním z favoritů na novou hlavu katolické církve se stal začátkem dubna 2005 i český rodák kardinál Christoph Schönborn.
Christoph Schönborn vstoupil v roce 1963 do dominikánského řádu, vystudoval teologii a v roce 1970 byl vysvěcen na kněze. Studoval filozofii a teologii ve Vídni, Paříži a Řezně, přednášel na univerzitě ve Fribourgu a Heligenkreuzu. V roce 1991 se stal vídeňským světícím biskupem, o čtyři roky později vídeňským arcibiskupem a v roce 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován kardinálem.

Christoph Schönborn se narodil 22.ledna 1945 na zámku Skalka u Lovosic. Zámek Skalka (někdy také nazýván podle nejbližší obce Vlastislav) patřil k tzv. třetímu Schönbornovskému majorátu Dlažkovice-Podsedice. Nedaleko zámku Skalka se také nalézá i rodinná hrobka tzv. čeké větve Schönbornů, založené Bedřichem Karlem Josefem hrabětem Schönbornem (+1849), kde je také pohřbena velká část kardinálových schönbornovských předků.
Christoph Schönborn pochází ze staré rýnské šlechtické rodiny z konce 13.století. Během následujících staletí se rod rozvětvil do několika linií. Kardinál Schönborn pochází z větve české.

Rodina sice krátce po jeho narození v roce 1945 odešla do Rakouska, přesto však má v českých zemích zapuštěny velmi hluboké kořeny.
Otec Hugo Damian Schönborn (1916-1979) se narodil na rodinném zámku Dolní Lukavice, ležícím u silnice Plzeň – Klatovy asi necelé 4 km od obce Přeštice v západních Čechách.
Matka Eleonora pochází z Brna, kde se v roce 1920 narodila. Rodiče kardinála vstoupili do svazku manželského v roce 1942 v Praze a rozvedli se v roce 1959.
V Praze se ženil také kardinálův dědeček Karel Jan Schönborn, který se zde v roce 1890 narodil.
Babička Alžběta, rozená Nosticová, se narodila ve stejném roce, ale v Teplicích. Prapradědeček Karel Bedřich hrabě Schönborn se ženil v roce 1861 na Konopišti, kde si vzal dceru Jana Nepomuka Karla z Lobkowicz Johannu. Tento Jan Nepomuk Lobkowicz, praprapradědeček kardinála, byl zakladatel křimické větve lobkowiczkého rodu (rodokmen)

Zajímavá je historka, jak Křimice vlastně získal. Nechejme vyprávět jeho prapravnuka poslance Jaroslava Lobkowicze:
„Můj prapraděd byl druhorozený syn z Roudnice. Jako druhorozený se stal důstojníkem z povolání a nebyl moc majetný. Jednoho dne v Praze na Malostranském náměstí potkal staršího pána, který uklouzl a můj prapraděd mu poskytl první pomoc. Potom na tu historku zapomněl.
Po několika letech dostal dopis od soudu. Jako mladý důstojník dopis hodil do koše, protože si asi myslel, že se jedná o něco nepříjemného. Jeho sluha tento dopis v koši našel, otevřel a ohlásil svému pánovi, že zdědil čtyři panství od posledního hraběte z Wrtby (to byl ten starý pán, kterému kdysi pomohl). Ta panství byly Křimice, Nekmíř, Žinkovy a Konopiště, která zůstala v naší rodině ještě jednu generaci. Můj praděd potom dvě panství dal svým dcerám a Konopiště prodal následníku trůnu Františku Ferdinandovi d´Este.“

RODOKMEN KARDINÁLA SCHÖNBORNA klikněte na obrázek (velikost je 1,2 MB, takže se bude nějakou dobu načítat)

Výše zmíněný prapradědeček Karel Bedřich Schönborn pocházel z deseti dětí. Jeden z jeho bratří - Bedřich Ervín - byl v letech 1888-1895 ministrem spravedlnosti, další bratr František pak kardinálem a pražským arcibiskupem, který zemřel v roce 1899 a je pochován v arcibiskupské hrobce ve svatovítské katedrále na Pražském hradě.
Nejmladší z bratří byl Adalbert, otec šesti dětí. Jeho syn Ervín (1899-1984) byl v době komunistické diktatury zaměstnán jako prodavač v pražském antikvariátu v Karlově ulici a jeho dvojče František (1899-1964) byl za okupace vězněn nacisty. Oba podepsali v roce 1939 známé prohlášení české a moravské šlechty.

Pradědeček výše uvedených bratří a tudíž předek kardinála Christopha Schönborna v 8.generaci je Hugo Damian Ervín hrabě Schönborn. Ten koupil v roce 1784 statek Příchovice u Klatov, o jedenáct let později zdědil Dolní Lukavici a Dlažkovice a později přikoupil Malesice. V roce 1811 založil majorát Dolní Lukavice. V Praze na Malé Straně zakoupil palác, dodnes zvaný Schönbornský, v němž nyní sídlí velvyslanectví USA.

Neméně zajímaví jsou kardinálovi předci tzv. po přeslici. Sem patří například předek v 7.generaci Jan Nepomuk Rudolf hrabě Chotek (1748-1824), který podporoval stavbu silnic, rozvoj textilní výroby a zasloužil se o úpravu pražské novoměstské radnice a letohrádku ve Stromovce. Svým potomkům zanechal také slavnou empírovou knihovnu na zámku Kačina.
Jeho syn Karel (1783-1868) byl nejvyšším purkrabí v Čechách. V této funkci nechal postavit řetězové mosty v Praze, Žatci, Jaroměři a Strakonicích, zahájil paroplavbu po Labi od Mělníka k hranicím a pečoval o důležité národní památky jako např. Karlštejn. Výrazně se také zasloužil o proměnu vzhledu Prahy. Nechal vydláždit některé ulice, založil městské sady, modernizoval vodovodní síť, vybudoval nábřeží a postavil dnešní Chotkovu ulici.
Vnučkou tohoto Chotka byla nejen Marie Žofie Chotková provdaná Nosticová, kardinálova prababička, ale také známá Žofie Chotková, která se na zámku v Zákupech provdala za následníka trůnu Františka Ferdinanda Habsburského a spolu s ním zahynula při atentátu v Sarajevu v roce 1914.

Další nejvyšší purkrabí v rodu a předek Christopha Schönborna v 7.generaci byl František Antonín Nostic-Rieneck (1725-1794), který patřil k osvíceným aristokratům. Na svých rozsáhlých panstvích dal vystavět řadu nových zámků a církevních staveb. Své děti nechal očkovat a jako první v Čechách instaloval na svém zámku v Měšicích hromosvod.
V roce 1781 dal v Praze vystavět známé Nosticovo (Stavovské) divadlo. Stavba trvala necelé dva roky a divadlo bylo otevřeno premiérou Lessingovy občanské tragédie Emilia Galotti. Původní název divadla zněl Hraběcí Nosticovo divadlo. V roce 1798 ho zakoupili čeští stavové a od té doby neslo název Královské stavovské divadlo.
V Nosticově salonu se scházeli nejvýznamnější představitelé národního obrození. Jeho syn a praprapradědeček kardinála Schönborna Bedřich Nostic navštívil spolu s Josefem Dobrovským v roce 1794 Kostnici, kde hledali památky na českého kazatele Jana Husa.
K zajímavým předkům kardinála Schönborna patří také Karel Jan hrabě Clam-Martinic (1792-1840). Ten byl nejen pobočníkem maršála Karla Schwarzenberga, který zvítězil u Lipska nad Napoleonem, ale také byl, podle některých teorií, otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Matkou měla být údajně jeho milenka Dorothea Périgordová-Talleyrandová, rozená vévodkyně zaháňská, sestra paní kněžny z „Babičky“.
Sledujeme-li kardinálovu genealogii hluboko do historie a dohlédneme-li přes staletí až k úsvitu českých a moravských dějin, najdeme mezi jeho předky i prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. z rodu Přemyslovců a jeho ženu svatou Ludmilu. Následuje plejáda Přemyslovců na českém knížecím a později královském trůnu, která nás dovede až k osobě římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského, potomka Přemyslovců po přeslici.
Předky kardinála Schönborna jsou ale i čeští králové z dalších rodů jako Albrecht II.Ferdinand I. Habsburský, Vladislav II. Jagellonský nebo Jiří z Poděbrad.
Díky Karlu IV. Lucemburskému je Christoph Schönborn také potomkem nejen prvních polských Piastovců, uherských Arpádovců nebo ruských Rurikovců, ale i známých římských císařů a králů jako byl Fridrich Barbarossa, Ota I.Veliký nebo Jindřich Ptáčník.
Kardinálovým předkem je také francouzský král Hugo Kapet, anglický král Alfréd Veliký Cerdikovec a dokonce i byzantský císař Izák II. Angelos.
A nesmíme zapomenout ani na jednoho z nejslavnějších předků: největšího panovníka středověku Karla I. Velikého (rodokmen), zvaného Otec Evropy. Římským císařem byl korunován v první svátek vánoční roku 800 papežem Lvem III. Tato korunovace patří bezpochyby k nejokázalejším činům celého středověku, neboť papež se jí do budoucna stává „tvůrcem císařů“.

text +rodokmen Ch.Schönborna © Jan Drocár
grafika rodokmenu © Pavel Loužecký
Otištěno v Pozitivních novinách dne 16.4.2005





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta