Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (1824-1904)



Hrad Angerbach u Kožlan

Angerbach je zaniklý raně gotický hrad přechodného typu ležící 1 km severovýchodně od města Kožlany v okrese Plzeň-sever na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka v nadmořské výšce 400 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

HISTORIE
Nejsou známé žádné písemné zprávy pocházející z doby existence hradu a tak je jediným zdrojem informací archeologický průzkum. Ten klade vznik hradu do poloviny 13. století a zánik do první poloviny následujícího století. Jméno hradu, které je německou variantou jména nedalekého hradu Týřova, a ostatně i lokalita Týřovský rybník na Týřovském potoce  mezi Kožlany a Kralovicemi, dokazuje příslušnost hradu ke statkům hradu Týřova. Je možné, že původně byly oba hrady rozlišeny přívlastkem, který byl však později zapomenut. 
V rámci týřovského panství plnil Angerbach funkci loveckého hradu a sloužil i jako pomocný správní hrad. V době vzniku byl Angerbach plnohodnotnou stavbou, ale díky dalšímu vývoji rychle zastarával. Samotná staticky problematická konstrukce valů vyžadující průběžnou údržbu musela být vedle historického vývoje jedním z důvodů, proč byl Angerbach opuštěn.

STAVEBNÍ PODOBA
Angerbach měl dvojdílnou dispozici. První přibližně obdélná část byla chráněna příkopem, před kterým byl ještě val, opevněna byla roubenou stěnou. Uvnitř stála rozměrná zemnice vyhloubená ve skále se stěnami z kamenné obezdívky. Druhá část hradu byla oddělena dalším příkopem a přístupná po dřevěném mostě. Čelní a obě boční strany byly opevněny sypaným valem bez jakékoliv vnitřního zpevnění, čelní stranu zpevňovala kamenná obezdívka. Hrázděný palác byl vsazen mezi boční valy tak, že jeho zadní strana byla součástí obvodového opevnění. Zadní strana ostrožny byla přeťata dvojicí příkopů. Hrad neměl žádnou věž.                                                                                                                                                                                     

zdroj WIKIPEDIE

Zřícenina hradu Angerbach u Kožlan

Angerbach u Kožlan

Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.
Nedaleko Kožlan nebo 8 km západně od hradu Krakovec po červené turistické je možné naléz nepatrné zbytky hradu, jehož jméno je Angerbach. Zajímavá je zemní místnůstka na uložení zásob. Kožlany byly založeny v polovině 13. století jako lovecký královský hrádek, který patřil k nedalekému Týřovu. Je to bezvěžový typ hradu.

HIST ORIE
Hrad Angerbach stával pod městečkem Kožlany na zalesněném ostrohu obtékaném z jedné strany Javornicí a z druhé Hradeckým potokem. V době existence hradu se rozlévala voda obou toků doširoka a vytvářela pod ním bažinu a nepřístupné údolí. Dnes protíná toto údolí s velkým rybníkem silnice, vedoucí z Rakovníka přes Kralovice do Plzně.
První zmínka o Kožlanech je z r. 1230, kdy je král Václav I. postoupil cisterciáckému klášteru v nedalekých Plasích za 200 hřiven stříbra. V r. 12380 však vyměnil Kožlany s plaským klášterem za ves Žihli. V příštích letech zde dal postavit lovecký hrad, uvedený v pramenech poprvé v l. 1240 a 1245 pod jménem Nový hrádek, ale r. 1250 již Angerbach. R. 1313 držel ve Kožlany Ota z Kožlan, snad levoboček Viléma Zajíce z Valdeka. Ota byl pravděpodobně i správcem hradu, kde snad i sídlil. R. 1351 povýšil Karel IV. ves Kožlany na městečko s právem týdenního trhu. Tehdy sídlil na hradě purkrabí. V r. 1360 postoupil Karel IV. hrad Angerbach a městečko Kožlany s vesnicemi Zavidovem, Chmelišťnou, Všesulovem, Broumy, Újezdcem a Mlečicemi za 1000 kop grošů rýnskému knížeti Janovi, levobočku bavorského vévody Rudolfa II.
V r. 1361 však náležely Kožlany s Angerbachem opět Karlu IV. Po jeho smrti v r. 1378 připadly pod správu královského hradu Týřova. R. 1422 připsal král Zikmund celé Křivoklátsko i s Týřovem přednímu vůdci katolické strany Alešovi Holickému ze Šternberka. Proti němu podnikali až do r. 1424 výpady husitští hejtmané bratři Absolon a Žibřid, pocházející z Chříče nedaleko Kožlan. V těchto bitkách byl pravděpodobně vypálen i hrad Angerbach pod Kožlany a od té doby je zříceninou.

Hrad pod Kožlany je uváděn v listinách, knihách a katastrálních mapách pod jménem Angerbach, Angerpach nebo Handrbach či Handrboch. Tuto zříceninu zakreslil na své mapě Chorographia totius dominii Plassensis M. F. Vogt, řeholník kláštera v Plasích (zemřel 1730). Také J. Schaller uvádí „rozpadlý Angerpach“ s Kožlany. Jeho existenci obšírně zdůvodnil a popsal V. Kočka v l. 1918 a 1930.
Protože však rovněž hrad Týřov nad Mží, pod jehož správu náležel hrad Angerbach u Kožlan od r. 1361, byl uváděn pod německým jménem Angerbach, docházelo k častým záměnám. Teprve archeologický průzkum pod vedením dr. Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu ČSAV dosvědčil, že Angerbach u Kožlan byl na rozdíl od středověké pevnosti Týřova jen loveckým hradem.

Angerbach u Kožlan byla hrázděná stavba, opevněná příkopy a sypanými valy, které jsou dokladem přechodu slovanského hradištního opevnění ke středověkému. Obytná budova byla postavena na špici ostrohu a odděloval ji příkop a val, na němž stála jiná budova, chráněná dalším příkopem a valem. Přes příkopy vedly dřevěné mosty. Vstup do hradiště byl pouze ze západní strany, z lesa zvaného Královská hora. Dnes je celé hradiště zarostlé jehličnatým lesem, vysázeným r. 1891, a základy hradu jsou přikryty nánosem hlíny a jehličí. Kámen ze zříceniny byl rozebírán a využit na stavbu obecního mlýna pod Angerbachem a na jiné stavby. Dosud jsou však dobře zachovalé valy a příkopy.

zdroj HRADY.CZ

Angerbach (zde uváděn jako Anderbach) na Millerově mapě z roku 1720

Mapy přidány k článku redakcí Historické šlechty





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta