Vítej každý nový příchozí. I Ty.

" Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala." Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Bedřich (1799?-1870)



Aichelburg

Popis erbu: Ve znaku svém mají hrabata z A. rozčtvercený štít hlavní s přeloženým na něm štítkem středním, na kterém se spatřuje původní znak A-gů. První a čtvrté pole hlavního štítu jest rozštěpeno; v pravé, zlaté polovici nalézá se korunovaný černý noh ku středu hledící; v druhé, levé červené polovici spatřují se položené dvě routy mezi dvěma šikmými břevny, vše barvy stříbrné. Druhé a třetí pole jest stříbrné a v každém červená zeď hradební s cimbuřím a střílnami, uprostřed věž s branou zavřenou a s cimbuřím a střechou o dvou patrech. Nad štítem sedmero korunovaných helmic s přikryvadly. Z 1. přílby vyrůstá černoška; na 2. přiíbě jsou dva rohy bůvolí, mezi těmi orlice; na 3. přílbě jsou klenotem dva bílé rohy bůvolí, z jejichž konců či otvorů, pak ze středu tam, kde se sbíhají, vyniká po červené lopatce; na 4. přílbě jsou dvě křídla orlí, mezi nimiž spatřuje se červená věž s cimbuřím; na 5.přílbě jest bílý sloup ověnčený; na 6. přílbě muž s čepicí opeřenou na hlavě a zlatým lvem na prsou; klenotem nad 7. přílbou jest muž korunovaný v zlatém kabátci. Po stranách štítu stojí co strážci dva oděnci v plné zbroji a v plátovém brnění jednou rukou štít, v druhé pak po praporci s hrotem a třapci, barvy červené se zlatým lemem a třepením. Praporek pravý nese bílý nápis: "Probitate", levý pak : "et solertia". (Ottův slovník naučný)

Název rodu

z a na Aichelburgu

Heslo rodu

De deo auxilium.

Původ rodu

Rod pochází původně z Korutan. Z a na Aichelburgu se začal psát podle panství Aichelburg, které Kryštof Viertaller, předek rodu, obdržel roku 1500 v léno. 

První zmínka

První zaznamenaný předek je pravděpodobně Georg Viertaller, který zemřel roku 1468.

Stručný vývoj rodu

Rodu se dostalo prudkého společenského vzestupu. Roku 1507 bylo Kryštofovi potvrzeno šlechtictví, rodu 1627 byl rod povýšn do panského stavu a dvě linie žijí od roku 1787 ve stavu hraběcím. Kromě svých původních statků získal rod značný majetek také v Uhersku a Čechách.

Titulatura

Část rodu žije od roku 1627 v panském stavu, dvě linie (rakouská a uherská) od roku 1787 ve stavu hraběcím.

Větve rodu

bodenhofská linie – ve stavu svobodných pánů
zosseneggská linie - ve stavu svobodných pánů
bichlhofská linie – ve stavu svobodných pánů
rakouská (česká) linie – v hraběcím stavu
uherská linie – v hraběcím stavu

Představitelé rodu

Vladimír hrabě Aichelburg (*1838  † 1911), podporovatel českých vlasteneckých aktivit. 

Artur Ludvík von Aichelburg (*1873 † 1936) – syn Vladimíra, manželka Marie Vaníčková (*1876 † 1962)

Vladimír Aichelburg (* 1945) – současný držitel zámku Neustupov

Rodová sídla

Badenhof, Bischlhof, Lázně Bělehrad, Maršov, Neustupov, Zossenegg, atd.

Rodokmen rodu

text

Ottův slovník naučný

z Aichelburga, rodina hrabat a svob. pánů, z Frank pocházející a nyní v Rakousku a v Uhrách usedlá, odvozuje tady původ svůj od Krištofa Vierstallera, jemuž propůjčeno bylo 3. září 1500 v léno panství Aichelburg v Korutanech.
Hrad Aichelburg jest dávno v rozvalinách; ku panství tomu příslušejí statky Badenhof (slov. Na Bodnje), Bischlhof (Na Bezenicach) a Zossenegg, kteréž posud potomkům Krištofovým náležejí. Šlechtictví Krištofovo potvrzeno císařem Maxmiliánem I. 4. čna 1507; 12. ún. 1627 povýšen rod do stavu svob. pánů v říši německé a v dědičných zemích rakouských; 3. ún. 1787 byl cís. rada Ferdinand z A. povýšen na hraběte v Rakousku a 31. srp. 1843 diplomován hrabě František na magnáta uherského.
Rod dělí se nyní v linii svobodných pánů, která jsouc v Korutanech usedlou rozvětvila se v svob. pány na Bodenhofě (náčelníkem jest svob. pán Jan, nar. 8. března 1814), na Zosseneggu (náčelník svob. pán Egon, nar. 1872) a na Bichlhofě (náčelník svob. pán František, nar. 1808).
- Linie hraběcí kvete ve dvou větvích: rakouské a uherské. Náčelníkem větve rakouské jest hrabě Karel Volfgang, nar. 6. března 1826, c.k. komoří; náčelníkem větve uherské jest hrabě František Rudolf Mikuláš Ant., nar. 3. květ. 1832, magnát uherský, c.k. komoří. - Z rakouské větve hraběcí oženil se hr. Alfons Gabriel (nar. 14. dub. 1795 - +5. ún. 1860), c.k. komoří, r. 1821 s Josefou Žofií roz. hraběnkou ze Schaaffgotsche, dědičkou panství maršovského v Čechách, načež od svekruše své Antonie hraběnky ze Schaaffgotsche, provdané za Antonína barona ze Stillfriedu, koupil r. 1843 za 520.000 zl. stř. panství bělohradské v kraji bydžovském. S první manželkou Josefou Žofií zplodil Alfons Gabriel syna Marii Arthura (*1829 - + 1855), nadporučíka, jenž se oženil s Marií Virginií, roz. Cecinkarovou z Birnic, majitelkou statku Domoradic. Z druhého manželství s Pavlinou roz. Erbenovou pošli synové: Alfred (od r. 1865 ženatý s Marií Ludmilou, roz. hrab. z Rumerskirchu), jenž r. 1888 koupil od hr. Františka z Rumerskirchu statek Dolní Teplice v okresu polickém za 420.000 zl.; a hr. Zdeněk (nar. 1841), c.k. setník ve vojště, který jest majitelem statku Dolních a Středních Tošoňovic s Dobraticemi v Rak. Slezku.

- Původní znak rodinný byl štít, v jehož pravém zlatém poli spatřuje se mouřenínka, držící v pravici větvičku se třemi žaludy; v levém poli zlatém spatřují se čtyři kolmé černé štrychy. Původní tento znak nalézá se také na rozhojněném znaku hraběcím. - Ve znaku svém mají hrabata z A. rozčtvercený štít hlavní s přeloženým na něm štítkem středním, na kterém se spatřuje původní znak A-gů. První a čtvrté pole hlavního štítu jest rozštěpeno; v pravé, zlaté polovici nalézá se korunovaný černý noh ku středu hledící; v druhé, levé červené polovici spatřují se položené dvě routy mezi dvěma šikmými břevny, vše barvy stříbrné. Druhé a třetí pole jest stříbrné a v každém červená zeď hradební s cimbuřím a střílnami, uprostřed věž s branou zavřenou a s cimbuřím a střechou o dvou patrech. Nad štítem sedmero korunovaných helmic s přikryvadly. Z 1. přílby vyrůstá černoška; na 2. přiíbě jsou dva rohy bůvolí, mezi těmi orlice; na 3. přílbě jsou klenotem dva bílé rohy bůvolí, z jejichž konců či otvorů, pak ze středu tam, kde se sbíhají, vyniká po červené lopatce; na 4. přílbě jsou dvě křídla orlí, mezi nimiž spatřuje se červená věž s cimbuřím; na 5.přílbě jest bílý sloup ověnčený; na 6. přílbě muž s čepicí opeřenou na hlavě a zlatým lvem na prsou; klenotem nad 7. přílbou jest muž korunovaný v zlatém kabátci. Po stranách štítu stojí co strážci dva oděnci v plné zbroji a v plátovém brnění jednou rukou štít, v druhé pak po praporci s hrotem a třapci, barvy červené se zlatým lemem a třepením. Praporek pravý nese bílý nápis:>>Probitate<<, levý pak :>>et solertia<<.

Wikipedie

Aichelburgové jsou šlechtický rod původem z Korutan. Roku 1500 získal Kryštof Viertaller léno Aichelburg a současně s tím byl povýšen do šlechtického stavu. V 17. století rod získal povýšení do říšského stavu svobodných pánů a v roce 1787 do stavu hraběcího. Hraběcí rod se poté rozdělil na českou a uherskou větev. Rod žije dodnes.

V první polovině 19. století začala přítomnost Aichelburgu v českých zemích, když vyženili panství Maršov. Majetková základna se dále rozšířila zakoupením Lázní Bělohrad a Neustupova. České větev Aichelburgů se brzy vžila do českých poměrů. Za německé okupace za druhé světové války byl rod perzekvován, stejně tak jako za následného komunistického režimu. Jejich majetek byl zestátněn, avšak v roce 1989 v restitucích vrácen.

Rod Aichelburg na webu Historická šlechta

Zobrazit vše co se týká rodu Aichelburg





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–  |  O magazínu Historická šlechta