Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Šlechtictví můžeme mít v sobě jako něco osobního, co v sobě nosíme a nějakým způsobem prezentujeme." Zobrazit celý citát »

Dlauhoweský Václav *1946



Baillet de Latour, Theodor František *1780 † 1848, ministr války

20. 11. 2012 | Redakce | Osobnosti

Theodor hrabě Baillet de Latour na litografii od Josepha Kriehubera (Wikimedie)

Theodor hrabě Baillet de Latour na litografii od Josepha Kriehubera

Theodor Baillet de Latour

*15.června 1780, Linec, Habsburská monarchie † 6. října 1848, Vídeň, Rakouské císařství  byl rakouský důstojník, politik a ministr války.Pocházel ze staré belgické  šlechtické rodiny. Jeho otec byl polní maršál, vrchní polní zbrojmistr a dvorský vojenský rada Maximilian Baillet von Latour.  Vystudoval vojenskou akademii ve Vídni. Vyznamenal se v německé kampani za napoleonských válek.  Roku 1805  získal hodnost majora, v roce 1814 hodnost generálmajora, roku 1846 hodnost vrchního polního zbrojmistra. Za své činy byl v roce 1812 jmenován rytířem vojenského řádu Marie Terezie. Zasloužil se při svém působení u Lipska a při dobytí  Sensu v roce 1814.  Po válce působil krátce v Paříži. Působil jako velitel brigády v Linci, Olomouci a Praze. V roce 1816 se oženil se Sophií Bourcierovou. Měl syna a dceru, jeho vnuk byl rakouský právník Vincent Baillet de Latour. Od dubna 1848 působil ve funkci ministra války v tehdejší rakouské konstituční vládě. S cílem podpořit přesun vojsk chorvatského šlechtice a rakouského generála Josipa Jelačice  se mu rozhodl poslat na pomoc vídeňský batalión, který by tak měl bojovat proti bouřícím se Uhrům. Vzbouřenecká část vídeňského obyvatelstva se tomu pokoušela zabránit a vzala útokem říšské ministerstvo války na náměstí Am Hof. Při té příležitosti byl Latour lynčován a jeho tělo bylo následně pověšeno na pouliční lampu na náměstí.
(Wikipedie)

Theodor František hrabě Baillet de Latour

generál a ministr rakouský
*15. čna 1780 v Linci † 6. říj. 1848 ve Vídni),
syn Maxmiliana (viz). Vzdělal se na vojenské akademii ve Víd. Nov. Městě a na inženýrské akademii
ve Vídni, vstoupil r. 1799 jako nadporučík do činné služby, bojoval ve válkách Napoleonských v Itálii, Německu a Haliči a v letech 1814-15 byl náčelníkem gen. štábu prince Karla Virtemberského. Mezitím postoupil až na generálmajora. Po válce byl brigádníkem postupně v Linci, v Olomouci a v Praze a r. 1829 předsedal vojenské kommissi spolku německého. R. 1831 povýšen na podmaršálka, r. 1846 na polního zbrojmistra, od r. 1832 byl majetníkem pěšího pluku č. 28. V bouřlivém roce 1848 převzal
v kv. ministerium vojenství, ale snahou potlačiti revoluční živly vzbudil si v širokých vrstvách lidu veliké nepřátelství. Když 3. říj. odeslal čásť vojska na pomoc Jelačićovi proti povstalcům uherským, došlo ve Vídni 6. říj. k bouři lidu, v níž de Latour v paláci ministerstva vojenství zabit a mrtvola jeho pověšena
na sloup plynové svítilny.
(Ottův slovník naučný)





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta