Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Stručně základní genealogické pojmy" Zobrazit celý citát »

Genealogické pojmy



Drslavic

Erb Drslaviců, rozdělený na zdél štít červený se třemi pruhy bílými v pravé nebo levé polovici štítu, zachovali podnes hrabata Černínové z Chuděnic, jediná větev Drslaviců, ale s rozdílnými barvami.

Název rodu

Drslavici

Původ rodu

jihozápadní Čechy

Stručný vývoj rodu

patří mezi nejstarší zakladatelské rody české a moravské šlechty. Udává se, že těchto rodů je asi kolem dvaceti. Patří mezi ně dále například Buzici, Benešovici, Hrabišici, Hroznatovci, Janovici, Markvartici, Ronovci aj. Z jejich rozrodů posléze vznikaly další šlechtické rody, které mají sice již různý predikát, ale společné heraldické znamení, byť v různých provedeních. V čele Drslaviců bývali od 2. pol. XIII. stol. pánové z Risenberka a mezi těmito pošlost skalská, která po sídle Švihově Švihovskými z Risenberka se nazývala a r. 1720 po meči vymřela; dnešní pokračovatelé rodu jsou Czerninové z Chudenic

Titulatura

nejstarší velmožský rod s doloženým predikátem (přídomkem):
Drslavův syn Oldřich ze Zižkov má predikát doložen k roku 1177; zemřel za třetí křížové výpravy v Palestině

Větve rodu

Drslavici z Litic měli v čele rodu velmože Drslava, plzeňského kastelána v šedesátých letech 12. století;
Drslavici z Rýzmberka tvořili na konci 12. století bratři Držislav, Břetislav a Černín

Rodová sídla

Litice u Plzně, Potštejn u Žinkov, Domažlice (1148); rod měl také majetky ve východních Čechách, kde se oddělily samostatné linie; Rýzmberk

Ottův slovník naučný

Drslavici byli od starodávna prvním panským rodem na Plzeňsku a zastávali nejen v tamějším úkrají první úřady, jako Drslav praefectus urbis Pelzen (1160-89), Sezema praefectus de Plizen (1175 a 1176), Břetislav de Pilzne 1232, nýbrž i v nejv. hodnostech zemských postaveni byli, jako Černín, nejvyšší komoří v l. 1205-1212, Děpolt z Risenberka, nejv. komoří v l. 1279-82, Břeněk z Risenberka, nejv. sudí zemský v l. 1396 a 1397,
Vilém ml. z Risenberka, nejvyšší komorník za králů Jiřího a Vladislava až do své smrti r. 1479 a
Půta z Risenberka, nejvyšší sudí v l. 1479 až 1504.

Vedle Švihovských proslula větev dolanská a vydala ze sebe haluze Výrků z Risenberka, kteří ve XIV. stol. z Výrova se psali, a vladyk ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na Vřéskovicích usadili se vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichžto nejstarší předek Ota ze Vřeskovic odjinud z Biřkova r. 1339 se připomíná; ratolestí Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimiž se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům roku 1385 a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku 1392.
Přeštice smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r. 1238 řádu maltánskému; Skočice, Poříčí, Jinín a Roupov drželi tři bratří Jaroslav, DrslavOta v létech 1320-1339, ale již v druhé polovici XIV. stol. vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského v těch místech se rozrodili.
V jiných stranách z kmene Drslaviců vyrostly haluze pánů z Kánic, vladyk z Malešic u Plzně (Dorota z M. l. 1432) a Ulických z Ulic. kteří černé pruhy na zlatém štítě měli a hejtmanem křivoklátským Václ. Uličkou z Ulic brzo po r. 1576 vymřeli, Poláků ze Sulislavi a Mnichů z Blahoust u Stříbra.
Vladykové SulkovéStachové z Hrádku byli kolem Strážova usedlí a vymřeli v XVI. stol. Čejkovských z Čejkov osudy vypsali jsme ve zvláštním článku.
K Černínům z Chuděnic patřil Černín ze Stanětic se synem Sigmundem Černínem, jenž r. 1465 dvůr svobodný ve Staněticích prodal, a Černín z Ruchomperka nebo Kouřimi u Polyně, po jehož vdově Marušce r. 1404 odúmrť provolána jest.

Klř.
(Ottův slovník naučný)

Rod Drslavic na webu Historická šlechta

Zobrazit vše co se týká rodu Drslavic





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta