Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Také by bylo hezké, kdyby lidé nekradli, nesmilnili a neopíjeli se kořalkou." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel VII. *1937



Historické osmičky - o televizním dokumentu

28. 12. 2008 | Jan Drocár | Autor píše

Česká televize vysílala v neděli 28.12.2008 ve 20 hodin komponovaný pořad věnovaný významným „osmičkovým“ letopočtům v českých dějinách.
V rámci cyklu Večer na téma, tentokrát nešlo o notoricky známé „osmičkové“ roky 1938, 1948 nebo 1968, ale o letopočty podstatně starší.
První datum vrací diváky až na úsvit českých dějin a poté je další historická „osmičková“ výročí vždy posunou o století dále, tj. blíže k současnosti.
Režisérka pořadu Alena Hynková zaměření a skladbu pořadu upřesňovala  takto:
“Významnou částí komponovaného pořadu jsou vybrané krátké úryvky z archivních televizních děl, které se té které události přímo týkají. K dispozici jsou nejen nejrůznější pořady dokumentární a vzdělávací, ale i televizní inscenace s historickou tématikou. Kde to bude nutné, počítáme i s krátkým doplňujícím výkladem historiků.“
Podle režisérky by ale nedělní večer neměl přiipomínat suchou vědeckou přednášku na dané téma. Naopak měl by vybrané historické události představit také poutavě, pokud možno s vtipem a šarmem. A možno dodat - s vysokou autentičnosí a jistě i s dnes tolik chybějící noblesou.
Autoři pořadu se totiž rozhodli oslovit představitele šlechtických rodů, jejichž předkové byli buď svědky nebo přímo aktéry připomínaných událostí.
„Jejich přítomnost v pořadu, vystoupení třeba jen krátké, jistě každou událost, která pro diváky třeba už dávno „šustí papírem“, výrazně oživí. Reprezentanti našich šlechtických rodů symbolizují kontinuitu, kterou je třeba mít při návratech do historie stále na paměti. Jejich vystoupení v pořadu chápu jako zásadní ať už bude v rovině historického výkladu, nebo vyjádřením osobního stanoviska, nebo se bude týkat pouze historky, s níž se v žádné učebnici nesetkáme, případně bude třeba jen rozvažováním nad rodokmeny předků, které i na stránkách Pozitivních novin vytváří Jan Drocár.“ dále dodává Alena Hynková.

Dovolím si využít této zmínky k malému zdůvodnění a uvedení následujícího článku. Pomáhal jsem s oslovením některých představitelů šlechtických rodů a napadlo mě při té příležitosti pokusit se zachytit některé atributy televizního dokumentu v písemné podobě. A dát tak zajímajícímu se divákovi resp. čtenáři možnost, se kdykoliv k pořadu vrátit.
Píši schválně některé atributy, protože nejde o nějaký doslovný přepis díla. Jde mi spíše o jakési doplnění vybraných výročí některými dalšími zajímavostmi, postřehy, zdánlivě spolu nesouvisejícími souvistlostmi.
Přesto, že se považuji za člověka konzervativního a celkem nerad jsem překvapován neočekávanými situacemi, při náhledu do historie to neplatí. Naopak, tam mám překvapení moc rád a snažím se i ta nejméně patrná vyhledávat. Vděčně si tak potvrzovat, že všechno (někdy) se vším souvisí. I teď.
Například hned první vybrané datum zvané Vyvraždění Vršovců mě přivedlo nečekaně (i když podle názvu se to dalo logicky čekat) i k dějinám Vršovic, jedné z pražských čtvrtí.
Souvislost by se sice sotva za nehet vešla, ale je tam. Nebo téměř neuskutečněná bitva ve století daleko pozdějším a v této souvislosti rychlé rozšíření pěstování brambor na našem území. Taky si říká o mírně povytažené obočí…

Aby vybrané události lépe, více a radostněji zapadaly do mých oblíbených rodokmenů, přidal jsem si svévolně jedno další „osmičkové“ datum – to téměř nejstarší možné.
Přesto, že není jednoznačně přesné. Které to je? Přemyslovské. Takové mi ve výběru trochu chybělo a tak jsem ho „narouboval“…
První historicky doložený český kníže Bořivoj I. Přemyslovec zemřel podle historiků a jejich pramenů v roce 888 a to je významné „osmičkové“ výročí. Ale. Má to svá ale. Následuje totiž slůvko nebo a další datum: Bořivoj I. zemřel v roce 888 nebo 889. A je tu problém.
Ne úplně přesná data to mají těžké. Jsou svým významem třeba i důležitá, ale ne připomínána. Nevejdou se totiž do žádných ročních výročí. A historie se jinak skoro nepřipomíná.
Musím tedy učinit výjimku a zřejmě zcela neprofesionálně volit. Připomínáme si „osmičková“ data, první datum se nabízí samo. A  1120. výročí smrti Bořivoje I. Přemyslovce je na světě.
Pokud by někdo z nějakého neznámého důvodu chtěl připomínat pro změnu zase devítková data, má možnost. Má možnost připomenout 1120. výročí Bořivojova úmrtí opět o rok později. Jde o jedno z prvních doložených dat naší historie a určitě mu dvojí připomenutí neublíží.
S uváděným televizním dokumentem i s tímto povídáním má osoba Bořivoje I. jednu důležitou souvislost. Všichni současní příslušníci české aristokracie, kteří jsou tu či onde uváděni, jsou po přeslici Bořivojovými potomky. Kterakými genealogickými cestami se tak stalo, je možno si připomenout v následujícímu rodokmenu. 

Poznámka redakce: S ohledem na grafickou náročnost zpracování originálního obsahu tohoto článku jsme nuceni vám ho předložit ve čtyřech samostatných souborech ve formátu pdf v podobě, v jaké jsme ho obdrželi od autora. Po přečtení každé části se, prosím, vraťte zpět na toto místo, abyste si mohli rozkliknout další pokračování.

část 1 - soubor pdf (466 kB)

Přemyslovští předci
a někteří jejich současní potomci

část 2 - soubor pdf (1,9 MB)

Některé zajímavosti
některých vybraných témat

část 3 - soubor pdf (2,2 MB)

Vyvraždění Vršovců
(1108)

část 4 - soubor pdf (3,2 MB)

Současní představitelé

českých šlechtických rodů

V těchto souborech jsou zmiňováni současní představitelé šlechtických rodů (abecedně):


Emanuel baron Bechinie z Lažan
- sídla, která také patřila rodu –
Krakovec , Bechyně , Rozsochatec


Richard hrabě Belcredi

- zámek Brodek u Prostějova
http://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_hrab%C4%9B_Belcredi


Adam hrabě Bubna z Litic
a jeho sestra

Eleonora Dujková, rozená Eleonora hraběnka Bubna z Litic
- Pozitivní noviny - článek Adam Bubna z Litic a Jiří Srnec – Setkání po čtyřiceti letech
- zámek Doudleby -


Kristina hraběnka Colloredo-Mansfeld

http://www.kcmopocno.estranky.cz  
- Pozitivní noviny - článek Derek Ciolloredo-Mansfeld - O důvod víc ...
- Pozitivní noviny - Derek Colloredo-Mansfeld - Schůzka v uměleckém duchu
- Pozitivní noviny - Hraběnka Kristina
- Pozitivní noviny - Pocta Františku Kupkovi v Opočně


Theobald hrabě Czernin z Chudenic
- Pozitivní noviny – rodokmen Czerninů z Chudenic
- Pozitivní novniny – zmínka v článku Jak šlechta přežila své zrušení
- majitel zámku Dymokury
- dříve rodu patřil například zámek Vinoř  nebo Jindřichův HradecChudenice


Jan hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz

zámek Chtěboř
Vojenský a špitální řád svatého Lazara Jeruzalémského


Jaromír baron Hrubý z Gelenj

majitel statků Červené Pečky a Morány http://www.jaromirhruby.eu  
http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/cervene-pecky/zamek


Nejstarší syn a následník posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. (III.)
arcivévoda Otto Habsbursko-Lotrinský
- při pobytu v Čechách rád zavítá na zámek v  Brandýse nad Labem
- Pozitivní novniny – rodokmen Karla I.
Pozitivní noviny - Karel I. potomkem české kněžny sv. Ludmily
Pozitivní noviny – Potomci Karla I. – Otto Habsbursko-Lotrinský


František hrabě Kinský z Vchynic

zámek Kostelec na Orlicí
- Pozitivní noviny – rodokmen Kinských


Jaroslav kníže Lobkowicz

- Pozitivní noviny – rodokmen Jaroslava Lobkowicze
zámek Křimice


Karel hrabě Paar

Velkopřevor Řádu maltézských rytířů
zámek Bechyně


John baron Parish

zámek Žamberk
http://cs.wikipedia.org/wiki/John_Parish_von_Senftenberg


Karel kníže Schwarzenberg

zámek Orlík
- Pozitivní noviny – rodokmen Karla Schwarzenberga
František Schwarzenberg: Doma jsem se cítil na Orlíku
František Schwarzenberg: O vlatavském údolí


Zdeněk hrabě Sternberg

hrad Český Šternberk
- Pozitivní noviny – rodokmen Sternbergů


Bedřich hrabě Strachwitz

zámek Zdounky


Vladimír baron Troskov 

Zapomenutý šlechtic: Rudolf princ Thurn-Taxis = Rudolf svobodný pán Troskov
Vladimír baron Troskov - rodokmen
Vladimír Troskov: Čeští právníci Rudolf Thurn-Taxis a Anton Bernkopf v Bulharsku


Arnošt Adolf hrabě Waldstein-Wartenberg

Valdštejnský palác Mnichovo Hradiště Duchcov
- Pozitivní noviny- rodokmen Arnošta Waldsteina 
Dr. Ernest Waldstein : Muž s nonšalancí aristokratům vlastní
- Pozitivní noviny – Potomci Albrechta z Valdštejna 
Daisy Zdislava Waldstein: Za každého mají hovořit hlavně činy

část 4 - soubor pdf (3 MB)
Současní představitelé českých šlechtických rodů
(opětně je zde uveden dokument z článku)

NA DOKUMENT ČESKÉ TELEVIZE LETOPOČTY NA OSM SE MŮŽETE
 
podívat ZDE

PS
Vzhledem k tomu, že jsem se podílel na vzniku jednoho z předchozích dokumentů České televize s tématikou podobnou vysílaným Letopočtům na osm, byl jsem mile překvapen, že byl tento film v rámci nedělního Večera na téma… opět uveden na televizních obrazovkách. Byl dokonce vysílán v předvečer 19. výročí známých událostí v roce 1989, které nám nadějně otevřely dvířka k návratu z žalostného experimentování se staletími prověřenými hodnotami opět do normálního světa. Mohl tak prostřednictvím představitelů šlechtických rodů připomenout ony trvalé hodnoty. Těm, kteří o to stáli.
Zdá se mi totiž, že většinu z nás ono otevírání dvířek, za nimiž zpočátku přeci jenom trochu fučí, už zase tak moc nebaví, a všechno kolem nás je jaksi (protože to tam společně šineme) opět i doslova na levačku. Tak jsem si byl jen tak trochu vděčen za zařazení toho pořadu.
Konkrétně vděčen společné dramaturgyni jak filmu starého, uváděného v repríze, tak filmu nového, uváděného v premiéře: Michaele Koliandrové:
„Jsem ráda, že diváci České televize těsně před uvedením tohoto pořadu velice ocenili reprízu dokumentárního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, vysílaného 16.11.2008 na ČT2. Také on byl v premiéře uváděn v rámci Večerů na téma a zdá se, že se dnes setkal ještě s větším ohlasem, než při svém prvním uvedení v červnu roku 2002.
O něčem to vypovídá. Myslím, že v době, kdy nejen nejrůznější zbohatlíci a hvězdičky velmi pokleslé kultury, ale i veřejní činitelé neváhají jít co možná nejhorším příkladem, diváci oceňují vystoupení šlechticů. Ti jsou určitě skromnější než leckterý kmán a přestože jejich tituly poslanci zrušili již v roce 1918 (Jak jsme si zrušili šlechtu - a Jak šlechta přežila své zrušení), jsou jich stále hodni nejen svým původem a charakterem, ale i snahou prospívat ostatním.“

K tomu ještě dodává režisér zmiňovaného filmu Jan Soukup:
„Když o tom dokumentu přemýšlím, tak se mi zdá, že jsme vlastně natočili film o morálce, aniž bychom chtěli. Všichni lidé, kteří v něm vystupují, vyprávějí svoje příběhy bez pathosu, s čistou otevřeností, kterou divák, navyklý na prázdné fráze, s radostí přijme. A já si vzpomínám, jak jsem seděl ve střižně a rozpacích přemýšlel, kterou výpověď použít či nenávratně zahodit.
Nechci se rozepisovat o natáčení, ale dovolte, abych popsal jednu zákulisní scénu. Přišli jsme s hrabětem Arnoštem Waldsteinem do sídla Senátu, tedy do Valdštejnského paláce. Ochranka mu přistrčila sešit, kam se zapisují návštěvy a žádala zapsat jméno. To milý hrabě, který česky díky letitému nucenému exilu nemluví zcela bezchybně, pochopil, ale na druhý pokyn – důvod návštěvy - hledal pohledem u mne pomoc. A já do kolonky zapsal – Prohlídka domova."





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta